nejvyssimu stupni vzdelani.

Mven Mas zavedl vodu do rudneho dolu v zapadni Tibetu, vysazel araukariovy les na nahorni rovine Nachebta v Jizni Americe a vyhubil zraloky, kteri se znovu vyskytli u australskych brehu. Zivotni otuzilost i vynikajici schopnosti mu pomohly vydrzet mnoho roku vytrvaleho studia a pripravit se k tezke a odpovedne cinnosti. Dnes, hned v prvni hodine sve nove prace, zazil setkani se svetem, blizce pribuznym s nasi Zemi. A v jeho dusi se objevilo cosi noveho. Mven Mas pln zmatku citil, ze se v nem rozevrela propast, nad kterou dosud cely svuj zivot chodil, nemaje o jeji existenci ani tuseni. Tak silna a palciva byla jeho touha setkat se znovu s planetou Epsilon Tukana, uvidet svet, do nehoz jakoby se vtelily nejkrasnejsi pohadky pozemskeho lidstva. Nezapomena na rudou divku, na jeji otevrenou zvouci naruc a nezne pootevrene rty…

Fantasticka vzdalenou dvou set devadesati svetelnych let se vymyka jakymkoli moznostem pozemske techniky a deli ho od divukrasneho sveta, ale to v nem jen posiluje horouci sen.

V srdci Mvena Mase vyklicilo neco, co se nedalo kontrolovat vuli ani rozumem. African jeste nikdy nemiloval, pohrouzil se temer poustevnicky do prace a nezakusil jeste podobny neklid i nebyvalou radost, jako v jeho srdci zanitilo dnesni setkani na ohromny rozestup prostoru a casu.

KAPITOLA 3. V zajeti tmy

Cerne silne rucicky oranzovych mericu anamezonoveho paliva staly na nule. Smer hvezdoletu se zatim neodchyloval od zelezne hvezdy, ponevadz rychlost byla jeste velika, a raketa se vytrvale blizila k strasnemu nebeskemu telesu, neviditelnemu pro lidske oci.

Erg Noor, chveje se vypetim a slabosti, usedl s prispenim astronavigatora k automatickemu pocitaci. Planetarni motory, odpojene od ridiciho automatu, ztichly.

„Ingrid, co je to zelezna hvezda?“ zeptal se tise Kej Ber, stojici po celou dobu nehnute za zady astronomky.

„To je neviditelna hvezda spektralni tridy T, ktera je sice uz pohasla, ale definitivne jeste nevychladla, nebo se znovu nerozhorela. Nasledkem dlouhovlnneho chveni tepelne casti spektra sviti infracervenym svetlem, ktera se nam jevi cerne a stava se viditelnym jen pomoci elektronoveho invertoru. Sova, jez vidi tepelne paprsky, mohla by takovou hvezdu objevit.“

„Proc ji ale rikate zelezna?“

„Vsechny, ktere az dosud byly prozkoumany, maji ve spektru hodne zeleza. Patrne je ho mnoho ve slozeni nebeskeho telesa. Proto kdyz je hvezda velika ma take obrovskou hmotu i pole pritazlivosti. Bojim se, ze se prave s takovou potkavame…“

„A co ted?“

„Nevim. Jak vidis, nemame palivo. Ale porad letime primo ke hvezde. Je treba zpomalit Tantru na jednu tisicinu absolutni jednotky, ktera dovoli odklonil hvezdolet v dostatecnem uhlu. Nestacili-li nam ani planetarni palivo, bude se kosmicke letadlo zvolna priblizovat k hvezde, az na ni spadne.“

Ingrid nervozne skubla hlavu a Ber ji nezne pohladil hladkou ruku, na niz naskocila husi kuze.

Nacelnik vypravy presek k ridicimu pultu a soustredil se na pristroje. Vsichni mlceli, neodvazujice se ani dychat, mlcela i Niza Krit, ktera se prave probudila a bezdecne pochopila nebezpecnou situaci. Palivo mohlo stacit jenom na zpomaleni rakety, ale pri velke ztrate rychlosti se hvezdolet bez motoru tezko vyrve z mohutne pritazlivosti zelezne hvezdy. Kdyby se Tantra nedostala tak blizko a Lin si vcas neuvedomil… Ostatne, proc se utesovat prazdnymi „kdyby“?

Uplynuli asi tri hodiny a Erg Noor se konecne rozhodl. Tantra se zachvela pri mocny narazech trigernich motoru. Let hvezdoletu se zpomaloval hodinu, dve, tri, ctyri. Nacelnik ucinil neznatelny pohyb a vsechny lidi zachvatila strasliva nevolnost. Hrozne skoricove slunce zmizelo z predni obrazovky a presunulo se na druhou. Neviditelne retezy pritazlivosti se dal tahly za raketou a projevovaly se v pristrojich. Erg trhl pakou k sobe a motory se zastavily.

„Vytrhli jsme se!“ ulehcene zaseptal Pel Lin.

Nacelnik na neho pomalu obratil oci:

„Ne! Uzavrela se jen zasoba paliva, kterou potrebujeme pro obeznou drahu a pristani.“

„Co budeme delat?“

„Cekat. Podarilo se mi hvezdolet trochu odklonit. Letime vsak prilis blizko. Nastava boj mezi pritazlivosti hvezdy a zpomalujici se rychlosti Tantry. Letime ted jako mesicni rakety a stacime-li se od zelezne hvezdy vcas vzdalit, poletime ke Slunci. Ovsem, doba cestovani se znacne prodlouzi. Za tricet let posleme privolavaci signal a za dalsich osm let prijde pomoc…“

„Tricet osm let!“ skoro neslysne zaseptal Ber do ucha Ingrid.

Chytla ho prudce za rukav a odvratila se.

Erg Noor se zvratil do kresla a spustil ruce na kolena. Lide mlceli, pristroje tence bzucely. Ale s pisni navigacnich pristroju se misila jeste jina melodie, disharmonicka a vyhruzna. Bylo to skoro fyzicky hmatatelne volani zelezne hvezdy, realna sila jeji cerne hmoty, zenouci se za hvezdoletem, ktery pozbyl sve moci.

Nize Krit horely tvare a srdce ji zrychlene tlouklo. Necinne cekani bylo pro divku nesnesitelne.

Hodiny zvolna plynuly. V ustredni ridici kabine se jeden za druhym objevovali vyspali clenove vypravy. Pocet zamlklych lidi rostli, dokud vsech ctrnact clenu posadky nebylo pohromade.

Let rakety se tak zpomalil, ze nedosahoval ani unikove rychlosti. Tantra se uz nemohla vzdalit od zelezne hvezdy. Lide zapominali na jidlo i spanek a neopousteli ridici stanoviste po celou radu neutesenych hodin, kdy se kurs Tantry vic a vice zakrivoval, az hvezdolet zacal opisovat osudnou elipsu. Udel Tantry byl kazdemu jasny.

Nenadaly skrek vsemi otrasl. Astronom Pur Chiss vyskocil a zasermoval rukama. Oblicej se mu zkrivil k nepoznani a vubec se nepodobal cloveku zijicimu v obdobi Okruhu. Strach, litost nad sebou samym i palciva pomstychtivost setrely z ucencovy tvare vsechny stopy rozumu.

„On, to vsechno on!“ zakricel Pur Chiss a ukazal na Pel Lina. „Ten omezenec, tupohlavec, parez, ta pitoma zizala…!“ Astronom se az zalykal, jak se snazil rozpomenout na nadavky prapredku, ktery uz nikdo neuzival.

Niza, stojici vedle, se stitive odtahla. Erg Noor vstal.

„Osocovanim soudruha se nic nespravi. Ty doby jsou davno pryc, kdy chyby mohly byt umyslne. A v nasem pripade —“

Erg prezirave zatocil packami automatickeho pocitace, „jak vidite, pravdepodobnost omylu je tricetiprocentni. Pripocitam-li k tomu nevyhnutelnou depresi na konci sluzby a navic jeste otres pri kymaceni hvezdoletu, jsem presvedcen, ze byste se vy, Pure Chissi, dopustil stejne chyby.“

„A vy?“ uz mene zurive vykrikl astronom.

„Ja ne. Mel jsem prilezitost videt prave takovou obludu v sestatricate mezihvezdne… Vinen jsem ja. V domneni, ze budu ve neprozkoumanem rajonu ridit raketu sam, omezil jsem se na pouhou instrukci.“

„Jak jsem mohl vedet, ze bez vas proniknou do tehle oblasti?“ zvolala Niza.

„Mel jsem to vedet,“ odpovedel pevne Erg Noor, odmitaje Nizinu pratelskou pomoc. „Ale hovorit o tom bude mit smysl az na Zemi…“

„Na Zemi!“ vykrikl Pur Chiss, a dokonce i Pel Lin se rozpacite zamracil. „Takhle mluvit, kdyz je vsechno ztraceno a vpredu nas ceka jen zahuba.“

„Vpredu neceka zahuba, ale veliky boj,“ rekl tvrde Erg Noor a sklesl do kresla pred stolem. „Posadte se! Spechat neni kam, dokud Tantra nevykona pul druhe otocky…“

Pritomni mlcky uposlechli, ale Niza s biologem se na sebe vitezoslavne usmali navzdory vsi beznadejnosti okamziku.

„Hvezda ma nepochybne planetu, a podle zakriveni isogravu predpokladam, ze ma dokonce dve. Jak vidite,“ nacelnik nacrtl presne schema, „planety musi byt velike a jiste tedy budou mit atmosferu. Pristat zatim nemusime, nebot mame dost atomarniho tuheho kysliku.“

Erg Noor se odmlcel, aby si mohl soustredit myslenky.

Po chvili pokracoval:

„Zacneme obihat kolem planety a staneme se jeji druzici. Spotrebujeme-li vzduchu a bude-li atmosfera na planete pro nas vhodna, planetarni palivo nam staci, abychom pristali a zavolali o pomoc. Za pul roku vypocitame kurs, sdelime vysledky ze Zirdy, privolame zachrannou raketu a osvobodime nas hvezdolet.“

„Jestli ho osvobodime,“ namitl Pur Chiss s pokrytecky potlacovanou radosti.

„Ano, jestli!“ souhlasil Erg Noor. „Ale je to jasny cil. Musime sebrat vsechny sily, abychom ho dosahli. Vy, Pure Chissi a Ingrid, budete pozorovat planety a zjistite jejich rozmery. Ber a Niza vypocitaji podle hmoty planet unikovou rychlost, a pote rychlost obeznou i optimalni radiant obehu rakety.“

Вы читаете Mlhoviny v Andromede
Добавить отзыв
ВСЕ ОТЗЫВЫ О КНИГЕ В ОБРАНЕ

0

Вы можете отметить интересные вам фрагменты текста, которые будут доступны по уникальной ссылке в адресной строке браузера.

Отметить Добавить цитату