vydavaly hruzny zvuk. Usrkaval ze sklenicky brandy z Jasonovy vyroby, ocka a nos mel cervenejsi nez obvykle.
„Tesi me, kdyz slysim, ze to rikas, protoze presne totez mam na mysli ja,” prizvukoval Jason. Napolo lezel na pohovce, na hrudi mu spocivala jeste vetsi sklenicka, nez mel Hertug. Secnou ranu na noze si jiz vymyl horkou vodou a ovazal sterilnim obvazem. Dosud v ni citil urcite cukani, ale neveril, ze by s ni mohl mit nejake problemy. Ted na ni nemyslel, spradal plany. „Zacneme hned,” navrhl.
Hertug zamrkal. „Neni to predcasne? Chci rict — jsme uz pripraveni?”
„Prepadli tvuj hrad, zabili ti vojaky, zdemolovali…”
„Smrt Trozelligoj!” vykrikl Hertug a mrstil sklenickou o zed, az se roztristila.
„Je toho jeste vic. Nezapomen, jaci jsou to zakerni bastardi, kdyz dokazou takovou proradnost. To jim prominout nemuzes. Plus ta skutecnost, ze kdyz nezacneme valku brzy, nebudeme mit sanci ji zacit vubec. Jestlize si Trozelligoj dali takovou praci, aby se me zmocnili, museji mit poradne nahnano. Jestlize jim ten plan selhal, napriste vymysli silnejsi utok — a pravdepodobne se domluvi s nekterym z dalsich klanu, aby jim pomohl. Vsichni se te, Hertugu, zacinaji bat, takze udelame nejlip, kdyz valku zacneme, nez se rozhodnou spojit a zlikvidovat nas. Dosud si to s klany muzeme rozdat, s jednim po druhem, a zajistit si vitezstvi.”
„Pomohlo by, kdybychom meli vic vojaku a trochu vic casu na…”
„Mame zhruba dva dny — tak dlouho mi zabere vyzbrojit flotilu pro invazi. Pro tebe to bude dost casu na to, abys povolal z venkova rezervy. Vycucej vsecky svoje statky, protoze potrebujeme zautocit a dobyt pevnost Trozelligoj, a toto je jedina prilezitost, jakou mame. A novy parni prak to dokaze.”
„Byl uz vyzkousen?”
„Jen do te miry, aby ukazal, ze bude delat, k cemu byl zkonstruovan. Pro zamereni muzeme jako cil pouzit Trozelligoj. Pustim se do prace, jak jen se trochu rozedni, ale navrhuji, abys vyslal posly uz ted, aby rezerviste meli dost casu se sem dostavit. Smrt Trozelligoj!”
„Smrt!” opakoval Hertug, a kdyz zvonil na sluzebnika, usta mel zkrivena v hrozivem usklebku.
Prace bylo hodne a Jason ani nesel spat, aby ji zvladl. A kdyz ho premahala unava, pomyslel na proradneho Mikaha a na to, co se asi prihodilo Ijale, a vztek ho donutil v praci pokracovat. Nevedel, zda je Ijale nazivu — jen se domnival, ze ji unesli jako soucast jeho domacnosti. Pokud jde o Mikaha, ten bude muset hodne vysvetlovat.
Jelikoz parni stroj a lodni sroub byly namontovany do lode a odzkouseny za ochranou vodnich vrat jiz driv, dokonceni bitevniho plavidla netrvalo dlouho. Slo vesmes o nytovani zeleznych desek, ktere vymyslel k opancerovani plavidla az po caru ponoru. Na pridi byly silnejsi desky, a Jason nezapomnel vyztuzit prid mohutnejsimi rozperami.
Puvodne zamyslel nainstalovat parni prak do bitevniho plavidla, pak se vsak rozhodl jinak. Jednodussi je lepsi. Prak pripevnil do velkeho nakladniho clunu s plochym dnem a s nim i parni kotel, nadrze s palivem a kolekci peclive zhotovenych strel.
Perssonoj stale prichazeli, vsichni prekypovali hnevem nad zakernym utokem a ziznili po odvete. Chovali se velice hlucne, ale druhe noci se Jasonovi podarilo ukoristit pro sebe nekolik hodin spanku a probudit se za usvitu. Flotila se zformovala a za nemaleho bubnovani a nelibozvucneho troubeni vyplula.
V cele plulo valecne plavidlo Neohrozenec s Jasonem a Hertugem na obrnenem mustku a s clunem privazanym na lane. Za jeho zadi plul zastup nejrozmanitejsich clunu vsech velikosti s nakladem vojaku. Cele mesto vedelo, co se deje, a kanaly byly opustene — pevnost Trozelligoj byla neprodysne uzavrena a cekala. Jason zahvizdal na parni pis?alu, kdyz se nachazeli jeste dost daleko od nepratelskych valu, a flotila se zvolna zastavila. „Proc nezautocime?” zeptal se Hertug.
„Protoze je mame na dostrel, ale oni na nas nedostreli. Podivej.” Dobrych tricet metru pred jejich pridi se do vody borila obrovska kopi s zeleznou spici.
„Sipy z
„Tentokrat to bude jinak. Hodlam ti predvest nadheru technicke valky.”
Palba z
To zarizeni bylo jednoduche, ale velice ucinne a Jason do neho vkladal velke nadeje. Na plosine, kterou bylo mozno otacet a ktera se dala nadzvedavat, spocival jednoduchy valec na paru, jehoz pist byl primo spojen s kratkym ramenem paky. Po vpusteni pary do valce se kratky, ale velice vykonny zdvih prevedl na mechanicky rychly pohyb na vzdaleny konec ramena. Rameno prudce vyletlo vzhuru, narazilo do pricniku vylozeneho tlumici vrstvou a zastavilo se, ale to, co bylo v misce na konci ramena, vyletlo jako blesk do vzduchu. Mechanismus byl odzkousen, fungoval dokonale, ale nebyl dosud serizen.
„Plny tlak!” zvolal Jason na sve techniky. „Nalozte do misky jeden z tech kamenu.” Pripravil si ruzne strely, ale vsechny mely stejnou hmotnost, aby nenastaly problemy se zastrelovanim. Zatimco nabijeli prak, zkontroloval jeste jednou ohebne parni trubky — ty byly na vyrobu nejnarocnejsi a dosud se u nich vyskytovaly problemy s tesnosti, kdyz byly pod tlakem po delsi dobu.
„Tak si le?!” vykrikl a stahl klapku ventilu.
Pist se dostatecne rychle rozbehl, rameno vyletlo a hlucne narazilo do zarazky — kamen se sycive vzdaloval jako zmensujici se bod. Vsichni Perssonoj propukli v jasot, ktery vsak odumrel, kdyz kamen proletel dobrych padesat metru nad nejvetsi vezickou tvrze a zmizel na druhe strane. A kdyz kamen dopadl neskodne do kanalu za tvrzi, propukli v nevazany jasot Trozelligoj.
„To byl jen zamerovaci vystrel,” poznamenal bezstarostne Jason. „Sjedu trochu niz a pustim jim to na nadvori jako bombu.”
Trhl vypoustecim ventilem a dlouhe rameno se vlivem gravitace vratilo opet do horizontalni polohy. S ramenem se vratil do vychozi polohy i pist. Jason peclive ventil uzavrel a otocil kolem, aby spustil plosinu niz. Zalozili kamen a Jason znovu vystrelil.
Tentokrat se jasani ozvalo pouze z pevnosti Trozelligoj — kamen vyletl temer kolmo vzhuru, pak dopadl a ve vzdalenosti necelych padesati metru potopil jeden z vlastnich clunu.
„Nemam o tom tvem dabelskem stroji valne mineni,” neudrzel se Hertug, ktery se vratil, aby se dival, jak ostrelovani probiha.
„Problemum v praxi se clovek nikdy nevyhne,” procedil Jason mezi sevrenymi zuby. „Jen pockej na pristi vystrel.” Rozhodl se zanechat pokusu o elegantni balisticke drahy a strilet rovne, protoze prak mel mnohem vetsi vykon, nez si puvodne myslel. Zurive otacel kolem, kdyz zvedal zadni cast plosiny, dokud prak nebyl sklonen tak, aby vystreleny kamen letel temer rovnobezne s vodni hladinou.
„Tohle bude vystrel, ktery jim ukaze,” oznamil s mnohem vetsi presvedcivosti, nez jakou poci?oval, a kdyz vystrelil, drzel si palec pro stesti. Kamen se zasvistenim odletl a zasahl hradbu s cimburim tesne pod jejim hornim okrajem. Vytrhl z ni velkou porci zdiva a zcela zlikvidoval vojaky, kteri se tam nachazeli. Od oblehanych Trozelligoj se zadny jasot jiz neozval.
„Jsou podelani strachy!” vykrikl jasave Hertug. „Zautoc!”
„Jeste ne. Unika ti smysl oblehacich zbrani,” vysvetloval trpelive Jason. „Nez zautocime, zpusobime jim tolik skod, kolik jen budeme moci — tim si zlepsime sanci.” Otocil zamerovacim kolem a nasledujici strela vykousla kus hradby vedle prvniho zasahu. „A taky zmenime druh streliva, abychom je udrzeli v nervozite.”
Kdyz kamenne strely rozhlodaly hradebni zed a zacaly delat diry do hlavni budovy, Jason zameril o kousek vys. „Nabijte special!” rozkazal. Special, to byly hadry napustene ropou, zatizene kameny a prevazane provazy.
Ulozili special do misky praku, pak ho samotny Jason zapalil a nechal dobre rozhoret, nez vystrelil. Strela proletela vzduchem jako buracejici kometa a po narazu pri dopadu se rozprskla na doskove strese tvrze, ktera zacala okamzite doutnat a horet. „Vyzkousime jich jeste par,” prohlasil Jason a mnul si radosti ruce.
Vnejsi stena hradeb byla na mnoha mistech prorazena, dve veze smeteny a vetsina strechy v plamenech, nez se zoufali Trozelligoj pokusili o protiutok. Jason neco takoveho ocekaval, vedel, ze protiutok prijde, kdyz se vodni vrata zacala rychle otevirat.
„Palbu zastavit!” zavelel. „A davejte pozor na tlak! Jestli nechate kotel vybuchnout, kazdeho z vas, kdo prezije, vlastnima rukama zabiju!” Skocil do clunu s veslari, ktery nechal cekat nedaleko. „Veslujte k bitevnimu plavidlu!” zvolal, a clun se prudce zakymacel, kdyz se Hertug vrhl za nim.
