Nemesis

se. „Muj objev.“

„No, a kdyz superluminalnim presunem proletite blizko Nemesis,“ pokracovala Marlene, „zpusobi to gravitacni odpudivost. Cim rychleji poletite, tim bude te odpudivosti vic.“

„Ano, odpudi lod od sebe.“

„A neodpudi se Nemesis v opacnem smeru?“

„Ano, v obracenem pomeru hmotnosti, ale pohyb Nemesis bude nezmeritelne maly.“

„Ale co kdyz se to bude opakovat stovky a stovky let?“

„Pohyb Nemesis bude i tak velmi maly.“

„Ale jeji draha se mirne pozmeni a behem svetelnych let odchylka naroste do takove vzdalenosti, ze Nemesis Zemi mozna mine dostatecne daleko, aby ji usetrila.“

„Hm —“ protahl Wu.

Leverett vyhrkl: „Dalo by se neco takoveho propocitat?“

„Muzeme to zkusit. Kolem letici asteroid, vnoreny na biliontinu sekundy z bezne rychlosti do hyperprostoru, z ktereho by se vynoril o par milionu mil dal. Asteroidy na orbite Nemesis vnorovane vzdy na teze strane do hyperprostoru,“ Wu se pohrouzil na chvili do vlastnich myslenek. Potom omluvne dodal: „Casem bych na to urcite prisel sam.“

Genarr se pousmal: „Zasluha muze byt i tak vase. Marlene to, koneckoncu, nasla ve vasem mozku.“

Rozhledl se po ostatnich trech a prohlasil: „Tak, panove, pokud se nestane nic mimoradneho, zapomeneme na vyuziti Erythro coby prestupni stanice, nebot ona by to stejne nedovolila. Jestli se dokazeme naucit plne vyuzivat mechanismus gravitacni odpudivosti, nemusime si s evakuaci Zeme zatezovat hlavu. Myslim, ze tim, ze jsme prizvali Marlene, se situace znacne vylepsila.“

„Strycku Sievere,“ rekla Marlene.

„Ano, drahousku.“

„Mne se chce hrozne spat.“

94

Tessa Wendelova upirala na Crila Fishera vazny pohled. „Stale si rikam: 'Vratil se. Nejak jsem byla presvedcena, ze se uz nevratis, jakmile bylo jasne, ze jsi nasel Rotorany.“

„Marlene byla prvni — uplne prvni osoba, kterou jsem potkal.“

Dival se pred sebe. Wendelova ho nerusila. Bude se s tim muset vyrovnat sam. Meli ted dost jinych nametu k premysleni.

Vraceli se s jednim Rotoranem: neurofyzickou Ranay D'Aubissonovou. Pred dvaceti lety pracovala v jedne nemocnici na Zemi. Urcite se najde nekdo, kdo si ji bude pamatovat. Najdou se zaznamy, ktere poslouzi k jeji identifikaci. Stane se z ni zivouci dukaz toho, co dokazali.

Z Wua se stal take jiny clovek. Plny planu o vyuziti gravitacni odpudivosti k ovlivneni pohybu Sousedni hvezdy. (Ted uz ji rikal Nemesis, ale kdyby nekdy tusil, ze dokaze formulovat plan, ktery by ji tak snadno odstranil z cesty, nemusela byt pozemskou Nemesis vubec.)

Take se z nej stal skromny clovek. Nechtel, aby zasluha za objev byla pripsana jemu, coz se Wendelove zdalo naprosto neuveritelne. Rekl, ze projekt vzesel z jednani, a ze o tom nechce vic mluvit.

A co vic, byl pevne rozhodnuty se do nemesijske soustavy vratit — a nejen proto, aby projekt ridil. Chtel tam proste byt. „I kdybych mel jit pesky,“ prohlasil.

Wendelova si uvedomila, ze ji Fisher sleduje a mirne se pritom mraci. „Proc sis myslela, ze se nevratim, Tesso?“

Rozhodla se pro uprimnost. „Tva zena je mladsi nez ja a dcery by se nevzdala, tim jsem si byla jista. A ty jsi tak zoufale chtel zpatky svou dceru, ze jsem si myslela —“

„Ze zustanu s Eugenii, protoze to byl jediny zpusob?“

„Tak nejak.“

Fisher zavrtel hlavou. „Stejne by to nefungovalo. Nejdriv jsem si myslel, ze je to Roseanne — moje mala sestricka. Hlavne ocima, ale pripominala mi ji i jinak. Jenze ona byla neco mnohem vic nez Roseanne, Tesso. Ona uz nebyla clovekem, neni clovekem. Vysvetlim ti to pozdeji. Ja —“ zavrtel hlavou.

„To nevadi, Crile,“ rekla Wendelova. „Vysvetlis mi to, az budes chtit.“

„Nebyla to zase naprosta prohra. Videl jsem ji. Je nazivu. Ma se dobre. Nakonec myslim, ze jsem ani vic nechtel. Marlene je pro me po tom vsem — proste Marlene. Zbytek sveho zivota, Tesso, chci uz jen tebe.“

„Budu ti jako utecha stacit, Crile?“

„Budes pro me daleko vic nez jen utecha, Tesso. Formalne se rozvedu a tim padem se my dva vezmeme. Rotor a Nemesis ponechame Wuovi a my dva zustaneme na Zemi nebo na kolonii, kterou si vyberes. Budeme oba pobirat slusnou penzi a galaxii a jeji problemy prenechame jinym. Uz jsme udelali dost. Tedy, pokud s tim budes souhlasit.“

„Uz aby to bylo.“

O hodinu pozdeji se jeste stale objimali.

95

Eugenie Insignova rekla: „Jsem tak rada, ze jsem u toho nebyla. Musim na to neustale myslet. Chudinka Marlene. Musela mit hrozny strach.“

„Ano, to mela. Ale dokazala to a diky ni bude Zeme zachranena. Dokonce ani Pitt s tim nic nezmuze. V podstate se zhroutil smysl jeho celozivotniho snazeni. Nejenze uz nema smysl drzet se jeho projektu o utajenem budovani nove civilizace, ale dokonce musi sam pomahat dohlizet nad projektem zachrany Zeme. Musi. Rotor uz neni tajemstvim. Je dosazitelny v kteremkoli okamziku. Kdybychom nespolupracovali, odvratilo by se od nas vsechno pozemske i mimozemske lidstvo. A to vsechno by se bez Marlene nemohlo uskutecnit.“

Insignova o tak dalekosahlych dusledcich nepremyslela. „Ale kdyz mela strach, myslim opravdovy strach, obratila se na tebe, ne na Crila.“

„Ano.“

„To ty jsi ji drzel, ne Crile.“

„Ano, ale nedelej z toho zadnou vedu, Eugenie. Me znala, jeho ne.“

„Ty musis vzdycky vsechno tak logicky vysvetlit. To jsi cely ty. Ale jsem rada, ze se obratila na tebe. On si ji nezaslouzil.“

„To mas pravdu. On si ji nezaslouzil. Ted ale, Eugenie, prosim — pojdme dal. Crile odchazi. Uz se nikdy nevrati. Videl svou dceru. Byl u toho, jak se zaslouzila o zachranu Zeme. Preji mu to a ty bys mu to mela prat take. Takze, jestli se nebudes zlobit, zmenim tema. Vis o tom, ze Ranay D'Aubissonova odleta s nimi?“

Ano. Mluvi se o tom vsude. Mne ale nijak schazet nebude. Nikdy se mi nezdalo, ze by ji Marlene mela moc v lasce.“

„Ty obcas taky ne, Eugenie. Pro Ranay je to velka vec. Jakmile si uvedomila, ze takzvana erythrejska Nakaza vubec nespada do jejiho oboru, prisla tim vlastne vnivec cela jeji zdejsi prace, ale na Zemi bude moci zavest moderni mozkove snimkovani a mit skvelou profesionalni karieru.“

„Vyborne, dobre ji tak.“

„Ale Wu se vrati. Velice inteligentni clovek. To jeho mozek poskytl spravne reseni. Vis, jsem si jisty, ze se sice vrati, aby pracoval na efektu odpudivosti, ale ve skutecnosti mu pujde o to, aby zustal na Erythro. Organismus Erythro si ho vybral, stejne jako si vybral Marlene. A co je jeste legracnejsi, myslim, ze si vybral i Leveretta.“

„Podle ceho, myslis, si je vybira, Sievere?“

„Myslis, proc si vybral Wua a ne Crila? Proc si vybral Leveretta a ne me?“

„Wu musi byt mnohem inteligentnejsi nez je Crile, to je mi jasne, ale ty jsi zase daleko lepsi nez Leverett. Ne, ze bych o tebe chtela prijit.“