V tendencich uvolnene fantastiky jsou zde stranky exotiky i erotiky, humoru i horroru (napr. setkani s zivocisnou obludou v pustine, obkliceni bandou narkomanu, prepadeni velitelky zarlivou Cojovou souloznici atd.)… Ty sice zbavuji roman one vazne filosoficke a encyklopedicke tvarnosti, jaka prevladala v „Mlhovine v Andromede“, dnesni ctenar jim vsak uveri nekdy vice nez nekterym smrtelne vazne minenym exkursum do estetiky umelecke tvorby.
(Kdyz napr. Fai Rodis stoji modelem sochari nebo naopak zase sama maluje.) Jan Neruda vyslovil v dopise jedne milostive pani, fingovanem jako fejeton, obavy z toho, aby se z jeho „Pisni kosmickych“ nestaly nakonec pisne komicke.
Avsak pres uzasny pokrok, ktery ucinila veda a technika za jedinke stoleti, ukazaly se basnikovy obavy liche. Ani fantasticka romaneta jeho pritele Jakuba Arbesa, ani fantasticke romany jeho soucasnika Julesa Verna nepusobi dnes komicky, nybrz mile poeticky, a napr. ve filmovych revokacich Karla Zemana si podmanuji nove generace dalsimi estetickymi vyznamy.
Predstavujeme si, ze az pravnuci nasich prapravnuku vyslou ke galaxiim Andromedy ci souhvezdi Byka sondu s Jefremovovymi kosmickymi romany (v kodovem jazyce Velkeho Okruhu), nikdo se jim tam nevysmeje, nybrz budou pro svuj hluboky humanismus prijaty s laskou a porozumenim, a nasi vzdaleni bratri a sestry stravi nad nimi chvile poetickeho okouzleni, podobne jako nas dnes dojimaji myty a eposy davnych veku…
MILOSLAV WAGNER
Ivan Antonovic Jefremov V zivote Ivana Antonovice Jefremova (nar. 22. IV. 1907 v obci Vyrice u Leningradu, zemrel 8. X. 1972 v Leningrade se spojila narocna draha exponovaneho vedce s umeleckou drahou dnes nejpopularnejsiho sovetskeho spisovatele vedeckofantastickych romanu. Puvodem z rodiny drsneho obchodnika s drivim, nasel po presidleni do Chersonu a rozpadu rodiny za obcanske valky horlivy ctenar Verna, Haggarda, Sven Hedina a Przewalskeho utociste v rude autorote, s niz take jako ctrnactilety prodelal perekopske tazeni.
Po maturite v Petrohrade r. 1922 nastoupil do namorni sluzby, jez mu v lete umoznovala poznavat nejvetsi oceany a v zime studovat na universite, nez mu paleontolog akademik P. P. Suskin, jehoz nadseny adept vedy zaujal, opatril stale laborantske misto. Budoucimu paleontologovi se uz v r. 1927 podarilo zjistit na Severu obrovske naleziste vyhynulych jesteru, o cemz pojednava i jeho prvni vedecka prace. Vedle paleontologickych expedic se ve tricatych letech pro sve zkusenosti a jako dulni inzenyr (externe vystudoval hornicky institut) ucastni tez geologickych vyprav a pomaha tak industrializujici se socialisticke zemi odhalovat nerostna bohatstvi Uralu, Stredni Asie a Sibire.
Ve vedeckem dile jako kandidat (od r. 1940 uz jako doktor) biologickych ved navazuje na „geotektoniku“ M. M. Tetajeva a s vyuzitim Darwinovy zivelne a Engelsovy materialisticke dialektiky postupne formuluje zakonitosti nove discipliny na pomezi paleontologie a historicke geologie — tzv. tathonomie (zakladni, zobecnujici diloTafonomija i geologiceskaja letopis, 1950, popularnejsi vyklad v cas.
Priroda 1954, c. 3). V pozdejsi praci se zameruje k biologickym problemum paleozoologie.
Od r. 1944, kdy v casopise Novyj mir vysly jeho povidky Sem rumbov, se datuje jeho draha spisovatele vedeckopopularnich a vedeckofantastickych pribehu. Povidky tehoz roku vychazeji i knizne (nektere z nich vysly pak cesky pod titulem Sedm podivuhodnych pribehu, 1956, 1968) a po nich i dalsi soubory: Vstreca nad Tuskaroroj, 1945 (cesky Setkani nad Tuscarorou a jine povidky, 1959, 1964, slovensky 1963), Belyj Rog, 1945 (ceskyBily Roh, 1947), Ten minuvsego, 1945 (cesky Stin minulosti, 1949, 1950), Almaznaja truba, 1946,Ozero Gomych Duchov,1954, akonecne Buchta raduznych struj, 1959. V povidkove tvorbe, v niz postupne vedle popularne poucneho tonu sili prvek fantasticky, zvlastni misto zaujima prvni „kosmicka“ novela Zvezdnyje korabli, 1947 (cesky Hvezdne koraby, 1949, slovensky 1958; cesky tez pod titulem Navstevnici z hvezd, v cit. Sedmi podivuhodnych pribezich, 1956) a paleontologickou expedici do Mongolska inspirovany souborDoroga vetrov, 1954 (cesky Cesta vetru, 1961). - Pozdeji dava Jefremov prednost rozsahlym romanovym formam, jak je zahajil historickou dilogii ze stareho EgyptaVelikaja duga, z niz drive vysel druhy dilNa kraju Ojkumeny, 1949 (ceskyNa konci sveta, 1951, slovensky 1959) pred casti prvouPutesestvije Baurdzeda, 1953. Meznik v Jefremovove tvorbe a sovetske fantastice vubec znamena roman Tumannost Andromedy, 1957 (cesky Mlhovina v Andromede, 1960, 1962, 1968, slovensky 1960) s jeho drobnym epilogem Serdce zmei, cesky Cor Serpentis, 1959 (slovensky Hadie srdce, 1961), na nez pak navazuje posledni roman Cas Byka, 1969 (cesky Hodina Byka, 1973). Zamerne experimentalnni roman Lezvije britvy, 1963 (cesky Ostri britvy, 1967) vyvolal polemiku, jak sam stale hledajici i nalezajici autor predpovedel. Doslova do posledniho dechu pracujici vlekle nemocny spisovatel se znovu obratil k historicke latce romanem ze stareho ReckaThais Atenska2(v rukopisne pozustalosti).
M. W.
2 vyslo rusky jakoTais Afinskaja, 1973 (cesky Athenanka Thais, 1982). (J).
Ivan Jefremov
Hodina Byka
Z ruskeho originalu Cas Byka, vydaneho nakladatelstvim Molodaja gvardija v Moskve roku 1970, prelozila Miroslava Sedlonova.
Doslov a poznamku o autorovi napsal Miloslav Wagner.
Ilustroval Karel Lastovka.
Prebal a vazbu navrhl a graficky upravil Zdenek Ziegler.
Vydala Mlada fronta jako svou 3316. publikaci. Edice Maj, svazek 210.
Odpovedna redaktorka Zdenka Koutenska.
Technicky redaktor Vladimir Vacha.
Vytiskl Mir, n. p., zavod 3, Praha 1, Opletalova 3. Naklad 42 000 vytisku.
22,41 M. 22, 74 VA. 352 stran textu, 8 priloh. Prvni vydani.
Praha 1973. 602/22/8.6 13/34 23-078- 73.
Cena broz. vytisku 16,70 Kcs, vaz. vytisku 21,- Kcs.
