Badatele se pro vsechny pripady zacali pripravovat k pristani. Biolog, geolog i lekarka zamysleli shodit pruzkumnou automatickou stanici, mechanici serizovali pristavaci lokatory a reflektory a montovali raketovou druzici, ktera mela vysilat zpravy na Zem.
Po prezite hruze a beznadeji pokracovala prace zvlast rychle a prestavala jen v dobe, kdy se raketa kymacela ve virech gravitace. Avsak Tantra uz natolik snizila rychlost, ze jeji pohupovani nemelo pro posadku skodlive nasledky.
Pur Chiss a Ingrid zjistili vlastnosti obou planet. Vnejsi planeta byla obrovska, ledova, a chranila ji mocna vrstva patrne jedovate atmosfery. Na priblizeni k ni se nedalo ani pomyslit, nebot hrozila jistou zahubou. Maji-li si lide vybrat druh smrti, bylo by asi lepsi shoret u povrchu zelezne hvezdy, nez zarazit hvezdolet do tisicikilometrove vrstvy ledu a utonout ve tme cpavkove atmosfery. Stejne obrovskymi a hroznymi planetami byly ve slunecni soustave Jupiter, Saturn, Uran, Neptun.
Tantra se vytrvale blizila ke hvezde. Za devatenact dnu a noci se vyjasnily i rozmery vnitrni planety, ktera byla vetsi nez Zeme. Protoze byla zeleznemu slunci hodne blizko, ritila se po sve draze silenou rychlosti a jeji rok nemohl byt delsi nez dva tri pozemske mesice. Neviditelna hvezda T planetu zrejme dostatecne zahrivala, takze pri existenci atmosfery mohl na ni byt zivot. V tom pripade bylo pristani zvlast nebezpecne.
Cizi zivot ve forme bilkovinnych skupenstvi, ktera jsou spolecna pro cely vesmir, zivot, rozvijejici se v podminkach jinych planet a ubirajici se jinymi evolucnimi cestami, byl pro obyvatele Zeme velmi zhoubny. Ochranna zarizeni pred skodlivymi odpady a choroboplodnymi bakteriemi, jez si organismy na nasi planete za miliony veku vypestovaly, byla bezmocna proti cizim formam zivota. Stejnemu nebezpeci se vystavoval i zivot z ostatnich planet, kdyby se dostal na nasi Zemi.
Zakladni pravidlo zivocisneho zivota, „zabijejic pozirat a pozirajic zabijet“, Se projevilo se zdrcujici krutosti pri styku zivocichu z ruznych svetu. Straslive nemoci, bleskurychle epidemie, hrozna zraneni a zavratne mnozici se skudci doprovazeli prvni vyzkumy na obyvatelnych, ale pustych planetach. Dokonce i svety osidlene myslicimi lidmi musily vykonat spousty pokusu a predbeznych priprav, nez mohly navazat prime spojeni mezihvezdnymi letadly. Nase Zeme je daleko od centralnich oblasti Galaxie s bohatym zivotem a nehostila jeste predstavitele civilizaci z jinych planetarnich soustav. Rada Astronautiky skoncila teprve nedavno pripravne prace k prijeti pratel z nedalekych hvezd v Hadonosi, Labuti, Velkem vozu a Rajce.
Erga Noora zneklidnovalo pomysleni, ze by se mohli setkat s neznamym zivotem, a proto naridil, aby prinesli z dalkovych skladist prostredky pro biologickou ochranu.
Konecne Tantra vyrovnala svou obeznou rychlost s rychlosti vnitrni planety zelezne hvezdy a zacala kolem ni krouzit. Mlhavy, bourlivy povrch planety, vlastne jeji atmosfery, zaril krvave skoricovym odleskem zelezne hvezdy a byl viditelny jenom v elektronovem invertoru. Vsichni clenove vypravy se bez vyjimky zamestnavali u pristroju.
„Teplota hornich vrstev na osvetlene strane je tri sta dvacet stupnu Kelvina!“
„Otoceni kolem osy trva priblizne dvacet dnu!“
„Lokatory zaznamenavaji pritomnost vody i pevniny.“
„Tloustka atmosfery je tisic sedm set kilometru.“
„Zjistena hmota cini ctyricet tri cele dve desetiny hmoty zeme.“
Informace pokracovaly nepretrzite a charakter planety vystupoval stale zretelneji.
Erg Noor soustredoval ziskana cisla, aby mel material pro vypocteni obezneho rezimu. Ctyricet tri cele dve desetiny zemske hmoty svedci o tom, ze planeta je obrovska. Jeji pritazliva sila primackne hvezdolet k povrchu a rozmacka lidi na kasi jako bezmocny hmyz…
Nacelnik vypravy si pripomnel hruzostrasne zkazky o starych kosmickych raketach, ktere se z ruznych duvodu ocitly na obrovskych planetach. Tehdejsi hvezdolety s malymi rychlostmi a nevykonnym palivem casto ztroskotavaly. Motory rvaly, letoun se krecovite chvel, a nemaje sil uniknout mocne pritazlivosti, jako by se lepil na povrch planety. Kosmicke letadlo zustavalo cele, ale lidem praskal kosit. Co nepopsatelne hruzy znelo z poslednich trhavych vykriku a zprav na rozloucenou…
Posadce Tantry takovy osud nehrozil, pokud budou obihat kolem planety. Kdyby vsak musili pristat, pak jenom nejsilnejsi z nich budou schopni vleci tihu svych tel v budoucim utocisti, kam budou odsouzeni na desitky let zivota… Budou moci zit v takovych podminkach? Pod tlakem dusici tize, ve vecne tme infracerveneho slunce a v huste atmosfere? Bud jak bud, neni to zahuba, je nadeje, ze se zachrani, a nemaji na vybranou!
Obezna draha Tantry lezela blizko hranic atmosfery. Ucastnici vypravy si nemohli nechat ujit prilezitost, aby prozkoumali dosud neznamou planetu, vyskytujici se pomerne blizko Zeme. Osvetlena, ci spravneji, zahrata strana planety se nelisila od zastinene jen mnohem vyssi teplotou, ale i obrovskymi shluky elektriny, ktera vadila i mocnym lokatorum a zkreslovala jejich udaje k nepoznani.
Erg Noor se rozhodl provadet vyzkum planety pomoci pumovych stanic. Shodili fyzikalni stanici a robot oznamil prekvapujici skutecnost, ze atmosfera z neonu a dusiku obsahuje volny kyslik, vodni pary, a ma teplotu dvaadvacet stupnu nad nulou. Podminky se celkem shodovaly s pozemskymi. Jenom tlak silne atmosfericke vrstvy byl jedna cela ctyri desetiny krat vyssi nez normalni tlak na Zemi a pritazliva sila vic jak dvaapulkrat prevysovala zemskou.
„Da se tu zit,“ usmal se mirne biolog, kdyz predaval nacelnikovi zpravy automaticke stanice.
„Muzeme-li zit na tak temne a tezke planete, pak uz tu nekdo urcite zije. Bude asi maly a nebezpecny!“
Pred patnactym obehem si pripravili pumovou stanici se silnym televiznim vysilacem. Svrhli ji do stinu, kdyz se planeta otocila o sto dvacet stupnu. Avsak druha fyzikalni stanice zmizela a nevyslala ani jediny signal.
„Spadla do oceanu,“ konstatovala geolozka Bina Led a zlostne se kousla do rtu.
„Bude treba propatrat povrch hlavnim lokatorem, nez shodime dalsiho televizniho robota! Mame jenom dva!“
Tantra vychrlila kuzel smerovaneho radioveho zareni, a krouzic kolem planety, prozkoumaval mlhave kontury pevnin a mori. Vystoupily obrysy obrovskeho kontinentu, ktery bud zabihal do oceanu, nebo rozdeloval dva oceany temer na rovniku planety. Hvezdolet kreslil paprskem ruzne klicky a obhlizel pruh v siri dvou set kilometru. Nahle v obrazovce lokatoru zazaril jasny bod. Ostry hvizd, pusobici na napjate nervy jako rana bicem, potvrdl, ze to nebyla halucinace.
„Kov!“ vykrikla geolozka. „Otevrene naleziste!“
Erg Noor zavrtel hlavou:
„I kdyz zablesk trval jenom okamzik, stacil jsem si vsimnout, ze to melo urcity tvar. Bud to byl poradny kus kovu, mozna meteorit, nebo…“
„Hvezdolet!“ vpadli mu soucasne do reci Niza a biolog.
„Fantazie!“ odsekl Pur Chiss.
„Treba skutecnost,“ namitl Erg Noor.
„Spor je zbytecny,“ nevzdaval se Pur Chiss. „Nemuzeme si to nijak overit. Prece nepristanem…“
„Overime si to za tri hodiny, az se znovu ocitneme nad onou rovinou. Vsimnete si, ze kovovy predmet je na planine, kterou bych i ja vybral pro pristani… Svrhneme televizni stanici prave zde. Naridte paprsek lokatoru na sestivterinovy predstih!“
Nacelnikuv plan se zdaril a Tantra se vydala znovu na trihodinovou pout kolem planety. Kdyz se blizili k suchozemske rovine, ohlasil se hvezdoletu automaticky televizor. Lide se vpili ocima do rozsvicene obrazovky. Lehke cvaknuti, obrazovka se zapojila a zorny paprsek jako lidske oko zacal nepozorovane pobihat sem a tam a opisovat tvary predmetu daleko dole, v tisicikilometrove cerne propasti. Kej Ber si zretelne predstavil, jak se hlava stanice vysunuje z tvrdeho pancire a otaci se kolem dokola jako majak. Z oblasti, kterou osvetloval paprsek automatu, ubihaly po obrazovce nevysoke svahy, kopce i cerne zarezy strzi, a zaroven se fotografovaly. Z cista jasna se mihl na promitacce zarici prelud ryboviteho tvaru a znovu se kolem rozhostila tma, z niz vystupovala jen nizka stupnovita pohori, kdykoli na ne dopadl zorny paprsek.
„Hvezdolet!“ vydechla vzapeti nekolikera usta.
Niza pohledla s neskryvanou vitezoslavou na Pura Chisse. Obrazovka zhasla, Tantra se opet vzdalila od televizniho vysilace, ale biolog Eon Tal uz ustaloval pas elektronovych snimku. Prsty se mu trasly nedockavosti, kdyz sunul pas do projektoru polokulovite obrazovky. Mirne vypoukle vnitrni steny snimek zvetsily.
Objevil se znamy doutnikovity tvar predni casti s oddelenym prostorem pro posadku, vzduta zadni cast trupu, vysoky hreben stabilizatoru. At to bylo sebeneuveritelnejsi, at setkani na planete tmy bylo sebenesmyslnejsi a sebenemoznejsi, byl to opravdu pozemsky mezihvezdny korab! Stal ve horizontalni poloze jako pri normalnim pristani, opiral se o mocne podpery a byl v naprostem poradku, jako by se prave snesl na planetu zelezne hvezdy.
