„Hertug je vzdy v cele!” vykrikl Hertug a malem usekl hlavu jednomu veslari — tak divoce maval mecem.
„Proti tomu nic nemam,” rekl Jason, „ale davej pozor, kam s tim mecem miris, a kryj se, az se zacne strilet.”
Kdyz Jason dorazil na mustek Neohrozence, spatril, ze neforemna nepratelska lod s bocnimi kolesy jiz proplula vraty a ze miri primo k nim. O teto mocne zbrani zkazy slychaval nervy drasajici vypraveni, a proto ho nyni potesilo, kdyz se na vlastni oci presvedcil, ze je to jenom zchatrale, nevyzbrojene plavidlo, takove, jake ocekaval. „Plnou parou vpred!” zarval do hovorove trubky a prevzal kormidlo.
Obe lode se k sobe rychle celne priblizovaly — od pancerove desky Neohrozence se odrazily dlouhe sipy z
„Pripravte se — vrazime do nich!” vykrikl, kdyz se pred nimi mihl velky drak na pridi nepratelske lode a vystrasene obliceje u zabradli. Pak kovove beranidlo na pridi Neohrozence narazilo primo doprostred promaceneho hrazeni pro lodni koleso na levoboku a zarizlo se hluboko do trupu nepratelskeho plavidla. Otres z narazu, po nemz se Neohrozenec nahle zastavil, jim sebral palubu pod nohama.
„Zpetny chod stroju, a? se muzeme odpoutat!” zavelel Jason a rychle pretacel kormidlo.
Na pancerove palube Neohrozence se objevil nepratelsky vojak, ktery sem seskocil, nebo byl srazen z napadene lode. Za kviliveho bitevniho pokriku se Hertug protahl okenkem mustku a zautocil na neho — sekl ho mecem do krku a pak odkopl jeho telo do vody. Z kolesove lode zaznivaly vykriky, tlumene udery a pronikavy sykot unikajici pary. Hertug uskocil zpet do bezpeci mustku, jakmile se na palubu snesly prvni sipy ze samostrilu.
Lodni sroub se otacel nejvyssi rychlosti vzad, ale Neohrozenec se nepohnul, jen se zachvival. Jason zabrucel neco nezretelneho a prudce otocil kormidlem opacnym smerem. Plavidlo se zakolebalo a vyprostilo, pak zacalo bez potizi plout dozadu.
Voda se zurcive valila do vykrojene rany v kolesove lodi, ktera se zacala naklanet a potapet.
„Videls, jak jsem zdolal toho padoucha, ktery na nas zautocil?” zeptal se navysost spokojene Hertug.
„Dosud to dokazes s mecem bajecne,” ocenil Jason. „Videls ty, jak jsem do tech jejich necek vyklovl diru? — A je to! Odesel kotel,” dodal, kdyz se ze zasazene nepratelske lode ozvalo mohutne zaduneni doprovazene otresy a nasledovane oblakem pary a kourem — lod se rozlomila na dva kusy a rychle se potapela.
A kdyz Jason otacel svym bitevnim plavidlem zpet do vychoziho postaveni, kolesova lod jiz zmizela pod hladinou a vodni vrata byla opet zavrena. „Doraz vsechny, co se zachranili!” zavelel Hertug, ale Jason si ho nevsimal.
Z padacich dveri vykoukla muzska hlava. „Dole je voda, primo se v ni brodime.”
„Po narazu nektere ze spoju povolily,” odfrkl Jason. „Co sis myslel? Proto jsem tam dole nainstaloval cerpadla, a na palube mame deset otroku navic. A? se daji do prace.”
„Je to den vitezstvi,” nafukoval se Hertug a radostnym pohledem spocinul na svem zakrvacenem meci. „Jak ty svine musi litovat, ze na nasi tvrz zautocily!”
„Nez dnesek skonci, budou toho litovat jeste vic,” rekl Jason. „Ted pristoupime k zaverecne fazi. Rucis za to, ze tvi muzi vedi, co maji delat?”
„Sam jsem jim to mnohokrat rekl a predal jsem jim archy s natistenymi rozkazy, ktere jsi pripravil. Vsechno ceka uz jenom na signal. Kdy ho mam dat?”
„Uz to nebude dlouho trvat. Ty zustanes na mustku, s rukou na parni pis?ale, a ja jim poslu jeste par strel.”
Presunul se do clunu a poslal nekolik zapalnych specialu na strechu, aby udrzel buracejici ohen pri zivote. Za nimi prislo na radu sest sedm kartacovych strel — kozenych pytlu se solidne velkymi kameny, ktere se po odpaleni rozprskly — a vycistil scenu od hasicu a vojaku, kteri byli tak nerozumni, ze nezustali v ukrytu. Pak znovu zpracovaval tezkymi kameny hradebni zed — rozbijel ji jeste znatelneji — dokud se jeho zhoubne strely nedostaly k vodnim vratum. Stacily ctyri zasahy a ze silnych drevenych desek se staly trisky a z vrat nefunkcni troska. Cesta se otevrela. Jason zamaval pazemi a vyskocil na bitevni plavidlo. Parni pist ala trikrat zajecela a cekajici lodstvo Perssonoj vyrazilo k utoku.
Jelikoz si Jason nemohl byt jist, ze by nekdo jiny mohl odvest spolehlivou praci, pusobil nejen jako vrchni velitel utocicich sil, ale delal take nabijece dela a delostrelce, kapitana velitelskeho plavidla a spoustu dalsich veci — od neustaleho prebihani sem a tam ho bolely nohy. Vysplhat na mustek Neohrozence ho za chvili stalo spoustu namahy. Az kdyz utocnici pronikli do pevnosti, mohl si odpocinout a nechat je, aby dokoncili akci efektnim krveziznivym zpusobem. Svou ulohu splnil — oslabil obranu a zpusobil nepriteli znacne ztraty — a nyni se utkaji vojaci v boji muze proti muzi, aby dovedli utok k uplnemu vitezstvi.
Mensi plavidla, pohanena plachtami a vesly, jiz urazila polovinu vzdalenosti k zdemolovanym hradbam, nez se Neohrozenec dal do pohybu, avsak diky svemu parnimu pohonu je brzy dohonil. Utocici lode rozevrely formaci a spechajici Neohrozenec ji projel a zamiril k sikmo vychylenym zbytkum vodnich vrat. Pancerova prid do nich narazila, za doprovodu skripotu je vytrhla ze zavesu — a Neohrozenec se vritil do pristavaci nadrze za nimi. Prestoze zpetny chod pracoval na plny vykon, lod se stale pohybovala vpred, nez narazila do pristavaci plosiny, o niz se se zachvenim zarazila — ostra prid se hluboko zarizla mezi piloty. Za nimi dorazili rvouci Perssonoj a pred nimi se vynorili branici se Trozelligoj — ihned se rozpoutala bitva na zivot a na smrt. Hertuguv slechticky osobni strazce se pohyboval v prvnich radach, pripraven chranit sveho vudce, ktery se vrhal do utoku.
Jason vytahl z ochranneho pouzdra pohotovostni lahev s domacky vyrobenym destilatem a dopral si rychly, povzbuzujici dousek. Pak si nalil dalsi davku do poharku, aby ji ve volnejsim tempu vychutnal, a ze sveho vyhodneho mista na mustku pozoroval bitvu.
Od prvniho okamziku, kdy se obe strany do sebe pustily, nebylo o vysledku bitvy pochyb. Obranci byli potluceni, popaleni a precisleni — a moralne zdecimovani. Zmohli se pouze na ustup, kdyz Perssonoj pres poborene hradby a vyvracenymi vodnimi vraty zautocili. Nadvori se rychle vyprazdnilo a boj se presunul do hloubek tvrze — nastal cas, aby se Jason pustil do dalsi casti sve ulohy.
Vyprazdnil poharek, na leve rameno si pripevnil ochranny stit a uchopil hvezdici, ktera se jiz tolik osvedcila. Ijale je nekde uvnitr, tim si byl jist, a musi ji osvobodit driv, nez ji potka neco neblaheho. Citil za to devce odpovednost — jestli neco nepodnikne, Ijale se i v budoucnu bude potloukat s tlupou otroku po nehostinnem pobrezi. A? tak ci onak, do teto neprijemne situace se dostala kvuli nemu a on ji z ni musi bez nejake ujmy dostat. Pospisil si na breh.
Ohen na vlhke doskove strese uz zrejme prestal horet, aniz by kamenne budove zpusobil nejake dalsi skody, ale kour se dosud valil a v chodbach bylo plno stiplaveho zapachu. Ve vstupni hale zustala jen smrt — mrtva tela a krev a jen nekolik zranenych. Jason kopnutim otevrel dvere a vydal se hloubeji do pevnosti. V prostorne jidelne se odehravala zaverecna faze boje proti hrstce obrancu, ale Jason se ji vyhnul a vrazil do kuchynskych prostor. Zde byli pouze otroci, krcici se pod stoly, a vrchni kuchar, ktery ho napadl sekackem. Jason ho trhavym uderem hvezdici odzbrojil — pohrozil mu, ze zajde hroznou smrti, jestli mu nerekne, kde se nachazi Ijale. Kuchar odpovidal ochotne, drzel si zakrvacenou pazi, ale nic nevedel. Otroci jen koktali strachem a nedalo se z nich nic kloudneho dostat. Jason se vypravil dal.
Halasny rev a nepretrzity treskot ho prilakaly k dejisti posledni hlavni srazky, kterym byla zrejme hlavni hala, osvetlena vysokymi okny a ovesena prapory a trojuhelnikovymi vlajkami. Ted, kdy se bojujici strany pretlacovaly z jednoho mista na druhe, klouzaly v krvi a klopytaly pres tela mrtvych a zranenych, promenila se na jatka. Nahly prival sipu z opacneho konce haly bojujici muze oddelil a ty, kteri utocili, donutil pozvednout stity, aby se kryli.
Po mistnosti se roztahla rada tezkoodencu s ochrannymi stity a na jejim konci se utvoril hloucek bojovniku v pestrejsi zbroji s drahokamy, nepochybne prislusniku samotneho slechtickeho rodu Trozelligoj. Stali na vyvysenem podiu pro poradani hostin, nyni zbavenem veskereho nabytku, a shlizeli pres hlavy bojujicich postav pod sebou. Jeden z nich, kdyz vstoupil, zahledl Jasona a ukazal na neho mecem — soucasne neco rychle povidal ostatnim. Pak k nemu obratili pozornost vsichni a rozestoupili se.
Jason spatril, ze drzi mezi sebou Ijale, pevne spoutanou a v retezech, a ze jeden z nich ji tiskne k hrudi mec. Posunkem Jasona na tuto skutecnost upozornili a to, co tim chteli sdelit, bylo zrejme: neutocte, nebo ona zemre. Nemeli tuseni, co pro neho Ijale znamena, nebo zda pro neho vubec neco znamena, ale zrejme nabyli dojmu, ze k ni ma nejaky vztah. Necekalo je nic nez jista smrt, takze stalo za to zkusit jakykoli zoufaly tah.
