Jarlow zabrucel: „Ja taky.“

Wendelova rekla: „A co vy, Cao-Li Wu?“

Wu pokrcil rameny. „Ja se podridim vetsine.“

„To rada slysim. Co se tyka pozemskych uradu, tak na tento incident zapomeneme, ale lepe, at se to uz neopakuje, ani nic podobneho, co by se dalo povazovat za vzpouru.“

78

Kdyz byli ve sve kajute, Fisher rekl: „Doufam, ze ti nevadilo, ze jsem se do toho vlozil. Bal jsem se, ze zbytecne vybuchnes.“

„Ne, bylo to dobre. Ta analogie s Kolumbem by me nenapadla a byla perfektni. Diky, Crile.“ Vzala ho za ruku a stiskla ji.

Kratce se usmal: „Musel jsem nejak dokazat, ze si zaslouzim misto na lodi.“

„Dokazal jsi to vic nez presvedcive. Nemas nejmensi poneti, jak jsem byla Wuovym chovanim znechucena, prave kdyz jsem ti vypravela, jakou mam z jeho objevu radost, a z toho, ze se mu za ne dostane patricneho oceneni. Mela jsem takovy uslechtily pocit z toho, ze jsem ochotna se o uznani s nekym podelit, z toho, jak etika vedeckeho badani poskytuje kazdemu to, co mu pravem patri, a on zatim klade osobni pychu nad cely projekt.“

„Vsichni jsme jen lide, Tesso.“

„Ja vim. Jenomze ted vidim, ze ten clovek ma v dusi temna mista, i kdyz to nic nemeni na faktu, ze jeho vedecky duvtip je az desive pronikavy.“

„Bojim se, ze budu muset priznat, ze me vlastni argumenty se zakladaly spise na osobnich pohnutkach nez na verejnem blahu, abych tak rekl. Ja chci k Sousedni hvezde letet z duvodu, ktere nemaji s projektem nic spolecneho.“

„To chapu. Ale i tak jsem ti vdecna.“ Fishera zahanbilo, ze se ji v ocich objevily slzy, a ze se jich musela mrknutim zbavit.

Polibil ji.

79

Byla to jen hvezda, jeste prilis slaba na to, aby na sebe nejak upozornila. Grilu Fisherovi by se snadno ztratila, nebyt faktu, ze ji videl pres zamerovaci sit skladajici se ze soustrednych kruhu a paprsku.

„Vypada jako normalni hvezda, ze?“ nadhodil Fisher a jeho tvar se zatahla zasmusilosti, ktera se zdala byt jejim obvyklym vyrazem.

Merry Blankowitzova, ktera byla krome nej jedinym clovekem u pozorovaci sekce palubni desky, rekla: „Nic vic take neni, Crile. Pouha hvezda.“

„Chci rict, ze vypada jako slaba a vzdalena hvezda — a pritom jsme tak blizko.“

„Jak se to vezme. Jeste stale jsme od ni desetinu svetelneho roku a to bych blizko nenazyvala. Kapitanka je jednoduse opatrna, to je vse. Ja bych Superluminal nechala vynorit o hodny kus bliz. Kez bychom tam uz byli. Nemuzu se dockat.“

„Jeste pred timto poslednim skokem jste se chystala domu, Merry.“

„Ani ne. Proste me premluvili. Jakmile jste pronesl to vase male kazani, citila jsem se najednou jako naprosty hlupak. Brala jsem jako samozrejmost, ze pokud se vratime, tak vsichni poletime podruhe, jenze, jak jinak, vy jste situaci dokonale vyjasnil. Ach, kdyz ja si chci tak hrozne vyzkouset endecko.“

Fisher vedel, co znamenala zkratka ND. Neuronovy detektor. Samotneho ho to vzrusovalo. Zaregistrovat inteligenci by znamenalo, ze narazili na neco, co bylo nekonecne dulezitejsi nez vsechna ruda, kameni, ledovce a plyny, ktere by mohli jinak objevit.

Vahave rekl:

„Da se ho pouzit na tuhle vzdalenost?“

Zavrtela hlavou. „Ne. Museli bychom byt o hodne bliz. A v teto vzdalenosti nemuzeme zacit s klasickym doletem. Trval by nam rok. Jakmile bude kapitanka spokojena s tim, co se da o Sousedni hvezde zjistit odtud, provedeme dalsi skok. Podle me bychom mohli byt tak nanejvys za dva dny v dosahu nekolika astronomickych jednotek od Sousedni hvezdy. Potom budu moci zacit delat nejaka pozorovani a byt uzitecna. Je to k nevydrzeni, citit se jako pritez.“

„Ano,“ nadechl se Fisher. „To je.“

Ve tvari Blankowitzove se mihl stin znepokojeni. „Prominte, Crile. Nemyslela jsem to na vas.“

„Ale klidne jste mohla. Ja vam nemusim byt uzitecny vubec, at uz budeme v jakekoli vzdalenosti od Sousedni hvezdy.“

„Budete nam uzitecny, az zaregistrujeme inteligenci. Dohodnete se s nimi. Jste Rotoran a to budeme potrebovat.“

Fisher se zasmusile usmal. „Rotoranem jsem byl jen par let.“

„To staci, ne?“

„Uvidime.“ Umyslne zmenil tema. „Jste si jista, ze neuronovy detektor bude fungovat?“

„Naprosto. Vypatrame kazdou kolonii na orbite jen podle jejiho vyzarovani plexonu.“

„Co to jsou plexony, Merry?“

„Nazev, ktery jsem vymyslela pro komplexni fotonovou charakteristiku savciho mozku. Mohli bychom zaregistrovat i kone, nebudeme-li prilis daleko, ale lidske mozky ve velkem poctu, ty zaregistrujeme na astronomicke vzdalenosti.“

„Proc prave plexony?“

„Od 'komplexnosti'. Jednoho dne — uvidite — jednoho dne se bude pomoci plexonu nejen patrat po znamkach zivota, ale studovat vlastni cinnost mozku. Na to jsem take vymyslela nazev —'plexofyziologie'. Nebo mozna 'plexoneuronika. “

„Myslite, ze jmena jsou dulezita?“ zeptal se Fisher.

„Ano, jiste. Da se jimi strucne vyjadrovat. Nemusite rikat: 'vedni obor, ktery zkouma vztah mezi tim a tim. Reknete jen 'plexoneuronika' — ano, to zni lepe. Zkraceni. Setri to cas potrebny k promysleni dulezitejsich veci. Krome toho —“ zavahala.

„Ano? Krome ceho?“

„Kdyz vymyslim jmeno, ktere bude sedet, tak mi to zaruci poznamku v historii vedy,“ vyhrkla rychle. „Takto: 'Slovo 'plexon' prvni pouzila Merrilee Augina Blankowitzova v roce 2237 pri prilezitosti prukopnickeho nadsvetelneho letu slavneho Superluminalu'. Jinde se o mne stezi najde zminka a mne to staci.“

„A co kdyz zachytite plexony, Merry, a zadni lide tam nebudou?“ chtel vedet Fisher.

„Myslite jako mimozemsky zivot? To by bylo jeste vic vzrusujici. Jenze pravdepodobnost neceho takoveho je opravdu nepatrna. Uz tolikrat jsme se zklamali. Mysleli jsme si, ze na Mesici, Marsu, na Kallisto nebo na Titanu budou existovat alespon primitivni formy zivota, ale nikdy z toho nic nebylo. Lide spradali dohady o nejroztodivnejsich druzich — zive galaxie, ziva prachova mracna, zivot na povrchu neutronovych hvezd, vselico. A po nicem takovem ani stopy. Ne, jestli neco zachytim, budou to lide. O tom jsem presvedcena.“

„A nebudou to plexony emitovane peti lidmi na palube? Ne-prehlusime sami vsechno, co bychom mohli na miliony kilometru zachytit?“

„To je vskutku problem, Crile. Musime endecko vyvazit tak, abychom se sami neutralizovali, a musi se to udelat velmi peclive. I ten nejmensi unik by zahlusil vsechno ostatni. Jednoho dne, Crile, se hyperprostorem vyslou do celeho vesmiru automatizovana endecka, aby vyhledavala plexony. V jejich blizkosti nebudou zadne lidske bytosti a uz jen to je ucini nekolikanasobne citlivejsimi, protoze nase blizkost je neustale mate a s tim se neda nic delat. Budeme znat mista, kde se nachazi inteligence driv, nez k nim vyrazime.“

Objevil se Cao-Li Wu. Se skryvanym odporem pohledl na Fishera a lhostejne pronesl: „Jak vypada Sousedni hvezda?“

Вы читаете Nemesis
Добавить отзыв
ВСЕ ОТЗЫВЫ О КНИГЕ В ИЗБРАННОЕ

0

Вы можете отметить интересные вам фрагменты текста, которые будут доступны по уникальной ссылке в адресной строке браузера.

Отметить Добавить цитату