Treti planeta smrti

9

Meta celkem nic nenamitala, kdyz ji Jason vymyval spinu z ran a zastrikal je sprejem na regeneraci kuze. Trhlinu na hlave ji sesit ctrnacti stehy medikitem a vyholeny pruh prekryl obvazem, jeste kdyz byla Meta v bezvedomi. Po tomto zakroku prisla k sobe, ale nepohnula se ani nenarikala, kdyz ji dalsimi dvema stehy sesival roztrzeny horni ret.

Grif chraptive oddychoval v hromade kozesin, kam ho Jason polozil. Mel vetsinou jen povrchova zraneni, medikit poradil podavani uklidnujicich prostredku a Jason jeho doporuceni prijal.

„Uz je po vsem,“ rekl. „Mela by sis odpocinout.“

„Bylo jich moc,“ vysvetlovala, „ale delali jsme, co jsme mohli. Podej mi zrcadlo. Prekvapilo me, ze sli nejdriv po Grifovi, ale bylo to chytre. Bleskove ho zlikvidovali. Pak se dali do me, a ja uz jsem s tebou nemohla mluvit.“ Vzala si od Jasona vylestene ocelove zrcadlo, kratce do neho pohledla a vratila mu ho. „Vypadam hrozne. Bitka musela probihat rychle. Moc jasne si na ni nepamatuju. Nekteri z nich, zeny, meli palice a pokouseli se mi zasahnout nohy. Vim, ze jsem zabila nejmin tri nebo ctyri z toho jednu zenu — nez jsem se slozila. Co se stalo pak?“

Jason vzal kozenou lahev s achadhem a presunul v naustku ukryty ventil tak, ze zavrel privod ke zkvasenemu mleku a otevrel privod k zasobniku s korenenym alkoholem, u Pyrranu oblibenym pitim.

„Das si?“ zeptal se, ale Meta zavrtela hlavou. Dopral si poradny dousek sam. „Preskocim nektere drobnejsi detaily: zaridil jsem, aby pro vas poslali nekolik jezdcu. Privezli vas oba a nekolik Krys, co prezili — vsichni jsou ted mrtvi. Zabil jsem toho, ktery nebyl zranen, a zabil jsem ho sam ve stylu prave pyrranske pomsty, za ktery se nemusim nijak stydet. Ale musel jsem venovat svuj nuz Temuchinovi, ktery na nem okamzite rozpoznal pokrocilou uroven technologie. Jsem ted velice rad, ze jsem ho vlastnorucne vykoval a ze jsou na nem videt stopy po nastrojich. Primo se me zeptal, jestli my Pyrrane vime neco o strelnem prachu, coz me uzemnilo. Zahral jsem to do autu, rekl jsem mu, ze nevim nic — jenom ten nazev — ale ze mozna ostatni prislusnici kmene budou vedet vic. Zatim to vzal — aspon myslim. Ale u neho jeden nikdy nevi. Chce po nas, abychom se k nemu prestehovali. Za svitani musime pretahnout nas camach do tabora vedle jeho camachu a rozloucit se se Shaninem a jeho Krysami, kteri nam nebudou schazet. A v pripade, ze bychom se rozmysleli jinak, ceka venku ceta Temuchinovych lidi. Jeste jsem nezjistil, jestli jsme zajatci, nebo ne.“

„Vim, ze vypadam hrozne,“ vzdechla Meta a pokyvala hlavou.

„Pro me vypadas vzdycky bajecne,“ tesil ji Jason chlacholive, pak si uvedomil, ze to mysli vazne. Nastavil medikit na maximalni sedativni ucinek a pritiskl ho k jeji pazi. Neprotestovala. S nemalym pocitem viny, ze jedine on je odpovedny za to, ze se octli v nebezpeci a ze trpi bolestmi, ji Jason ulozil na kozesiny vedle Grifa a oba je prikryl. Co to bylo za pitomost, ktera mu vnukla napad zavlect zenu a mladeho kluka do tehle smrtelne nebezpecne akce? Pak si uvedomil, ze podminky zde jsou porad daleko lepsi nez na Pyrru a ze jim pravdepodobne zachranil zivot, kdyz je odvezl sem. Dival se na jejich podlitiny a zachvel se — rikal si, jestli by mu za to podekovali.

Rano uz byli oba zraneni Pyrrane natolik pri sile, ze camach opustili vlastnimi silami, a Jason mohl jen dohlizet, jak ho vojaci rozebiraji. Ti bruceli, ze konaji zenskou praci, ale Jason nechtel, aby se nekdo z Shaninova kmene priblizil k jeho majetku. Po celem tom nedavnem zabijeni nepochyboval, ze se jeho spor rozsiril na znacnou cast kmene. Teprve kdyz vojaky opil poradnou davkou silne alkoholizovaneho achadhu, dokoncili s chuti nakladani escungu. Jason privazal Metu a Grifa pod kozesiny priblizne tak, jak uvazali jeho, kdyz ho zajali a nesli, a mala karavana se vydala na cestu, popohanena mnoha nevrazivymi pohledy.

V Temuchinove tabore bylo dost zen, ktere mohly zastat ponizujici prace, takze muzi jen postavali a prihlizeli, coz byl jejich obvykly prinos k praci. Jason se nemohl zdrzovat prihlizenim. To prenechal Mete, protoze obdrzel vzkaz, aby se okamzite dostavil k Temuchinovi.

Dva strazni u vchodu do nacelnikova camachu ustoupili stranou, kdyz se Jason priblizil. Alespon u profesionalnich vojaku se mu dostalo urcite ucty. Temuchin byl sam a drzel v ruce zakrvaceny Jasonuv nuz. Jason se ostrazite zastavil, pak se uklidnil, kdyz Temuchin uchopil spicku noze a rychlym pohybem zapesti nuz vrhl, jen to zasvistelo, a nuz se hluboko zabodl do kozi zdechliny, kterou Temuchin pouzival jako terc.

„Ten nuz je dobre vyvazeny,“ prohlasil Temuchin. „Dobre se vrha.“

Jason jen prikyvl, protoze si uvedomil, ze si ho Temuchin nepozval jenom proto, aby mu pochvalil nuz.

„Rekni mi vsechno, co vis o strelnem prachu,“ vybidl ho Temuchin a sehnul se, aby nuz vytahl.

„Je toho velmi malo.“

Temuchin se naprimil a zaboril oci do Jasonovych, zatimco poklepaval strenkou noze na mozolnatou dlan. „Rekni mi vsechno, co vis. Ted hned. Kdybyste meli strelny prach, dokazali byste ho odpalit s velkym ramusem, misto aby jenom shorel a cadil?“

Tak tohle bylo neco. Kdyby si Temuchin myslel, ze lze, ten velky nuz by se mu zaboril do vnitrnosti tak snadno jako do te kozy. Nacelnik mel urcite konkretni predstavy o fyzikalni podstate strelneho prachu, takze nemluvi jen tak do vetru. Je nacase podstoupit riziko.

„Strelny prach jsem sice nikdy nevidel, ale vim, co se o nem rika. Z doslechu vim, jak ho privest k vybuchu.“

„Myslel jsem si, ze bys to mohl vedet.“ Nuz vzdoroval, protoze se zaboril do koziho masa prilis hluboko. „Myslim si, ze vis i mnohe jine, o cem mi nechces rict.“

„Muzi maji tajemstvi, o nichz prisahaji, ze je nikdy neprozradi. Ale Temuchin je muj pan a ja mu pomohu, jak jen budu moci.“

„Dobre. Mej to na pameti. A ted mi povez, co vis o lidech v nizinach.“

„No… nic,“ rekl Jason udivene. Ta otazka prisla naprosto necekane.

„Ani ostatni nevedi. Ale to se ted zmeni. Ja neco o nich vim a chci se dozvedet vic. Chci se do nizin vypravit a ty pujdes se mnou. Nejaky ten strelny prach by se mi hodil. Priprav se. V poledne odjizdime. Ty jsi jediny, kdo vi, ze to neni obycejna lovecka vyprava, a jestli o tom ceknes, prijdes o hlavu.“

„Radeji umru, nez abych o tom komukoliv rekl jedine slovo.“ Jason se vratil do sveho camachu v hlubokem zamysleni a okamzite se sveril Mete se vsim, co se prave dozvedel.

„To je moc divne,“ usoudila a pribelhala se k ohni, svaly mela dosud bolave od zbiti. „Mam hlad, a nemuzu rozdelat ohen.“

Jason ohen rozfoukal, rozkaslal se, kdyz si nasal do plic poradnou davku stiplaveho koure. „Zrejme jsi tam nedala trisky z kvalitniho moropiho hnoje. Musi byt dobre ususeny, aby spravne horel. — Me to taky pripadalo divne. Jak se chce dostat dolu po svislem utesu deset kilometru vysokem? Ale vi o strelnem prachu a o tom se tady na nahorni plosine nic nedozvedel.“ Znovu se rozkaslal a skopl do ohne trochu pisku.

„Tak to by stacilo. Ty a Grif potrebujete rozhodne neco vyzivnejsiho nez kozi rizek. Otevru nekolik balicku s jidlem.“ Meta uchopila valecnou sekeru a postavila se ke vchodu, aby Jasona nikdo nevyrusoval, az bude otevirat skrinku. Jason vytahl balicky s jidlem, pak ukazal na radio.

„Podej o pulnoci zpravu Kerkovi. Uvedom ho o vsem, co se deje. Tady byste meli byt v bezpeci, ale jestli si myslis, ze to vypada na problemy, rekni mu, a? vas odtud vytahne.“

„Ne. Zustaneme tady, dokud se nevratis.“ Ponorila lzici do jidla a hltave jedla. Grif si vzal druhy balicek, a Jason hlidal u vchodu, kdyz jedli.

„Dej prazdne plechovky do skrinky, nez najdeme bezpecnejsi misto, kam je zahrabat. Kez bych toho mohl pro vas udelat vic.“

„S nami si starosti nedelej. Dokazeme se o sebe postarat,“ prohlasila Meta pevne.

„Ano,“ pridal se Grif. „Tahle planeta je ve srovnani s Pyrrem velice mirna. Jenom jidlo je spatne.“

Jason na oba pohledl, byli hrozne zbiti, ale neporazeni. Otevrel usta, pak je zase zavrel, protoze se opravdu nedalo nic rict. Sbalil si kozeny vak se zasobami, ktere se mu mohly pri vyprave hodit, rezervni obleceni a