Druha olaneta smrti

zatracenych kramu jsou schopne jizdy!”

„Porucha motoru?” zeptal se nedbale Jason.

Za ticheho proklinani a vztekani je Edipon zavedl do vnitrni ohrady, kde staly ctyri obrovske cerne skrine, pomalovane lebkami, zkrizenymi hnaty, tratolisti krve a kabalistickymi symboly — to vse ve zlovestnem provedeni.

„Ty appsalske svine berou nasi pohonnou vodu, a oplatkou nam nedavaji nic. Jo, umoznuji nam pouzivat jejich stroje, ale po nekolika mesicich ty zatracene kramy prestanou fungovat a uz nejezdi, takze je musime vratit do mesta a vymenit za nove — a platit porad dokola.”

„To je dobra finta,” uznal Jason, prohlizel si utesnene kryty na strojich. „Proc se jim proste nepodivate do strev a neopravite je? Nemuze to byt nic sloziteho.”

„Ciha tam smrt,” vydechl Edipon, a pri myslence na ni oba d’zertanoj od skrine poodstoupili. „Pokusili jsme se o to jeste za doby meho otce, protoze na rozdil od otroku nejsme povercivi a vime, ze ty veci nevytvoril buh, ale clovek. Avsak ti proradni hadi z Appsaly chrani sve tajemstvi nadmiru prohnane. Pri jakemkoliv pokusu kryt otevrit, pronikne ven hrozna smrt, ktera vyplni okolni vzduch. Kdyz se lide toho vzduchu nadechnou, umiraji, a dokonce i tem, kterych se jen dotkne, naskacou velke puchyre a nakonec v bolestech umiraji. Kdyz to nektere z nas postihlo, Appsalsti z toho meli velkou legraci a pak sli s cenami jeste vys.”

Jason jednu ze skrini obesel a se zajmem si ji prohlizel, na konci retezu se za nim vlekl Narisi. Stroj byl vyssi nez on a temer dvojnasobne delky. Otvory v protilehlych stenach prochazela silna hridel, zrejme k pohonu kol. Pruzorem ve stene videl vsazene paky a dva male barevne kotouce, a nad nimi byly tri otvory nalevkoviteho tvaru, namalovane jako usta. Kdyz si stoupl na spicky, prehledl celou horni stenu, ale na ni nespatril nic nez ocouzeny prirubovy nastavec, na ktery se urcite nasazoval komin. Vzadu byl jeste jeden otvor, docela maly, ale na cele te hyrive pomalovane skrini nebylo nic dalsiho na ovladani.

„Zacinam byt v obraze, ale budete mi muset rict, jak se to ovlada.”

„To driv zemres!” vykrikl Narisi. „Jen nase rodina…”

„Bud zticha, prosim te!” oplatil Jason zvysenym hlasem. „Zapomnela? Nemas mi uz odpirat pomoc. Tady uz zadne utajovani neplati. A krome toho vim o tom stroji mozna vic nez ty, i kdyz jsem se na nej jenom dival. Do tech tri otvoru se vede olej, voda a palivo, nekde zapalis ohen, pravdepodobne v te ocouzene dire pod ridicimi pakami, a pro privadeni paliva otviras jeden z tech ventilu, dalsi je na zrychlovani a zpomalovani stroje a ten treti slouzi k privadeni vody. Ty kotouce jsou neco jako indikatory,” Narisi zbledl a poodstoupil. „Tak bud zticha a ja si promluvim s tvym otcem.”

„Je to tak, jak rikas,” uznal Edipon. „Ta usta musi byt vzdy naplnena, a beda beda, jestli se vyprazdni, protoze sila se prerusi, nebo neco horsiho. Tady hori ohen, jak jsi uhodl, a kdyz ten zeleny prst povyleze, muze se touto pakou pro pohyb otocit. Ta vedlejsi paka je pro rychly nebo pomaly chod. Ta posledni paka je pod znackou cerveneho prstu, ktery oznamuje potrebu — kdyz povyleze, musi se tou pakou otocit a podrzet ji, dokud prst zase nezmizi. Z toho otvoru vzadu vychazeji bile vydechy. To je vsecko, co tam je.”

„Asi takhle jsem si to predstavoval,” zabrucel Jason a prohlizel si stenu skrine, klepal na ni kotniky ruky, az dunela. „K ovladani toho kramu vam davaji jen to nejnutnejsi, takze se o zakladnim principu, na jakem to pracuje, nic nedovite. Bez teoretickych znalosti byste nikdy nepochopili, co paky ovladaji, nebo ze zeleny prst vyleze, kdyz se dostanete na provozni tlak, a cerveny se vysune, kdyz je v kotli malo vody. Velmi elegantni. A to vsecko je uzavreno jako do konzervy a jisteno pro pripad, ze by vas napadlo, ze si neco takoveho budete stavet sami. Na poklep to vypada, ze kryt ma dvojitou stenu, a soude podle toho, co rikas, bych si myslel, ze je tam v kapalne forme nejaka ze zpuchyrujicich otravnych latek, jako je yperit. Kdokoli, kdo se pokusi dostat dovnitr, dostane jeji davku a rychle na svou ctizadost zapomene. Musi vsak existovat zpusob, jak se do skrine dostat, aby se mohla na stroji delat udrzba — prece je po nekolika mesicich pouzivani nedavaji do srotu. A kdyz se vezme do uvahy technologicka uroven, jakou tahle strasnost prozrazuje, mel bych na jejich finty prijit a vyhnout se vsem dalsim vestavenym pastim. Myslim, ze tu praci vezmu.”

„Dobra, tak zacni.”

„Moment, sefe. O najimani pracovni sily se musis, jeste par veci dozvedet. S tim vzdycky souvisi jiste pracovni podminky a dohody — ty vsechny za tebe s radosti sepisu.”

8

„Nechapu, proc musis mit k ruce druheho otroka,” pronesl narikave Narisi. „Mit zenu, to je samozrejme prirozene, stejne jako mit vlastni pokoj. To otec dovolil. Ale taky rekl, abysme ti ja a moji bratri pomahali a aby se o tajemstvi stroju nedozvedel uz nikdo dalsi.”

„Tak za nim zabehni a vyzadej od neho povoleni, aby otrok Mikah mohl pracovat se mnou. Muzes mu vysvetlit, ze Mikah pochazi ze stejneho sveta jako ja a ze vase tajemstvi jsou pro neho pouhou hrackou pro deti. A jestli tvuj taticek bude chtit znat jeste dalsi duvody, rekni mu, ze potrebuji zkuseneho pomocnika, nekoho, kdo umi zachazet s nastroji a na koho je spolehnuti, ze provede praci presne tak, jak ma. Ty a tvoji bratri mate az moc vlastnich predstav, jak se ma co delat, a projevujete sklony prenechat detaily bohum, a mlatite kladivem, kdyz se prace nedari, jak by mela.”

Narisi se vzdalil, nakvasene si pro sebe neco brucel, a Jason se sklonil nad olejovou pec a zvazoval, co by mel delat dal. Zabralo mu vetsinu dne, nez polozil drevene valecky a vytlacil po nich kompaktni skrin se strojem do pisecneho udoli — pro pokusy, pri nichz omyl mohl znamenat vypusteni oblaku otravneho plynu, potreboval volny prostor. Dokonce Edipon pochopil, ze je to rozumne, i kdyz se vsemozne klonil k tomu, aby se pokusy provadely v tajnosti za zavrenymi dvermi. Souhlasil az pote, kdyz z kusu kuzi postavili ohradu, kterou bylo mozno strezit, a jen nahoda tomu chtela, ze kozene steny dobre poslouzily i jako ochrana proti vetru.

Po narocnem dohadovani zmizely Jasonovi z rukou chrestici retezy a okovy, ktere vystridala lehka zelizka na nohou. Chodil s nimi sourave, ale ruce mel zcela volne, a ve srovnanim s retezy si hodne polepsil, i kdyz ho zpocatku nektery z bratru hlidal s natazenym samostrilem. Ted se potreboval dostat k nejakemu naradi a dozvedet se neco blizsiho o technicke urovni techto lidi, a to driv, nez se pusti do prace. To znamenalo, ze bude muset podstoupit dalsi bitvu o jejich drahocenna tajemstvi.

„Pojd,” vyzval sveho hlidace, „vyhledame Edipona a zase mu trochu pohneme zluci.”

Po pocatecnim nadseni nachazel vudce d’zertanoj v novem projektu stale mene poteseni.

„Mas svuj pokoj,” zavrcel na Jasona, „a otrokyni, ktera ti vari, a prave jsem svolil, aby ti pomahal dalsi otrok. A ted zase dalsi pozadavky — chces me pripravit o vsechny nervy?”

„Nedelejme z toho takove drama. Proste potrebuju nejake naradi, abych mohl pokracovat v praci, a podivat se do vasi mechanicke dilny, nebo co to tady pro strojirenskou vyrobu mate. Nez si tam venku v pousti vezmu tu proradnou bednu do prace, musim mit urcitou predstavu o tom, jak si vasi lide dovedou poradit s technickymi problemy.”

„Tam je vstup zakazan.”

„Dneska se narizeni a zakazy prekracuji jako lidske vytrusy, takze bychom snad mohli pokracovat a prekrocit nekolik dalsich. Zavedes me tam?”

Strazni u vrat do rafinerie dovolili Jasonovi vstoupit jen s krajni nechuti, tvarili se ustarane a zbytecne hlasite chrestili klici. Z hloubi dilny se vynorilo nekolik postarsich d’zertanoj, pachnoucich olejem, kteri se sjednotili v hlasitych projevech nesouhlasu, ale Ediponovy argumenty zvitezily. Jasona znovu spoutali retezy, a kdyz ho se zjevnou nechuti vedli do pritmi dilny, strezili ho jako zlocince.

„Takova primitivnost,” usklibl se pohrdave Jason a kopl do bedny plne rucne, ale humpolacky vykovanych nastroju. Provedeni bylo ubohe a vyrobky jako z neolitu strojoveho veku. Destilacni kotel, pracne vyformovany z medeneho plechu ledabyle spojeneho nyty, netesnil a silne tekl — stejne jako spoje na rucne vyformovane trubce. Z nastroju tu vetsinou meli kovarske kleste a kladiva na vyklepavani a tvarovani plechu na kovadline. Jedine, co pozvedlo Jasonovi naladu, byla robustni vrtacka a soustruh, ktere pohanely remeny od kola, jimz otaceli otroci. U