Druha olaneta smrti

zdlouhavy, tezkopadny a nevhodny. Jason si promnul ruce.

„O Hertugu z Perssonoj,” zanotoval, „prohledl jsem si vase svate zazraky a stanul omracen uzasem, skutecne omracen uzasem. Pouhy smrtelnik je dalek toho, aby zlepsil dilo bohu, ale je v mych schopnostech predat ti jina tajemstvi elektriny, ktera bohove sverili mne.”

„Jako je co?” primhouril oci Hertug.

„Jako je… no, jak se tomu rika v esperantu… jako je akumulatoro. Znas to?”

„O tom slove se zminuji nektere ze starsich posvatnych textu, ale to je vse, co o nem vim.” Nyni si Hertug olizl rty.

„Priprav se tedy napsat novou kapitolu, protoze ti hodlam venovat leydenskou lahev, zdarma a beze cla, vcetne uplneho navodu, jak dosahnout vic. Je to zpusob, jak dostat elektrinu do lahve, stejne jako by to byla voda. Pozdeji se treba dostaneme k pokrokovejsim bateriim.”

„Jestli dokazes takovou vec udelat, dockas se prislusne odmeny. Neuspejes a budes…”

„Jen zadne hrozby, Hertugu — tuto frazi mame uz davno za sebou. A ani zadne odmeny. Rikal jsem ti, ze to bude vzorek bez ceny a bez naroku na nejake vyhody — snad az na to, ze se behem prace budu tesit z urciteho fyzickeho pohodli: zadna zelizka na nohou, prisun krenoj a vody a tak. Jestlize se ti bude lahev libit a budes chtit dalsi veci, pak uzavreme dohodu. Souhlasis?”

„Tvoje pozadavky zvazim,” odpovedel Hertug.

„Bude stacit proste ano nebo ne. O co bys za takovych podminek mohl prijit?”

„Tvoji spolecnici budou drzeni v zajeti a budou okamzite zabiti, jestli podminky nedodrzis.”

„To je bajecny napad. A jestli budes chtit toho, co se jmenuje Mikah, poradne zamestnat — napriklad namahavou praci — budu naramne spokojen. A budu potrebovat nektere specialni materialy, ktere tady nevidim. Nadobu s sirokym hrdlem a dost velke mnozstvi cinu.”

„Cinu? To neznam.”

„Ale ano, znas. Je to bily kov, ktery smerujete s medi, abyste ziskali bronz.”

„Stano. Toho mame dost.”

„Nechej ty veci prinest nekam sem a ja se pustim do prace.” Teoreticky neni nijak obtizne leydenskou lahev udelat — pokud jsou vsechny potrebne materialy po ruce. A to byl nejvetsi Jasonuv problem.

Perssonoj se foukanim skla nezabyvali, ale vse, co potrebovali, nakoupili od klanu Vitristoj, kteri pracovali ve svych tajnych pecich. Tito foukaci skla vyrabeli nekolik druhu lahvi na zasoby, banky, sklenice na piti, hrbolate sklenene tacy a pul tuctu dalsich predmetu. Zadna z jejich lahvi se vsak k pozadovanemu ucelu nedala prizpusobit a Vitristoj zdesil Jasonuv pozadavek, aby vyrobili novou lahev podle jeho specifikace. Jejich zdeseni z nejvetsi casti otupila nabidka na dobry vydelek, a pote, co si poradne prohledli modely, ktere Jason zformoval z hliny, vahave svolili, ze za zavratnou sumu podobnou lahev vyrobi.

Hertug se svijel jako had, ale nakonec pozadovany pocet vyrazenych zlatych minci, navlecenych na drat, zaplatil. „Zemres udesnou smrti,” rekl Jasonovi, „jestli tvuj akumulatoro nebude fungovat.”

„Ver a vse se v dobre obrati,” ujistil ho Jason a zameril svou pozornost na kovotepce, kteri primo trpeli, kdyz se pokouseli vyklepat cinovy plech na tenkou folii.

Od chvile, kdy je privlekli do tvrze Perssonoj, Jason Mikaha a Ijale nevidel, ale nemel o ne starost. Ijale byla zivotu otrokyne dobre prizpusobena a do zadneho maleru se nedostane, mezitim co si Jason bude ziskavat Hertuga svymi zazracnymi znalostmi elektriny. Mikah vsak na zivot otroka zvykly nebyl, a Jason se jen utesoval nadeji, ze se dostane do neprijemnosti, z nichz vyvazne pouze s ujmou na zdravi. Po poslednim neuspechu se Jasonuv zasobnik dobre vule pro tohoto cloveka vycerpal.

„Uz je tady,” oznamil Hertug, a kdyz Jason ze sklenene nadoby odstranoval ochranny obal, stal se svymi sciuloj kolem a stejne podezrivave brucel.

„Ujde,” usoudil Jason, kdyz drzel nadobu proti svetlu, aby zjistil, jak ma tluste steny. „Az na to, ze by se do ni vlezlo tak dvacet litru — asi ctyrikrat tolik nez do modelu, ktery jsem jim poslal.”

„Za velke penize velka lahev,” poucil ho Hertug. „Tak je to spravne. Proc si stezujes? Bojis se, ze neuspejes?”

„Niceho se nebojim. Da to jenom vic prace delat takhle velky pristroj. A muze byt i nebezpecne — takove leydenske lahve mohou pojmout mimoradne velky naboj.”

Aniz bral prihlizejici na vedomi, potahl lahev zvenci i zevnitr do vyse asi dvou tretin ode dna pruhy tenke folie. Pak vyrezal zatku z gumi, materialu podobneho kaucuku, ktery mel dobre izolacni vlastnosti, a vyvrtal do ni otvor. Perssonoj udivene prihlizeli, kdyz otvorem prostrkaval zeleznou tycku a k jejimu delsimu konci pripevnoval kratky zelezny retizek a ke kratsimu zeleznou kouli.

„Hotovo,” oznamil.

„Ale… co to dela?” zeptal se zarazene Hertug.

„Predvedu.” Zasunul zatku do sirokeho hrdla lahve tak, ze retizek spocival na folii vlepene dovnitr. Ukazal na kouli, ktera vycnivala nahore. „Ta je pripojena k zapornemu polu vaseho generatoru — elektrina tece tyckou a retizkem a hromadi se na tenke folii. Nechame generator bezet, dokud se lahev nenaplni, pak privod odpojime. Lahev pak bude drzet elektricky naboj, ktery lze odebirat napojenim na tu zeleznou kouli. Rozumite?”

„Je to blazen!” zakdakal jeden z postarsich sciuloj a branil se nakazlive nepricetnosti tak, ze vedle sveho spanku krouzil ukazovackem.

„Pockej a uvidi,” rekl Jason s klidem, ktery vubec nepochoval. Leydenskou lahev vyrobil podle neurcite vzpominky na ilustraci v ucebnici, kterou kdysi v mladi cetl, a nebylo jiste, zda vyrobeny model bude fungovat. Uzemnil kladny pol generatoru, pak udelal totez u vnejsiho polepu lahve tak, ze od folie natahl drat ke kovovemu spicatemu koliku zatlucenemu pres prasklinu v dlazdici na podlaze do vlhke zeme.

„Spus?te ho!” zvolal a se zkrizenymi pazemi poodstoupil. Generator zastenal a zacal se otacet, ale nic viditelneho se nedalo. Nechal generator bezet nekolik minut, protoze nemel ani poneti, jaky je jeho vykon, ani jakou ma lahev kapacitu — a na vysledku tohoto prvniho pokusu tolik zalezelo. Posleze ustepacne, ale neadresne poznamky sciuloj natolik zesilily, ze Jason pristoupil k lahvi a pomoci suche drevene tycky ji rychle odpojil.

„Zastavte generator, prace skoncila. Akumulatoro je svatou elektrickou silou naplnen az po okraj.”

Pritahl predvadeci jednotku, kterou si jiz drive pripravil: radu primitivnich zarovek zapojenych do serie. Leydenska lahev by mela byt dostatecne nabita, aby prekonala slaby odpor uhlikovych vlaken a rozzhavila je. Aspon v to doufal.

„Rouha se!” vyrazil ze sebe pistive stary sciulo, ktery se pred chvili posmival, a sourave vyrazil vpred. „Pismo svate rika, ze svata sila muze tect, jen kdyz je cesta uplna, a kdyz se cesta toku prerusi, zadna sila se nemuze pohybovat. Avsak tento cizinec se nam odvazuje tvrdit, ze svatost nyni spociva v teto nadobe, ke ktere je pripojen jen jeden drat. Je to lez a rouhani!”

„Byt tebou, nesahal bych na to,” varoval Jason starce, ktery prave ukazoval prstem na kouli na leydenske lahvi.

„Tam neni zadna sila — tam zadna sila nemuze…” Nahle se odmlcel, kdyz se prstem kouli priblizil na dva tri centimetry. Mezi jeho prstem a nabitym kovem preskocila mohutna modra jiskra — sciulo chraptive vykrikl a skacel se k zemi.

Jeden z jeho kolegu k nemu poklekl, aby ho prohledl, pak uprel bazlivy pohled na lahev. „Je mrtev,” vydechl.

„Nemuzete rict, ze jsem ho nevaroval,” branil se Jason, pak se rozhodl zautocit, dokud pri nem stalo stesti. „On to byl, kdo se rouhal!” zvolala vsichni sciuloj shrbene poodstoupili. „Svata sila v lahvi prodlevala, ale on pochyboval, a proto ho potrestala smrti. Jiz nemejte pochybnosti, nebo vas stihne podobny osud! Nase prace jakozto sciuloj,” dodal a tim se povysil z otrockeho stavu, „je spoutat elektrinu do sluzeb pro vetsi slavu Hertuga. Toto nam budiz pripominkou, abychom nikdy nezapomneli.” Strnule hledeli na mrtve telo, strachave couvli — jednoznacne pochopili, co jim sdeluje.

„Svata sila muze zabijet,” konstatoval Hertug, usmal se na mrtvolu a promnul si ruce. „To je skutecne bajecna novinka. Jiz driv jsem vedel, ze muze davat soky a vyvolavat spaleniny, ale nikdy jsem netusil, ze je tak mocna. Nasi nepratele si pred nami budou klekat.”

„O tom neni nejmensich pochyb,” souhlasil Jason a kul zelezo, dokud bylo zhave — vytahl nacrty, ktere si predem peclive pripravil. „Podivej se na tyto dalsi zazraky. Elektricky motor na zvedani a tazeni bremen, svetlo