Samozrejme lez, protoze druhy takovy jako ja neexistuje, ale udelalo to na ne dojem.“
„Ale neco na tom, co rikali, prece jenom bude. Podstoupis to riziko?“
„Ano. Za prve, touzim po vysade stat se kapitanem prvniho superluminalniho plavidla. Za druhe, jsem zvedava, jak vypada nejaka jina hvezda, a mam zlost, ze se k ni Rotorane dostali prvni, tedy pokud —“ Vcas se zarazila. „A za treti to nedulezitejsi, myslim, ze chci konecne vypadnout ze Zeme,“ pronesla s nefalsovanym zavrcenim.
Kdyz potom lezeli v posteli, rekla: „Az ta chvile prijde a my se tam konecne dostaneme, to bude uchvatny pocit!“
Fisher neodpovedel. Premyslel o holcicce s nezvykle velkyma ocima a o sve sestre, a jak se na nej zacala snaset drimota, obe mu v hlave jakoby splynuly v jednu osobu.
DVACET TRI
LET
49
Presun planetarni atmosferou na dlouhou vzdalenost nebylo neco, co by kolonista chapal jako soucast zivota. Pro male vzdalenosti na koloniich postacily vytahy, nohy, nanejvys elektricke voziky. A pro cestovani mezi koloniemi to byly zase rakety.
Mnoho kolonistu — prinejmensim ve slunecni soustave — bylo tolikrat ve vesmiru, ze pro ne bylo cestovani vesmirem temer stejne prirozene jako chuze. Ovsem kolonista, ktery by se vydal na Zemi, jedine misto, kde existovala atmosfericka doprava, a pouzil letadla, byl vyjimkou.
Kolonista, pro nehoz bylo vakuum jako nejblizsi pritel a bratr, pocitoval nezmernou hruzu pokazde, kdyz si predstavil hvizdani vzduchu okolo vozidla, ktere by pod sebou nemelo pevnou zem.
Cestovani vzduchem vsak bylo na Erythro nekdy nutnosti. Byl to velky svet, stejne jako Zeme. a stejne jako Zeme mel pomerne hustou (a dychatelnou) atmosferu. Na Rotoru existovaly pilotni prirucky, dokonce se tam naslo par pozemskych emigrantu se vzduchoplaveckymi zkusenostmi.
A tak mela Kopule dve mala letadla, mozna trochu neohrabana, trochu zastarala, bez schopnosti pronikave zrychlit nebo letet stremhlav — ale funkcni.
Ve skutecnosti mela rotorska nevsimavost vuci vzduchoplavecke technice jednu vyhodu. Letadla Kopule byla mnohem komputerizovanejsi nez kterekoli plavidlo podobneho typu na Zemi. Siever Genarr je vlastne bral jako komplikovane roboty, kteri byli nahodou sestrojeni ve tvaru letadel. Erythrejske pocasi bylo mnohem vlidnejsi nez kdy mohlo byt pozemske, protoze nizka intenzita Nemesiina zareni nestacila k nashromazdeni energie potrebne pro velke a prudke boure a tak bylo mene pravdepodobne, ze by se jejich automatizovana letadla nekdy ocitla ve stavu ohrozeni. Mnohem mene pravdepodobne.
Vysledkem toho bylo, ze jednoducha a nevzhledna letadla Kopule mohl ridit ve skutecnosti kazdy. Jednoduse jste letadlu rekl, co po nem chcete, a ono vas prikaz vykonalo. Pokud byl povel nejasny, nebo kdyz pripadal pocitacovemu mozku plavidla nebezpecny, pozadalo vas o upresneni.
Genarr sledoval, jak Marlene vystupuje do kabiny letadla a pocitoval pritom urcite prirozene obavy urcite ne hruzu jako do rtu se kousajici Eugenie, ktera stala v uctyhodne vzdalenosti od celeho vyjevu. („Nechod bliz,“ prikazal ji prisne, „zvlaste, kdyz se budes tvarit, jako by ses divala na pocatek jiste katastrofy. Jeste by kvuli tobe zacala panikarit.“)
Insignova si myslela, ze k panice existuji duvody. Marlene byla moc mlada, aby si pamatovala na svet, kde bylo letani bezne. Na raketu, ktera je dopravila na Erythro, reagovala klidne, ale jaka bude jeji reakce na neco tak neznameho, jako je let vzduchem?
Marlene zatim vylezla do kabiny a s naprosto klidnym vyrazem ve tvari se posadila do kresla.
Ze by nechapala situaci? Genarr se zeptal: „Marlene, drahousku, uvedomujes si, co se ted chystame udelat, ze?“
„Ano, strycku Sievere. Jdes mi ukazat Erythro.“
„Ze vzduchu, na to nezapominej. Poletime vzduchem.“
„Ano. To uz jsi rikal.“
„Nezneklidnuje te ta predstava?“
„Ne, strycku Sievere, ale tebe ano a poradne.“
„Jen kvuli tobe, drahousku.“
„O me se vubec nemusis starat.“ Kdyz vylezl za ni nahoru a posadil se obratila k nemu klidnou tvar:
„Dokazu pochopit, ze je matka tak znepokojena, ale ty jsi znepokojeny jeste vic nez ona. Sice se to snazis obdivuhodnym zpusobem zakryvat, ale kdyby ses videl, jak si olizujes rty, asi by ses stydel. Mas pocit, ze kdyz se neco stane, bude to tvoje vina a ta predstava je pro tebe nesnesitelna. Ale rikam ti znovu, nic se nestane.“
„Jsi si tim jista, Marlene?“
„Naprosto. Na Erythro mi nic nehrozi.“
„To jsi tvrdila o Nakaze, ale ted mluvime o necem jinem.“
„To je jedno, o cem mluvime. Na Erythro mi nic neublizi.“
Genarr slabe zavrtel hlavou, nejiste a pochybovacne, a hned si pral, aby to mohl vzit zpatky. Vedel totiz, ze Marlene si to precetla tak snadno, jako kdyby to bylo vytisteno tim nejvetsim tiskacim pismem na obrazovce pocitace. Ale zalezelo na tom? Kdyby byl to gesto potlacil, a choval se, jako by byl ulity z bronzu, stejne by ho desifrovala.
„Pojedeme do prechodove komory a chvilku tam zustaneme, abych mohl zkontrolovat reakce ridiciho obvodu letadla. Potom projedeme dalsi propusti a letadlo se vznese do vzduchu. Vzapeti dojde k akceleracnimu efektu, ktery te vtlaci do kresla. Pak uz poletime a pod nami nic nebude. Doufam, ze si to uvedomujes?“
„Vubec se nebojim,“ rekla Marlene tise.
50
Letadlo drzelo primy kurz napric pustou, zvlnenou krajinou.
Genarr vedel, ze Erythro byla geologicky ziva planeta a vedel take, ze vypracovane geologicke studie ukazovaly, ze v historii planety byla obdobi, kdy byla hornata. Na cis-megasovske polokouli, na jejimz nebi visel temer nehybny, napuchly oval Megas — planety, kolem niz Erythro obihala — jeste sem tam nejake hory zustaly.
Avsak zde, na trans-megasovske strane, byly vevodicim rysem dvou velkych kontinentu plane a kopecky.
Marlene, ktera v zivote hory nevidela, pripadaly i zdejsi nizke pahorky uchvatne.
Jiste, i na Rotoru byly potucky, a z vysky, ze ktere se divali na Erythro, vypadaly jeji reky stejne.
Genarr si pomyslel: Marlene se bude divit, az je uvidi zblizka.
Marlene si zvedave prohlizela Nemesis, ktera uz presla zenit a klesala k zapadu. „Nehybe se, ze, strycku Sievere?“ zeptala se.
„Hybe,“ odpovedel Genarr. „Prinejmensim Erythro se otaci relativne k Nemesis, ale pouze jedenkrat za den, zatimco Rotor jedenkrat za dve minuty. Pro srovnani — Nemesis se z pohledu Erythro pohybuje nejmene o 1/700 rychleji nez z pohledu Rotoru. Vypada to. jako kdyby stala na jednom miste, ale neni to tak docela pravda.“
Kratce pohledl k Nemesis: „Ty jsi vlastne nikdy nevidela pozemske Slunce, Slunce slunecni soustavy; a jestli jsi ho videla, tak si to nepamatujes, protoze jsi tehdy byla jeste dite. Z mista, kde se ve slunecni soustave nachazel Rotor, vypadalo Slunce mnohem mensi.“
