„Mozna uz vymreli. Nechtejte ode mne prilis mnoho. Proste jsem rekl, co me napadlo.“
Nastalo ticho. Na ovladacim pultu vzplanul poplasny signal, Rohan vyskocil a zvedl sluchatka k usim.
„Tady Rohan… Coze? To jste vy? Ano! Ano! Slysim… Ano, okamzite se vracime!“
Obratil pobledlou tvar k ostatnim.
„Druha skupina nasla Kondora… tri sta kilometru odtud…“
KONDOR
Zdalky vypadala raketa jako sikma vez. Tento dojem zvysoval pisek navaty kolem: zavej na zapade byla vzhledem k prevladajicimu smeru vetru znacne vyssi nez na vychode. Nekolik traktoru pobliz bylo temer uplne zasypano, dokonce i nehybny zaric antihmoty se zvednutym krytem byl zavat piskem asi do poloviny. Ale korab sam mel otvory trysek volne, nebot stal v nezasypane prohlubni. Predmety rozsypane kolem nakladni rampy byly diky tomu prikryty jen tenkou vrstvou pisku.
Vyprava z Nepremozitelneho se zastavila na okraji nanosu. Vozidla, ktera ji privezla, obklopila uz velkym kruhem cely teren a energie vyzarovana z emitoru se spojila v ochranne pole. Transportery a inforoboty lide zanechali nekolik desitek metru od Kondora a hledeli z naspu dolu.
Nakladni rampa se vznasela pet metru nad zemi, jako by ji pri spousteni neco znenadani zadrzelo v pohybu. Leseni osobni vytahu vsak stalo pevne a prazdna kabina mela dvere pohostinne dokoran. Vedle ni vycnivalo z pisku nekolik kyslikovych bomb. Jejich hlinikove steny se leskly, jako by tam byly pohozeny teprve pred nekolika minutami. O kus dale vycnivala z pisku modrava cast nejakeho predmetu, z nehoz se vyklubal kontejner z umele hmoty. Chaoticky rozhazenych predmetu bylo ostatne v prohlubni kolem rakety mnoho: plne i prazdne konzervy, theodolity, fotoaparaty, dalekohledy, stativy i termosky; nektere byly cele, jine nesly stopy poskozeni.
Docela jako kdyby je nekdo vyhazoval z rakety! pomyslel si Rohan a pohledl vzhuru, kde byl v temnem trupu vchod pro posadku: jeho zaklopka byla pootevrena. De Vriesovo male pruzkumne letadlo narazilo na mrtvy korab cirou nahodou. De Vries se nepokousel dostat dovnitr, ale ihned uvedomil velitele. Teprve Rohanova skupina mela prozkoumat tajemstvi dvojnika Nepremozitelneho. Technici uz pribihali od svych stroju a prinaseli bednicky s pristroji.
Rohan si povsiml male vypoukliny, kterou pokryvala tenka vrstva pisku; odstranil ji spickou boty v domneni, ze jde o nejaky maly globus. Stale si jeste neuvedomoval, co to je, kdyz zvedal onu blede zlutou kouli ze zeme. Vykrikl a vsichni se k nemu obratili. Drzel v ruce lidskou lebku.
Brzy nato nasli dalsi kosti a take jednu celou kostru oblecenou do kombinezy. Mezi dolni celisti a hornimi zuby vezel jeste naustek kyslikoveho pristroje, jehoz tlakomer se zastavil na ctyriceti sesti atmosferach. Jarg otocil ventilem kyslikove bomby a plyn zasycel. V naprosto suchem vzduchu pouste nebyla na ocelovych castech redukcniho ventilu ani stopa rzi a sel otevrit docela lehce.
Mechanismus vytahu se dal ovladat z kabiny, ale sit byla zrejme bez proudu, protoze knofliky mackali bezvysledne. Vysplhat se po ctyricetimetrove konstrukci vytahu znamenalo velkou namahu a Rohan vahal, zda nema poslat nahoru nekolik lidi na letajicim taliri. Po konstrukci vsak uz lezli dva technici, pripoutani k sobe lanem. Ostatni mlcky prihlizeli.
Kondor, hvezdolet presne stejne konstrukce jako Nepremozitelny, opustil lodenici o nekolik let drive. Jejich obrysy byly naprosto stejne. Lide mlceli. Ackoliv o tom nikdy nemluvili, videli by radeji trosky znicene nehodou, napriklad vybuchem reaktoru. To, ze hvezdolet stal zde, zaboreny do pisku pouste, naklonen na jednu stranu, jako by puda povolila pod vahou zadnich podper, obklopen zmeti predmetu a lidskych kosti, a pritom temer nedotceny, vsechny ohromilo. Oba technici dorazili ke vchodu, bez namahy jej otevreli a zmizeli uvnitr. Neobjevovali se dlouho, az se Rohan zacal znepokojovat. Vtom vsak se vytah neocekavane pohnul, poskocil asi o metr a potom pristal na pisku. Soucasne se v otevrenych dverich objevila silueta jednoho z techniku, ktery ukazoval, ze mohou nastoupit.
Rohan, Ballmin, biolog Hagerup a jeden z techniku, Kralik, vyjeli nahoru. Ze stareho zvyku pozoroval Rohan trup, ktery se objevoval za konstrukci vytahu, a poprve, ne vsak naposled toho dne strnul. Titano-molybdenove platy pancire byly rozryte nejakym nesmirne tvrdym nastrojem; tyto stopy nebyly prilis hluboke, ale tak huste, ze byl cely vnejsi povrch korabu podoban jako od nestovic. Rohan chtel upozornit Ballmina, ale ten uz si toho take vsiml. Oba se snazili prohlednout nerovnosti co nejdukladneji. Byly drobne jako stopy ostreho dlata, ale Rohan vedel, ze neexistuje dlato, ktere by dokazalo narusit tvrzeny povrch. Jamky mohly vzniknout pouze nejakym chemickym leptanim. Pozorovani vsak musel prerusit, vytah ukoncil kratkou cestu a museli vstoupit do tlakove komory.
Uvnitr lodi se svitilo, technici uz uvedli do provozu havarijni generator, pohaneny stlacenym vzduchem. Neobycejne jemny pisek vytvoril zavej jen u vysokeho prahu, kam ho vitr naval pootevrenou zaklopkou. Na chodbach nebyl vubec. Vnitrek treti sekce se pred prichozimi oteviral cisty, jasne osvetleny, jen misty se valely pohozene predmety: kyslikova maska, talir z umele hmoty, knizka, cast kombinezy; ale tak to vypadalo jen na treti sekci.
Dole, v kartografickych a hvezdnych kajutach, v jidelnach, v kajutach pro posadku, v mistnostech radaru, na palubnich i spojovacich chodbach panoval nevysvetlitelny chaos.
Jeste horsi obrazek uvideli v ridici kabine. Nezustalo tam snad ani jedno sklo cele. Vsechny pristroje byly sice vybaveny bezpecnostnim sklem, nejake uzasne silne udery je vsak rozdrtily na stribrity prasek, ktery pokryval pulty, kresla, kabely i kontakty. V prilehle knihovne byla uplna kase z mikrofilmu spletenych do velkych slizkych chumacu, potrhanych knih, polamanych kruzitek a logaritmickych pravitek. Analyticke a spektralni zaznamy se valely mezi hromadami Cameronovych velkych hvezdnych katalogu, z nichz nejaky silenec vytrhal s nepochopitelnou trpelivosti vsechny silne, tuhe plasticke mapy. V klubovne a ve vedlejsim promitacim sale zahrazovaly vchod hromady zmackanych satu a kusy kuze odtrzene z rozparanych potahu kresel. Podle slov bocmana Ternera to tam vypadalo tak, jako by raketu prepadlo stado vzteklych pavianu. Lide prochazeli celou lodi a ztraceli rec pri pohledu na tuto zkazu. V male navigacni kajute lezela u steny do klubicka stocena vyschla mrtvola cloveka v platenych kalhotech a spinave kosili. Nyni ji zakryvala plachta — technik, ktery tam vesel prvni, ji natahl pres mrtvolu. Byla to vlastne mumie se zhnedlou kuzi, prischlou ke kostem.
Rohan opustil Kondora jako jeden z poslednich. Tocila se mu hlava; pocitoval fyzickou nevolnost a jeji opakovane zachvaty potlacoval vsi silou vule. Mel pocit, ze to vsechno byl priserny, neuveritelny sen. Tvare ostatnich ho vsak ujistily o realnosti vseho, co videl. Poslali na Nepremozitelneho kratky radiogram. Cast posadky zustala u opusteneho Kondora, aby udelala uvnitr aspon jakys takys poradek. Predtim vsak prikazal Rohan dukladne vyfotografovat vsechny mistnosti a zhotovit presne popisy stavu, v nemz byly nalezeny.
Vraceli se s Ballminem a Gaarbem, jednim z biofyziku; ridicem transporteru byl Jarg. Jeho siroka, obvykle usmevava tvar jako by se scvrkla a potemnela. Mnohatunovy stroj trhane prejizdel mezi dunami a chrlil na strany obrovske gejziry pisku. Nesmirne se to lisilo od ridicovy obvykle plynule jizdy. Pred nimi jel prazdny energobot, ktery jim poskytoval silovou ochranu. Celou cestu mlceli. Rohan se skoro bal setkani s astrogatorem; nevedel, co mu vlastne rekne. Nejstrasnejsi, protoze nejnesmyslnejsi, nejsilenejsi objev si nechal pro sebe. V koupelne osme sekce nasel kousky mydla s vyraznymi stopami lidskych zubu, Nemohli prece mit hlad; sklady byly plne temer neporusenych zasob potravin; dokonale se zachovalo dokonce i mleko v chladirnach. V polovine cesty uslyseli radiove signaly maleho terenniho vozu, ktery jim jel vstric a zanechaval za sebou sloup prachu. Oba stroje se pri setkani zastavily. Ve voze prijeli dva lide, zkuseny technik Magdov a neurofyziolog Sax. Rohan vypnul pole, takze se mohli dorozumivat primo. Po Rohanove odjezdu bylo v hibernatoru Kondora nalezeno zmrazene lidske telo. Ten clovek snad mohl byt jeste oziven; Sax tedy vezl z Nepremozitelneho potrebne pristroje. Rohan se rozhodl, ze se vrati se Saxem, oduvodnoval to tim, ze lekarovo vozidlo nema silovou ochranu. Ve skutecnosti byl vsak rad, ze muze odlozit rozhovor s Horpachem. Otocili tedy stroj, az pisek zaviril, a spechali nazpet.
Kolem Kondora panoval cily ruch. Lide dobyvali z pisku nejruznejsi predmety. Opodal lezely pod bilymi plachtami mrtvoly narovnane do rady; bylo jich uz pres dvacet. Rampa byla v provozu a take reaktor uz dodaval proud. Zpozorovali je zdalky podle zvireneho prachu a otevreli pruchod v silovem poli. Byl tam uz lekar, maly doktor Nygren, nechtel vsak bez asistence prohlizet cloveka nalezeneho v hibernatoru. Rohan, ktery tezil ze sveho privilegia — zastupoval zde totiz velitele —, se odebral s obema lekari na palubu; rozbite predmety, ktere pri jeho predchozi navsteve znemoznovaly pristup ke dverim hibernatoru, byly uz odstraneny. Teplomer ukazoval sedmnact
