Zeme, divny.
„Zelena hvezda,“ zaznela znovu rec predsedy, „je o neco vetsi nez nase Slunce a ma velke mnozstvi zirkonia v carach spektra.“ Grom Orm rychle vycislil koordinaty zirkonioveho slunce.
„V jeji soustave,“ pokracoval, „jsou dve planety blizenky, rotujici proti sobe v takove vzdalenosti od hvezdy, jaka odpovida energii, kterou Zeme ziskava od Slunce.
Sila atmosfery, jeji slozeni i mnozstvi vody se shoduji s podminkami na Zemi. To jsou predbezne udaje expedice z planety CR 519. Ze zprav vyplyva, ze na blizeneckych planetach neexistuji vyssi formy zivota. Vyssi myslici zivot natolik pretvari prirodu, ze je patrny i pri zbeznem pruzkumu z vysky leticiho hvezdoletu. Je nutno predpokladat, ze se tam bud nemohl nebo zatim nestacil rozvinout. To je neobycejne vzacny uspech. Kdyby se tam objevily vyssi formy zivota, svet zelene hvezdy by pro nas byl uzavren. Uz ve dvaasedmdesatem roce epochy Okruhu, tedy pred vice nez tri sta lety, zahajila nase planeta diskusi o zabydlovani planet s vyssimi formami zivota, byt i nedosahovaly nasi urovne. Tehdy bylo rozhodnuto, ze kazde pronikani na podobne planety vede nutne k nasili nasledkem hlubokeho vzajemneho neporozumeni.
Dnes vime, jak rozlicne svety existuji v nasi Galaxii. Jsou hvezdy modre, zelene, zlute, bile, rude i oranzove; vsechny obsahuji vodik a helium, ale protoze jejich atmosfery i jadra maji ruzne slozeni, protoze vysilaji zareni rozlicneho charakteru a maji teploty vysoke i nizke, rikame jim hvezdy uhlikove, kyanove, titanove ci zirkoniove. Vime, ze i planety maji nejruznejsi objem, hustotu, slozeni a tloustku atmosfery i hydrosfery, ze jsou ruzne daleko od materske hvezdy a maji rozlicne podminky rotace. Ale vime take, ze nase planeta, pokryta z osmdesati procent vodou a soucasne lezici blizko Slunce, ktere ji dodava mohutne zasoby energie, je dosti vzacnym zdrojem mocneho zivota, bohateho na bilkoviny a nepretrzite zmeny.
Proto se zivot u nas rozvinul drive nez v ostatnich svetech, kde musil zapasit s nedostatkem vody i slunecni energie nebo s malymi plochami pevniny. A take drive nez na planetach s nadbytkem vody. V relacich z Okruhu jsme videli evoluci zivota na silne zatopenych planetach, kde se zivot zoufale plazi vzhuru po steblech rostlinstva, trciciho z vecnych vod.
Nase vodou bohata planeta ma take pomerne malou suchozemni plochu pro sber slunecni energie pomoci hospodarskych rostlin, drevovin nebo jednoduse termoelektrickych zarizeni.
V nejstarsich historickych udobich se zivot rozvijel pomaleji v nizkych mocalovitych pevninach prvohorni ery nez na vysokych kontinentech ery kenozoicke, kde se vedl boj nejen o potravu, ale i o vodu.
Vime, ze bohaty, mocny zivot potrebuje urcite nejvyhodnejsi procento v pomeru vody a souse, a nase planeta se blizi k nejpriznivejsimu koeficientu. Podobnych planet neni ve vesmiru prilis mnoho, a kazda znamena pro lidstvo neocenitelny poklad jako nova puda k osidleni a k dalsimu zdokonaleni.
Lidstvo se uz davno prestalo bat zivelneho presidlovani, ktere kdysi lekalo nase vzdalene predky, my vsak vytrvale smerujeme do vesmiru a stale rozsirujeme oblasti osidlene lidmi, nebot i v tom spociva pohyb vpred, nevyhnutelny zakon vyvoje. Bylo obtizne ovladnout planety, jejichz fyzicke podminky se velmi lisily od pomeru na Zemi, proto uz davno vznikly plany, aby lidstvo zabydlilo vesmir na specialne zarizenych obrovskych stavbach, ktere by se podobaly mnohonasobne zvetsenym umelym druzicim. Vite, ze jeden takovy ostrov byl vybudovan vpredvecer ery Okruhu; hovorim o Nadiru, lezicim osmdesat milionu kilometru od Zeme. Dodnes tam zije nevelka osada lidi… Avsak neuspech tesnych, znacne omezenych prostor pro lidsky zivot byl tak ocividny, ze se musime svym predkum jen podivovat, bez ohledu na jejich smely budovatelsky zamer.
Blizenecke planety zelene zirkoniove hvezdy jsou velmi podobne nasi Zemi. Krehkym obyvatelum z planety CR 519 se bud nehodi, nebo je mohou tezko osidlit; proto spechali, aby nam o tom podali zpravu, stejne jako my jim predavame sve objevy.
Zelena hvezda je od nas v takove vzdalenosti, jakou dosud neuletel zadny nas hvezdolet. Kdybychom dosahli jejich planet, postoupime daleko do vesmiru. A nikoli na male umele stavbe, ale na pevne zakladne velkych planet, kde je dost mista pro vytvoreni pohodlneho zivota a mocne techniky.
Seznamil jsem vas podrobne s planetami zelene hvezdy, protoze se mi zda neobycejne dulezite, abychom je prozkoumali. Vzdalenost sedmdesati svetelnych let je dosazitelna pro hvezdolet Labut, a mozna ze by se mela osmatricata mezihvezdna vyprava vydat k Achernaru!“
Grom Orm domluvil, pohnul malou pakou na pultu tribuny a vratil se na sve misto.
Tam, kde stal driv predseda Rady, zvedla se nevelka obrazovka, na niz se objevila znama statna postava Dara Vetra. Byvaly vedouci kosmickych stanic se usmal, kdyz ho vitaly neslysne pozdravy zelenych svetel.
„Dar Veter je ted v Arizonske radioaktivni pousti, odkud vzletaji skupiny raket do vysky padesati sedmi tisic kilometru na stavbu druzice,“ vysvetlil Grom Orr. „Chtel vam rici svoje mineni jako clen Rady.“
„Navrhuji nejjednodussi reseni,“ ozval se vesely hlas, v nemz znel kovovy ton prenosneho vysilace. „Vypravme ne jednu, ale tri expedice!“
Clenove Rady i divaci strnuli prekvapenim. Dar Veter nebyl recnik a nevyuzil efektni pauzy.
„Puvodni plan vyslat dva hvezdolety osmatricate vypravy na trojitou hvezdu JE 7723…“
V tom okamziku si Mven Mas predstavil trojitou hvezdu, ktera se po staru oznacovala jako Omikron 2 Eridana. Tato soustava zlute, modre a rude hvezdy se rozkladala necelych pet parseku od Slunce a mela dve puste planety, ale k nim se neupinal zajem vedeckeho badani. Modra hvezda soustavy byla bilym trpaslikem, ale hmotou se rovnala polovine Slunce. Prumerna specificka vaha jeji hmoty dva tisice petsetkrat prevysovala hutnost nejtezsiho pozemskeho kovu iridia. Pritazlivost, elektromagneticke pole i procesy pri vzniku tezkych prvku na teto hvezde byly nesmirne zajimave a dulezite pro bezprostredni studium z co mozna nejmensi vzdalenosti. Tim spise, ze desata mezihvezdna vyprava, ktera se pred davnymi casy vydala na Siria, zahynula. Ale jeste pred zahubou stacila upozornit na nebezpeci. Modra podvojna hvezda Sirius mela take bileho trpaslika. Byl vsak daleko vetsi, mel nizsi teplotu nez Omikron 2 Eridana, a jeho hmota byla petadvacettisickrat hutnejsi nez voda. Prestoze hvezda je blizkou sousedkou Slunce, nebylo mozno se k ni priblizit, protoze ji obklopoval pas ohromnych meteorickych roju, ktere se vzajemne krizovaly a byly tak rozptylene, ze se nedalo presne urcit, jak siroke jsou proudy smrticich ulomku. Tehdy — pred tri sta padesati lety — zacalo se uvazovat o expedici na Omikron 2 Eridana.
„…ma dnes, po pokusu Mvena Mase a Rena Boze,“ rikal prave Dar Veter, „tak veliky vyznam, ze od neho nesmime ustoupit.
Avsak pruzkum ciziho hvezdoletu, objeveneho sedmatricatou vypravou, muze nam dat poznatky, ktere daleko predstihnou objevy prvniho badani.
Mohli bychom pominout predesla bezpecnostni pravidla a riskovat, ze hvezdolety rozdelime. Aellu muzeme poslat na Omikron Eridana a Tintazel na hvezdu T. Oba koraby jsou prvni velikosti jako Tantra, ktera si poradila s nepredstavitelnymi prekazkami.
„Romantika!“ vpadl mu do reci hlucne a prezirave Pur Chiss, ale okamzite se stahl, kdyz zpozoroval nesouhlas publika.
„Ano, prava romantika!“ zvolal bujare Dar Veter. „Romantika je prepychem prirody, ale je nutna v dobre organizovane spolecnosti. V kazdem cloveku se rodi z prebytku telesnych i dusevnich sil touha po novem, po castych zmenach. Objevuje se zvlastni vztah k zivotnim jevum, clovek se pokousi uvidet vic nez pravidelny beh vsednosti a ceka od zivota nejvyssi miru zkousek a dojmu.
„Vidim v sale Evdu Nal,“ pokracoval Dar Veter. „Potvrdi vam, ze romantika neni jen zalezitost psychologie, ale i fyziologie! Avsak vratme se k veci! Novy hvezdolet Labut at leti k Achernaru, protoze o vysledku cesty se nase planeta dozvi teprve za sto sedmdesat roku. Grom Orm ma uplnou pravdu, ze pruzkum podobnych planet je nasi povinnosti k potomkum.“
„Hotove zasoby anamezonu staci jen pro dve rakety,“ namitl tajemnik Mir Om. „Nechceme-li narusit ekonomiku, potrebujeme deset let, nez pripravime k odletu dalsi hvezdolet. Pripominam, ze znacne mnozstvi vyrobnich sil odcerpa stavba nove druzice.“
„Pamatoval jsem na to,“ odpovedel Dar Veter. „Shleda-li Rada Ekonomiky, ze je to mozne, navrhuji obratit se k obyvatelstvu nasi planety. At kazdy o jeden rok odlozi zabavne vylety a cesty, vypneme televizory nasich akvarii v hlubinach oceanu, prestanme prozatim dovazet drahe kameny a vzacne rostliny z Venuse a z Marsu, at se na cas zastavi zavody na vyrobu satstva a ozdob. Rada Ekonomiky stanovi lepe nez ja, co je treba na urcitou dobu zastavit, aby se usetrena energie mohla pouzit k vyrobe anamezonu. Kdo z nas by neomezil na jediny rok sve potreby, abychom darovali nasim detem dve nove planety v zivotodarnych paprscich zeleneho slunce, tak prijemneho pro oci Pozemstana!“
Dar Veter rozevrel naruc, obraceje se k cele Zemi, nebot vedel, ze ho v televizorech sleduji miliardy oci, kyvl hlavou a zmizel. Na obrazovce zustala pouze modrava zar. Tam, v Arizonske pousti, pravidelny rachot otrasal zemi, kdykoli se raketa s nakladem vznesla nad modrou klenbu oblohy. Zde, v sale Rady, vsichni pritomni vstali a
