poslusne stlacil do vodorovne polohy. Veskera sila zeme, vsechna energie z tisice sedmi set sedesati mohutnych elektraren se ted prenesla k rovniku, na petikilometrovou horu. Na jejim vrcholu zavirila ruznobarevna zare, zhoustla v kouli a nahle se vyritila vzhuru, pronikajic hlubinou nebes jako kopi vrzene vertikalnim smerem. Nad zari se vytvoril tenky sloup ktery vypadal jako vir vetrne smrsti. Kolem neho se spiralovite ovijela oslnive zarici modra mlha a proudila prudce vzhuru.
Smerove zareni probijelo zemskou atmosferu, vytvarelo souvisly tunel pro vysilani i prijem a spojovalo jako kabel vnejsi kosmicke stanice. Tam, ve vysce triceti sesti tisic kilometru na Zemi, visela druzice, ktera udrzovala stale spojeni s vnejsimi stanicemi a obihala kolem planety jednou za ctyriadvacet hodin v rovine rovniku, takze se zdalo, jako by nehnute stala nad Kenyi ve vychodni Africe. Druha velika druzice obihala ve vysce padesati sedmi tisic kilometru podel poledniku od polu k polu a byla ve styku s Tibetskou vysilaci a prijimaci observatori. Zde byly vyhodnejsi podminky pro vytvoreni rozvodneho kanalu, ale zato spojeni nebylo trvale. Zminene dve velike druzice se spojovaly jeste s nekolika automatickymi stanicemi, rozmistenymi kolem cele Zeme.
Jakmile se tunel zapojil na prijimaci stanici druzice, uzky panel vpravo zhasl. Rozsvitila se jiskrive bila obrazovka zasazena do zlata. V jejim stredu se objevila fantasticky zvetsena postava, zjasnela a usmala se velikymi usty. Gur Gan, jeden z pozorovatelu denni druzice, vyrostl na obrazovce v pohadkoveho obra. Vesele kyvl hlavou, vztahl trimetrovou ruku a zapojil vsechny vnejsi stanice kolem planety. Spojily se dohromady v jedinou silu, ktera vytryskla od Zeme. Citlive oci prijimacu se uprely do vsech stran vesmiru. Matne ruda hvezda v Jednorozci, z jejichz planet dosla nedavno vyzva, pozorovala se lip z druzice 57, a tak se s ni Gur Gan spojil. Neviditelny kontakt Zeme s jinou hvezdou mohl trvat nejvyse tri ctvrti hodiny. Nesmela se ztratit ani minuta drahocenneho casu.
Na Dar Vetrovo znameni se Veda Kong postavila pred obrazovku na kruhovitou kovovou plosinku, odkud vychazela modra zare. Shora na ni dopadala mohutna zaplava neviditelnych paprsku a znatelne prohloubila odstin jeji snede pleti. Elektronove stroje zacaly neslysne pracovat, prevadejice Vedinu rec do jazyka Velikeho Okruhu. Za trinact let si posluchaci na planete temne rude hvezdy zapisi vyslane vlny v obecne znamych symbolech, a jestli tam hovori, prekladove stroje zmeni symboly na zvuky zive cizi reci.
– Skoda, myslil si Dar Veter, ze vzdalene bytosti neuslysi zvucny, mekky hlas zeny ze Zeme, ze nezachyti jeho vyraznost. Kdovi, jak jsou uzpusobeny jejich usi. Mohou existovat ruzne druhy sluchu. Jenom zrak, vyuzivajici vsude casti elektromagnetickych vln, ktere pronikaji atmosferou, je skoro v celem vesmiru stejny, a vzdalene bytosti tedy uvidi kouzelnou, vzrusenim planouci Vedu.
Veda Kong zhustene a jasne vypravela o zakladnich meznicich v historii lidstva. Zminila se o existenci lidstva v epochach staroveku, o izolovanosti velkych i malych narodu, o ekonomickem a ideovem nepratelstvi, ktere rozdelovalo jejich zeme;, hovorila velmi strucne. Epochy se souhrnne nazyvaly ERS cili ery Rozdeleneho Sveta. Ale lidi v ere Velikeho Okruhu nezajimaly jen prihody o nicivych valkach hroznych stradanich a zdanlive velikych vladcich, jak o nich psaly staroveke historicke knihy a Antickych veku, doby Temna ci z obdobi Kapitalismu. Mnohem dulezitejsi byla protikladna historie rozvoje vyrobnich sil a formovani ideji, umeni, vedeni i historie duchovniho boje za opravdoveho cloveka a lidstvo. Stejne dulezite a nutne bylo vytvareni novych prestav o svete a spolecenskych vztazich, o povinnosti, pravech a stesti cloveka, z nichz na cele planety vyrostl a rozkvetl mohutny strom komunisticke spolecnosti.
V posledni fazi ERS, v tak zvane dobe Rozstepu, lide konecne pochopili, ze vsechno jejich utrpeni prameni ze spolecenskeho systemu, ktery se utvarel spontanne jiz od primitivnich casu. Pochopili, ze vsechna sila budouciho lidstva je v praci, ve spolecnem usili milionu lidi, kteri se osvobodili z utisku, ve vede a v prestavbe zivota na vedeckych zakladech. Uvedomili si hlavni zakony spolecenskeho vyvoje, dialekticky protichudny beh historie a nutnost vychovat v lidech prisnou spolecenskou kazen, ktera je tim dulezitejsi, cim vyssi je pocet obyvatel na planete.
Boj mezi starymi a novymi idejemi se vyhranil v dobe Rozstepu a vedl k tomu, ze se cely svet rozpadl na dva tabory s ruznym hospodarskym zrizenim, na tabor socialisticky a kapitalisticky.
V te dobe lide objevili prvni druhy atomove energie a zavilost zastancu stareho sveta div neprivedla lidstvo do nejstrasnejsi katastrofy.
Ale novy spolecensky system musil zvitezit, trebaze se vitezstvi zdrzelo kvuli zaostale vychove spolecenskeho uvedomeni. Prestavba sveta na komunistickych zakladech nebyla myslitelna bez podstatnych zmen v ekonomice, aby vymizela bida, hlad a tezka vysilujici drina. Avsak zmena ekonomiky vyzadovala velmi slozite rizeni vyroby a distribuce, a to neslo uskutecnit bez vychovy spolecenskeho uvedomeni cloveka.
Do komunisticke spolecnosti se nezapojily hned vsechny narody a zeme. Bylo zapotrebi gigantickeho usili, nez se vymytilo nepratelstvi, a zejmena lzi, ktere nakupila nepratelska propaganda pri ideovem zapase v obdobi Rozstepu. Nemalo chyb se stalo i pri rozvijeni novych lidskych vztahu. Leckde vypukla povstani, podnecovana zaostalymi privrzenci stareho sveta, kteri z nevedomosti chteli krisit minulost, aby nasli snadna vychodiska o obtizi, pred nimiz lidstvo stalo. Ale nove usporadani zivota se neodvratne a vytrvale sirilo po cele Zemi, az nejrozlicnejsi narody a rasy vytvorily jedinou, pratelskou a moudrou rodinu.
Tak zacala ESS, era Svetoveho Sjednoceni, kterou tvorila obdobi Svazu Zemi, Ruznych Jazyku, Boje za Energii a Spolecneho jazyka.
Spolecensky vyvoj se stale zrychloval a kazda nova epocha ubehla rychleji nez predesla. Vlada cloveka nad prirodou postupovala milovymi kroky.
V pradavnych utopickych fantaziich lide snili o nadherne budoucnosti tak, ze se clovek postupne osvobodi od prace. Spisovatele slibovali, ze kratka, dvou az trihodinova pracovni doba zajisti lidem dokonaly blahobyt a zbyvajici cas ze mohou venovat stastne zahalce.
Takove predstavy vznikly ve staroveku z odporu k tezke a nucene praci.
Lide brzy pochopili, ze prace je stestim, stejne jako neustaly boj s prirodou, zdolavani prekazek, jak reseni novych a novych ukolu pri rozvoji vedy a ekonomiky. Clovek potrebuje pracovat naplno, ale musi to byt prace tvurci, ktera odpovida jeho vrozenym schopnostem a zalibam, a take prace mnohostranna, jez se cas od casu strida. Rozvoj kybernetiky, masove vzdelani i kulturnost a vzorna fyzicka vychova cloveka dovolily, aby lide menili sva zamestnani, aby bez konce stridali svou tvurci cinnost, nachazejice v ni stale vetsi uspokojeni. Stale pokrocilejsi veda zachvatila cely lidsky zivot a tvurci radosti objevitelu novych tajemstvi prirody byly dostupne ohromnemu mnozstvi lidi. Umeni se velkou merou podilelo na spolecenske vychove a usporadani zivota.
Nastala nejvelkolepejsi era v historii lidstva, era Spolecne prace. Tvorila ji obdobi Zjednodusenych veci, Prestavby, Prvniho Blahobytu a obdobi Kosmu.
Vynalez intenzivnejsi elektriny vedl k vytvoreni akumulatoru s ohromnou kapacitou i kompaktnich, ale mocnych elektromotoru, a byl nejdulezitejsi technickou revoluci nove doby. Uz drive se lide naucili pomoci polovodicu spojovat nejslozitejsi slaboproude site a sestrojovat samoriditelne kyberneticke stroje.
Technika se stala nejpresnejsi a nejjemnejsi zalezitosti, vysokym umenim, a tim si podmanila zaroven sily v kosmickych rozmerech.
Avsak snaha dat kazdemu vsechno vyvolala nutnost zjednodusit pravidelne navyky cloveka. Clovek prestal byt otrokem veci, ackoli vypracovani detailnich typu dovolilo vytvaret jakekoli veci i stroje z pomerne maleho poctu zakladnich stavebnich prvku, podobne jako nejrozmanitejsi zive organismy se skladaji z malo rozdilnych bunek, bunky z bilkovin, bilkoviny z proteinu atd. Uz jenom skutecnost, ze se prestalo nehorazne plytvat potravinami, jak se to delo v drivejsich dobach, zajistila jidlo miliardam lidi.
Vsechny sily spolecnosti, ktere se ve staroveku ztracely budovani valecne masinerie, vydrzovanimi ohromnych armad, jez nevykonavaly uzitecnou praci, politickou propagandou a vnejskovou okazalosti, byly vyuzity na organizaci zivota a rozvoj vedeckych znalosti.
Dar Veter na pokyn Vedy Kong stiskl knoflik a vedle historicky vyrostl veliky globus.
„Nejdrive jsme,“ pokracovala Veda, „uplne jinak rozmistili obytne a prumyslove oblasti planety…“
Skoricove hnede pruhy na globy mezi tricatymi rovnobezkami na severni i jizni polokouli oznacovaly nepretrzitou radu mestskych sidlist, soustredenych u brehu teplych mori, v oblasti mirneho podnebi, kde neexistovala zima. Lidstvo nemusilo ztracet obrovskou energii vytapenim obydli ani vyrobou neohrabanych odevu. Nejhusteji zalidnena oblast byla kolem Stredozemniho more, kolebky lidske kultury. Subtropicke pasmo trojnasobne vzrostlo, kdyz se rozpustily ledove cepice kolem polu.
Na sever od severniho obytneho pasma se prostira ohromna oblast luk a stepi, kde se pasou stada domacich zvirat.
Na jihu severni polokoule i na severu polokouli jizni byly suche a zhave pouste, ktere se nyni promenily v sady. Drive tu byla pole termoeletrickych stanic, jez zachytavaly slunecni energii.
V tropickych pasech se soustredila vyroba rostlinne stravy a drevovin, coz je tisickrat vyhodnejsi, nez v
