„Proc nevypne emitor!?“ zvolal kdosi. Jako by ta slova uslysel, stroj prestal strilet, otocil se a zvysujici se rychlosti uhanel do pouste. Letajici sonda jej ve vysce nasledovala. Najednou spatrili jakousi tenkou nitku ohne, letici neuveritelnou rychlosti do jejich tvari. Nez pochopili, ze Kyklop strelil do sondy a to, co vidi, je pas molekul vzduchu, anihilovanych na draze strely — instinktivne ucouvli v iluzorni obave, ze strela vyleti z obrazovky a vybuchne v kabine. V nasledujicim okamziku obraz zmizel a svitici obrazovka byla prazdna.
„Sestrelil sondu!“ vykrikl technik u ovladaciho pultu. „Astrogatore!“
Horpach dal vystrelit druhou sondu. Kyklop byl uz tak blizko Nepremozitelneho, ze ho zpozorovali hned, jakmile sonda nabrala vysku. Novy nitkovity zablesk a bylo po ni. Nez obraz zmizel, stacili si vsimnout v zornem poli sondy vlastniho hvezdoletu; Kyklop nebyl od nich dal nez deset kilometru.
„Zblaznil se nebo co,“ pronesl vzrusenym hlasem druhy technik u pristroju. Ta slova Rohanovi neco pripomenula. Pripadalo mu, ze jeho udy, hlavu, cele telo zavaluje nesmyslna olovena ospalost. Rozkazy vsak byly vydany: velitel prikazal vystrelit nejprve ctvrtou a potom patou sondu. Kyklop je postupne nicil jako elitni strelec pri strelbe na pohyblivy cil.
„Potrebuji plny vykon,“ rekl Horpach, aniz odvratil hlavu od obrazovky.
Hlavni inzenyr jako pianista, ktery bere akord, uderil obema rukama do klaves ridiciho pultu.
„Startovni vykon za sest minut,“ rekl.
„Potrebuji plny vykon,“ opakoval Horpach tymz tonem a v ridici kabine nastalo takove ticho, ze bylo slyset bzucet rele za panelovou stenou, jako by se tam usadil roj vcel.
„Reaktor je prilis studeny,“ zacal hlavni inzenyr a tu se Horpach obratil tvari k nemu a potreti, stale nezvysenym hlasem pronesl:
„Potrebuji PLNY vykon.“
Inzenyr zvedl beze slova ruku k hlavnimu spinaci. Uvnitr hvezdoletu se kratce rozjecely poplachove sireny a jako vzdalene vireni bubnu jim odpovedely kroky lidi bezicich do bojovych postaveni. Horpach znovu pohledl na obrazovku. Nikdo nic nerikal, ale vsichni pochopili, ze se stalo skutkem nemozne: astrogator se chystal k boji s vlastnim Kyklopem.
Leskle rucicky pristroju staly v rade jako vojaci. Ukazatel dispozicniho vykonu ukazoval v okenkach peti- a potom sestimistna cisla. Nekde probijel vodic, citili vuni ozonu. V ridici kabine se technici dorozumivali smluvenymi signaly a ukazovali si na prstech, ktery kontrolni system maji zapojit.
Nasledujici sonda ukazala pred sestrelenim Kyklopa, plaziciho se pres skalni hrbety; potom obrazovka znovu vzplanula stribrnou beli. Kazdou chvili se mohl Kyklop objevit na obzoru; radarovy bocman uz cekal u pristroje, ktery mohl vysunout vnejsi telekameru nad vrcholek hvezdoletu, a tim zvetsit zorne pole. Spojovaci technik vystrelil dalsi sondu. Kyklop nemiril primo k Nepremozitelnemu, ktery uzavren setrvaval v plne bojove pohotovosti, chranen silovym polem. Z jeho spicky v pravidelnych casovych intervalech tryskaly telesondy. Rohan vedel, ze Nepremozitelny muze zadrzet naboj antihmoty, energii uderu by vsak pohltil na ukor energetickych rezerv. Nejrozumnejsi mu v teto chvili pripadal ustup, to znamena start na stacionarni obeznou drahu. Ocekaval takovy rozkaz kazdou chvili, ale Horpach mlcel, jako by pocital s tim, ze se elektronicky mozek Kyklopa vzpamatuje. Aniz prestal pozorovat zpod tezkych vicek pohyby jeho temneho trupu, ktery se nehlucne sinul mezi dunami, zeptal se:
„Volate ho?“
„Ano. Nemame spojeni.“
„Dejte mu velke STOP.“
Technici se tocili kolem pultu. Dvakrat, trikrat, ctyrikrat vzplanuly pod jejich rukama serie svetel.
„Neodpovida.“
Proc nestartuje? nemohl pochopit Rohan. Nechce priznat porazku? Horpachu! Co je to za nesmysl! Pohnul se… Ted-ted vyda rozkaz.
Ale astrogator pouze ustoupil o krok. „Kronotos?“ Kybernetik se priblizil. Zde“
„Co mu mohli udelat?“
Rohana prekvapila ta formulace: ‚oni‘ rekl Horpach, jako by mel proti sobe mysliciho protivnika.
„Autonomni obvody jsou kryotronove,“ rekl Kronotos a bylo znat, ze vyslovuje pouhou domnenku. „Teplota stoupla, ztratily supravodivost…“
„Doktore, vite to, nebo hadate?“ zeptal se astrogator.
Byl to podivny rozhovor, protoze vsichni hledeli na obrazovku, na niz videli Kyklopa uz bez prostrednictvi sond. Pohyboval se plynule, a prece ne prilis jiste. Chvilemi totiz menil smer, jako kdyby se nemohl rozhodnout, kam ma vlastne jet. Nekolikrat za sebou strelil do nefungujici telesondy, nez ji konecne zasahl. Uvidel ji padat jako jiskrici svetlici.
„Jedine, co si dovedu predstavit, je rezonance,“ rekl po kratkem vahani kybernetik. „Jestlize se jejich pole krylo se samobudici tendenci mozku…“
„A co silove pole?“
„Silove pole nechrani pole magneticke.“
„Skoda,“ poznamenal suse astrogator.
Napeti pomalu slablo, nebot Kyklop uz nesmeroval primo k materskemu korabu. Vzdalenost mezi nimi se zacala zvetsovat. Stroj, ktery se vymkl z moci cloveka, miril do prostor severni pouste.
„Zastupuje me hlavni inzenyr,“ rekl Horpach, „a ostatni zvu dolu.“
DLOUHA NOC
Rohan se probudil zimou. V polospanku se trasl pod prikryvkou a tiskl tvar k podusce. Pokousel se skryt tvar do dlani, presto mu vsak bylo stale vetsi zima. Vedel, ze se musi probudit, ale stale tu chvili odkladal a ani nevedel proc. Najednou se v naproste tme posadil na luzku. Ledovy zavan jej uderil primo do tvare. Rychle vyskocil a s tichym klenim hledal po hmatu klimatizator. Kdyz sel spat, bylo mu tak vedro, ze nastavil chlazeni naplno.
Vzduch v male kajute se zvolna oteploval, ale on napul sedel dal pod prikryvkou a nemohl uz usnout. Pohledl na svitici cifernik naramkovych hodinek — ukazovaly tri hodiny palubniho casu. Zase jen tri hodiny spanku, pomyslel si hnevive. Bylo mu stale jeste zima.
Porada trvala dlouho, rozesli se kolem pulnoci. Tolik zbytecnych reci, pomyslel si. Ted, v te tme, by dal cokoliv za to, aby byl zpatky na Bazi, aby nevedel nic o proklate Regis III, o jejich nezivych prizracich. Vetsina strategu radila odstartovat na obeznou drahu, pouze hlavni inzenyr a hlavni fyzik se od zacatku priklaneli k Horpachovu stanovisku zustat tak dlouho, jak to bude mozne. Nadeje, ze najdou ctyri ztracene Regnarovy lidi, byla snad jedna ku sto tisicum, mozna jeste mene. Jestlize nezahynuli uz predtim, mohla je zachranit pred tim atomovym peklem jen velka vzdalenost od mista boje. Rohan by dal mnoho za to, aby se dozvedel, zda astrogator neodstartoval pouze kvuli tem lidem, nebo zda tu hraly roli i jine okolnosti. Tady vypadalo vsechno uplne jinak, nez by se to jevilo ze suchych slov hlaseni v klidnem svetle Baze. V nem by museli priznat, ze prisli o polovinu dulezitych stroju, nejsilnejsi zbran — Kyklop s emitorem antihmoty — byl od teto chvile nebezpecny kazde kosmicke lodi pristavajici na planete, ze maji sest ztrat na lidskych zivotech, navic byla polovina lidi hospitalizovana a bude na nekolik let nebo snad na vzdycky vyrazena z prace. Nakonec po ztrate lidi, stroju a nejlepsi vyzbroje utekli — nebot cim jinym by byl nyni navrat, kdyz ne obycejnym utekem — pred mikroskopickymi krystalky, obyvateli male puste planety, nezivym dedictvim lyranske civilizace, ktera uz tak davno predstihla pozemskou! Je Horpach schopen uvazit tyto veci? Snad sam dobre nevi, proc nestartuje? Pocita snad s necim? Ale s cim?
Pravda, biologove navrhli, aby se lide pokusili premoci nezivy hmyz jeho vlastni zbrani. Jestlize se tento druh rychle vyvijel, uvazovali, snad by mohli vzit do vlastnich rukou jeho dalsi vyvoj. Nejprve bude treba vnest do velkeho mnozstvi pochytanych exemplaru mutaci, dedicnou zmenu urciteho typu, ktera pri rozmnozovani prejde do nasledujicich generaci a zneskodni cele to krystalicke pleme. Musi to byt takova zmena, aby prinesla okamzity prospech a soucasne aby zpusobila, ze by tento novy druh mel nejakou Achillovu patu, slaby bod, na ktery by mohli uderit. Byly to typicke uvahy teoretiku: nemeli poneti o tom, jaka by to mela byt mutace, jaka zmena, jak ji vyvolat, jak se zmocnit vetsiho mnozstvi tech prokletych krystalku, aniz by vznikla dalsi bitva, v niz lide mohli utrpet jeste vetsi porazku nez vcera. A i kdyby se to vsechno podarilo, jak dlouho by museli cekat na vysledky tohoto vyvoje? Den nebo tyden urcite ne. Meli tedy krouzit kolem Regis jako na kolotoci rok, dva nebo dokonce deset let?!
