Plan A predpokladal znicit stit. Jak vite, Fletcher patril k cete, ktera jej kompletovala, a vypracoval schema, jak preprogramovat posledni fazi dopravy na orbitalni drahu. Kdyby se blok ledu nechal, aby narazil do lodi rychlosti treba jen nekolika metru za sekundu — chapete, co mam na mysli?
Dalo se to zaridit tak, aby to vypadalo jako nehoda, jenze tu bylo riziko: nasledne vysetrovani mohlo prokazat, ze to do kategorie nestastnych nahod nepatri. A dokonce i kdyby se stit znicil, dal se opravit. Ovsem Fletcher doufal, ze zdrzeni mu poskytne cas, aby ziskal dalsi sympatizanty. A mozna, ze mel pravdu: jeste jeden rok na Thalasse…
Plan B obsahoval provedeni sabotaze v zakladnim systemu rozvodu vzduchu, takze by bylo nutne lod evakuovat. Proti tomu lze vznest uplne stejne namitky.
Plan C byl nejzavaznejsi, protoze jeho provedenim by cela vyprava skoncila. Nastesti zadny ze Sabru nepracoval v motorove sekci. Bylo by pro ne velice nesnadne proniknout az primo k motorum.“
Vsichni se zatvarili sokovane — ackoli nikdo vic nez korvetni kapitan Rocklynn.
„To by vubec nebylo tak komplikovane, pane kapitane, kdyby si to zamanuli doopravdy. Meli by velky problem provest neco, co by vyradilo motory z provozu — nastalo — a neznicit pritom celou lod. Velice pochybuji, ze by k tomu meli potrebne technicke znalosti.“
„Pracovali na tom,“ temne prohlasil kapitan. „Budeme muset zrevidovat nase bezpecnostni opatreni, obavam se. Zitra usporadame na tohle tema poradu pro vsechny vyssi dustojniky — v poledne na tomto miste.“
A pak polozila seflekarka Newtonova otazku, kterou se vsichni obavali vyslovit.
„Dojde k valecnemu soudu, pane kapitane?“
„Neni treba vinu jsme prokazali. V souladu s Lodnimi rady je jediny problem rozsudek.“
Vsichni vyckavali. A porad vyckavali.
„Dekuji vam, damy a panove,“ rekl kapitan Bey a zanechal sve dustojniky v hlubokem mlceni.
O samote ve sve kajute jej prepadla zlost a citil se zrazeny. Ale alespon bylo po vsem, Magellan proplul bouri zvirenou lidmi.
Ostatni tri Sabrove byli — snad — neskodni, jenze co s Owenem Fletcherem?
Zatoulal se v myslenkach ke smrtici hracce v sejfu. Byl prece kapitan: nemuze byt obtizne nastrojit nejakou nehodu…
Odmrstil takove fantazie. Tohle by prece nikdy neudelal. Na kazdy pad se uz rozhodl a byl si jisty, ze ziska vseobecny souhlas.
Kdosi kdysi prohlasil, ze kazdy problem ma sve jednoduche, lakave — a naprosto spatne reseni. Jenze jeho reseni, utvrzoval se bylo jednoduche, lakave — a absolutne spravne.
Sabrove chteli zustat na Thalasse, at si tedy zustanou. Nepochyboval, ze se stanou cennymi obcany — mozna ze tahle civilizace potrebovala prave takove podnikave, smele, energicke typy.
Jak podivne se historie opakuje: stejne jako Magellan i on vysadi z lodi nekolik muzu posadky na pusty ostrov.
Avsak zda je potrestal, anebo odmenil, to se nedozvi drive nez za tri stoleti.
VI. PODMORSKE LESY
44. AUTOMATICKY VYZVEDAC
Laborator pro vyzkum more na Severnim ostrove nehyrila velkym optimismem.
„Potrebujeme jeste dalsi tyden, abychom opravili Calypso,“ rekl reditel, „a stalo pri nas stesti, ze jsme nasli ponornou sondu. Je jedina na cele Thalasse a uz ji nechceme vickrat davat v sazku.“
Tyhle symptomy ja znam, pomyslela si vedecka dustojnice Varleyova. Dokonce i v poslednich pozemskych dnech se nasli reditele laboratori, kteri nechteli, aby jejich skvele pristroje poskvrnilo pouziti pri obycejnych ukolech.
„Pokud se nezacne Krakan junior — anebo senior — chovat zase osklive, nevidim tu zadne nebezpeci. A geologove prece slibili, ze vulkany nyni utichnou nejmene na padesat let.“
„O tohle jsem s nimi uzavrel malou sazku. Ale uprimne — proc si myslite, ze je ta vec tak dulezita?“
Jak jednostranne zamereni! pomyslela si Varleyova. I kdyz je to oceanograf — fyzik, clovek by ocekaval, ze se bude trochu zajimat i o zivot v mori. Ale treba mu krivdim, mozna me z toho vyvede…
„Od incidentu, pri kterem mnoho nechybelo, aby zahynul doktor Lorenson, jsme na tom problemu angazovani emocionalne. Ale i kdyz od toho zcela odhledneme, skorpioni nam pripadaji fascinujici. Cokoli, co dokazeme vyzkoumat o mimozemske inteligenci, muze pro nas byt jednoho dne zivotne dulezite. A pro vas dokonce jeste vic, ponevadz to jsou vasi sousede.“
„Je mi to jasne. Mozna je stesti, ze oboji obyvame ekologicky tak rozdilna prostredi.“
Jenze na jak dlouho? pomyslela si vedecka dustojnice. Jestli ma pravdu doktor Kaldor…
„Povezte mi, co takovy automaticky vyzvedac umi. Nazev v cloveku rozhodne probouzi zvedavost.“
„Vyvinuli ho pred dvema tisiciletimi k bezpecnostnim a spionaznim ucelum ale mel mnoho jinych aplikaci. Nektere nebyly vetsi nez spendlikova hlavicka — ten, ktery pouzijeme tady, je velky asi jako fotbalovy mic.“
Varleyova rozprostrela na reditelskem stole vykresy.
„Tenhle pristroj zkonstruovali specialne pro praci pod vodou — prekvapuje me, ze s nim nejste obeznamen — prvni zminka o nem se datuje uz z roku 2045. Nasli jsme kompletni udaje v databazi Tech a vlozili jsme je do replikatoru. Prvni kopie nefungovala, — porad nevime proc — ale testy druhe uz jsou v poradku.
Tady jsou akusticke generatory — deset megahertzu — takze rozlisovaci schopnost je radove v milimetrech. Samozrejme nedosahuje schopnosti videa, ale je dost slusna.
Signalni procesor je docela inteligentni. Po uvedeni pristroje do chodu vysila jednotlive pulsy, z nichz se utvari akusticky hologram celeho okoli do vzdalenosti dvaceti nebo triceti metru. Tyhle informace predava uzkym smerovym paprskem s kmitoctem dve ste kilohertzu boji plovouci na hladine, ktera je vysila radiem na zakladnu. Trva deset sekund, nez se obrazek vykresli, pak pristroj vysle dalsi puls.
Pokud se obrazek nemeni, preda nulovy signal. Ale jestli se neco zacne dit, odesle novou informaci, aby se mohl vyvolat obraz soucasneho stavu.
Tudiz kazdych deset sekund dostavame snimek, ktery vcelku dostacuje k mnoha ucelum. Samozrejme pokud dojde k nejakemu prekotnemu deni, obrazky jsou velice rozmazane. Ale nemuzete proste mit vsechno, tenhle system dokaze pracovat kdekoli, treba v naproste temnote, neni snadne jej odhalit a je ekonomicky.“
Reditele vyklad zjevne zaujal a snazil se ze vsech sil, aby nedal sve nadseni najevo.
„To je ale chytra hracka — mozna, ze by nam dost usnadnila praci. Muzete nam predat udaje — a jeste nekolik dalsich modelu?“
„Udaje urcite, a zkontrolujeme, jestli je bere vas replikator, abyste si mohli nadelat tolik kopii, kolik se vam zachce. Tenhle prvni fungujici model — a mozna dalsi dva nebo tri — chceme vypustit do Skorpionvillu.“
„Takze my si pockame a uvidime, co to udela.“
45. NAVNADA
Obrazek byl zrnity a obcas se stezi dal interpretovat, prestoze jej pocitac kodoval falesnymi barvami
