neodolatelnost spolehat, usmal se v duchu posmutnele.

33

O mesic pozdeji se Fisher a Wendelova znali natolik, aby spolu mohli stravit trochu casu v nizkogravitacni telocvicne. Fisher mel ze cviceni skoro pozitek — ale jenom skoro, protoze se nikdy dostatecne neaklimatizoval na cviceni v nizke gravitaci, aniz by se docela zbavil nevolnosti. Na Rotoru se takovym vecem nevenovalo tolik pozornosti a obvykle se ho ani netykaly, protoze jako nerodily Rotoran na ne nemel narok. (Coz bylo vlastne protipravni, ale obycej byval zpravidla silnejsi nez zakon.)

Vytahem sjeli do silnejsiho G patra. Fisher ucitil, jak se mu zaludek zklidnuje. Oba na sobe meli jen minimalni osaceni. Citil, ze Wendelova vnima jeho telo stejne jako on jeji.

Po sprse se oblekli a odesli do jedne z odpocivacich koji, kde si mohli objednat neco k jidlu.

Wendelova rekla: „Na Pozemstana jste v nizkem G celkem dobry, Crile. Bavi vas pobyt na Adelii?“

„Vy vite, ze ano, Tesso. Pozemstan si nikdy nemuze docela zvyknout na maly svet, ale vase pritomnost vyvazi vsechny strasti.“

„Ano. Presne to by rekl krmic. A kdyz srovnate Adelii s Rotorem?“

„S Rotorem?“

„Nebo s jinou z kolonii, na kterych jste byl? Chcete, abych vam je vsechny vyjmenovala, Crile?“

Fisher zneklidnel. „Vy jste si o mne neco zjistovala?“

„Ovsem.“

„Az tak jsem zajimavy?“

„Kazdy, kdo se trmaci takovy kus cesty, aby se potom o me zajimal tak okate, je pro me zajimavy. A chci vedet proc. Sex pomineme. To je samozrejmost.“

„Tak proc me teda tak zajimate?“

„Nereknete mi to sam? Co jste delal na Rotoru? Zustal jste tam dost dlouho, abyste se ozenil a mel dite, a potom jste z nej ve spechu utekl driv, nez si to odhasili pryc. Bal jste se, ze tam zustanete trcet do konce zivota? Nelibilo se vam tam?“

Pocit zneklidneni vystridal pocit ohrozeni. Rekl: „Vlastne se mi na Rotoru moc nelibilo, protoze me tam nemeli v lasce — myslim jako Pozemstana. A mate pravdu. Nechtel jsem tam zustat trcet do konce zivota jako druhorady obcan. Jine kolonie jsou k nam vlidnejsi. Treba Adelia.“

„Nemel Rotor nahodou nejake tajemstvi, ktere se snazil pred Zemi zatajit?“ V Tessinych ocich hraly sibalske plaminky.

„Tajemstvi? Predpokladam, ze mate na mysli hyperposilovani.“

„Ano. Predpokladam, ze to je to, co mam na mysli. A take predpokladam, ze prave kvuli tomu jste tam prisel.“

„Ja?“

„Ano, vy. Kdo jiny? Ziskal jste ho? Chci rict — proto jste se prece ozenil s rotorskou specialistkou, nebo ne?“ S lokty na stole si obema pestmi nevinne podeprela bradu a naklonila se k nemu.

Fisher zavrtel hlavou a opatrne odpovedel: „Nikdy mi o hyper-posilovani nerekla jedine slovo. Mate o mne uplne mylnou predstavu.“

Wendelova jeho poznamku ignorovala: „A ted ho chcete ziskat ode me. Jak to planujete provest? Ozenit se se mnou?“

„A ziskal bych od vas neco, kdybych se s vami ozenil?“

„Ne.“

„Takze svatba patrne nepripada v uvahu, ze?“

„Smula,“ usmivala se Wendelova.

„Davate mi tyhle otazky, protoze jste hyperspecialistka?“

„Odkud vite, co jsem? Ze Zeme, jeste nez jste sem priletel?“

„Vase jmeno je uvedeno v Adelianskem vestniku.“

„Ale podivejme se, vy jste se na me take informoval? My jsme ale prazvlastni dvojice. A vsiml jste si, ze jsem tam uvedena jako teoreticky fyzik?“

„Taky tam jsou uvedeny vase studie, a kdyz ma kazda druha v titulu slovo 'hyperprostorovy , tak to z vas dela v mych ocich hyperspecialistku.“

„Ano, ale i tak zustavam teoretickym fyzikem, takze k cele zalezitosti pristupuji z teoreticke stranky. Nikdy jsem to nezkousela uvest do praxe.“

„Ale Rotor ano. Mrzi vas to? Nedivil bych se. Koneckoncu, nekdo z Rotoru vas predbehl.“

„Proc by me to melo mrzet? Teorie je zajimava, ale aplikace ne. Kdybyste necetl jen tituly mych praci, zjistil byste, ze tam zcela otevrene rikam, ze hyperposilovani nestoji za namahu.“

„Rotorane dokazali poslat sve plavidlo daleko do vesmiru a studovat hvezdy.“

„Mluvite o Dalkove Sonde. Umoznila Rotoru ziskat paralaxy velkeho poctu pomerne vzdalenych hvezd, ale vyplati se takove naklady? Jak daleko se Dalkova Sonda dostala? Jen na par svetelnych mesicu. To opravdu neni daleko. V galaktickem meritku by pomyslna spojnice mezi krajni polohou Dalkove Sondy a Zemi neznamenala vic nez tecku.“

„Dokazali vic, nez jen vyslat Dalkovou Sondu,“ namitl Fisher. „Odletela cela kolonie.“

„To jiste. To bylo ve dvaadvacatem, takze uz jsou pryc sest let. A vsechno, co vime, je jen to, ze odleteli.“

„To nestaci?“

„Jisteze ne. Kam odleteli? Jsou jeste nazivu? Mohou byt jeste nazivu? Lide se nikdy neoctli v izolaci jedine kolonie. Vzdycky meli pobliz Zemi a jine kolonie. Muze par desitek tisic lidskych bytosti prezit — samy ve vesmiru na jedne male kolonii? Nikdo nema predstavu, zda je to z psychologicke stranky mozne. Ja bych rekla, ze ne.“

„Ja bych rekl, ze budou chtit najit svet, na kterem by se mohli usadit. Na kolonii nezustanou.“

„Jaky svet, prosim vas? Jsou pryc sest let. Existuji jen dve hvezdy, ke kterym by mohli mezitim dorazit, protoze hyperposilovany motor leti pouze prumernou rychlosti rovnajici se rychlosti svetla. A to je Alfa Centauri, trihvezdna soustava, ctyri cele tri svetelnych roku daleko. Jedna z tech tri hvezd je navic rudy trpaslik, a potom Barnardova hvezda, rudy trpaslik pet celych devet svetelnych let daleko. Celkem ctyri hvezdy: jedna slunecniho typu, jedna blizka slunecnimu typu a dva rudi trpaslici. Ty dve hvezdy slunecniho typu tvori stredne blizkou dvojhvezdu, a tedy je nepravdepodobne, ze by mely planety pozemskeho typu se stabilni orbitou. Kam pujdou dal? Nevyjde jim to, Crile, je mi lito. Vim, ze na Rotoru byla vase zena a dite, ale nevyjde jim to.“

Fisher mlcel. Vedel neco, co ona nevedela. Vedel o Sousedni hvezde — ale to byl take rudy trpaslik.

Rekl: „Takze si myslite, ze mezihvezdne lety jsou neuskutecnitelne?“

„V praktickem slova smyslu ano, pokud je hyperposilovani to jedine, co prichazi v uvahu.“

„Mluvite, jako kdyby hyperposilovani nebylo to jedine, co prichazi v uvahu, Tesso.“

„Mozna, ze je. Neni to dlouho, co jsme si mysleli, ze i to je nemozne, a jit jeste dal — presto nam zbyva alespon snit o opravdovem hyperprostorovem letu a opravdove superluminalni rychlosti. Kdybychom mohli cestovat tak rychle a tak dlouho, jak se nam zachce, potom by se z galaxie, mozna z celeho vesmiru stala jedna velka slunecni soustava, mam-li to tak rict, a cela by byla nase.“

„Sen je to hezky, ale je uskutecnitelny?“

„Co Rotor odletel, poradaly se na toto tema uz tri vsekolonialni konference.“

„Vsekolonialni? A co Zeme?“

„Ze Zeme tam byli pritomni pozorovatele, neni to v posledni dobe pro fyziky zadny raj.“

„K jakym zaverum konference dospely?“

Wendelova se usmala.

„Nejste fyzik.“

„Zajima me to. To nesrozumitelne vynechte.“

Neprestavala se usmivat.

Sevrel pest polozenou na stole. „Zapomente na svou teorii o tajnem agentovi, ktery se pidi po vasich

Вы читаете Nemesis
Добавить отзыв
ВСЕ ОТЗЫВЫ О КНИГЕ В ИЗБРАННОЕ

0

Вы можете отметить интересные вам фрагменты текста, которые будут доступны по уникальной ссылке в адресной строке браузера.

Отметить Добавить цитату