odhalujicimi detaily, ktere by jinak lidske oko nepostrehlo. Zachycoval tristasedesatistupnove panorama rovneho morskeho dna. V dali nalevo bylo videt chaluhy s nekolika skalnatymi vycnelky uprostred, napravo pak zase chaluhy. Ackoli obrazek vypadal jako fotografie, menici se cisla v levem dolnim rohu prozrazovala, ze plyne cas. Scena se tu a tam nahle promenovala, kdyz zarizeni preneslo novou informaci.

„Jak uvidite,“ oslovila vedecka dustojnice Varleyova navstevniky pozvane do Terra novy, „kdyz vyzvedac dorazil, zadni skorpioni tu nebyli, ale mozna ze zaslechli — anebo pocitili — naraz. Uz se blizi prvni rozvedcik, po jedne minute a dvaceti sekundach.“

Obraz se nyni prudce promenoval po kazdych deseti sekundach a vzdycky se objevili dalsi skorpioni.

„Zamerim se na tohohle,“ rekla vedecka dustojnice, „abychom ho mohli studovat detailne. Vidite toho skorpiona vpravo? Podivejte se na jeho leve klepeto — ma tam pet tech kovovych pasku! Zda se, ze je to nejaky hodnostar — na nasledujicich zaberech mu ostatni skorpioni ustupuji z cesty. Ted zkouma zahadny kus srotu, ktery jim prave spadl z nebe — tohle je obzvlast hezky zaber — podivejte se, jak pouziva klepeta a makadla kolem ust zaroven. Jednim parem dela hlavni praci, druhym reguluje presnost. Nyni taha za drat, ale nas maly darecek je prilis tezky, nez aby s nim pohnul — podivejte na jeho postoj — prisahala bych, ze vydava rozkazy, i kdyz jsme nezachytili zadny signal. Mozna jsou subsonicke — a tady nam prichazi dalsi z tech velkych chlapiku…“

Zaber se razem promenil a preklopil se v blaznivem uhlu. „Uz jedeme, odtahuji si nas s sebou. Mel jste pravdu, doktore Kaldore, miri do te jeskyne v kamenne pyramide. Jenze naklad je prilis objemny, nez aby ho protahli dovnitr — presne tak, jak jsme to naplanovali, samozrejme — tohle je skutecne zajimava sekvence…“

Darek pro skorpiony byl velice peclive promysleny. Ackoli sestaval vetsinou ze srotu, vybrali jej velmi uvazlive. Obsahoval ocelove, medene, hlinikove a olovene tyce, drevena prkynka, plastikove trubky a folie, kusy zelezneho retezu, kovove zrcadlo — a nekolik klubek medeneho dratu o ruznem prumeru. Cely naklad vazil pres sto kilogramu a byl peclive propojen dohromady, takze se s nim dalo zachazet pouze jako s jednim celkem. Vyzvedne zarizeni sidlilo nenapadne v jednom rohu, pripojene ctyrmi oddelenymi kratkymi draty.

Dva velici skorpioni nyni odhodlane utocili na hromadu srotu a zdalo se, ze si pocinaji planovite. Jejich silna klepeta se rychle vyporadala s draty, ktere vsechno drzely pohromade, a okamzite se zbavili kusu dreva a plastiku. Bylo zrejme, ze se zajimaji pouze o kov.

Nad zrcadlem se zastavili. Zvedli je a prohlizeli si odrazene obrazky — v akustickem zobrazeni vyzvedneho zarizeni samozrejme neviditelne.

„Dost jsme ocekavali, ze se strhne rvacka — kdyz umistite zrcadlo do akvaria s rybami, muzete zpusobit pekny konflikt. Ale oni se asi poznali. Zda se, ze to u nich indikuje slusnou uroven inteligence.“

Skorpioni nechali zrcadlo zrcadlem a zacali roztahovat zbytek trosek po morskem dne. Obraz byl po nekolik nasledujicich signalu beznadejne zmateny. Kdyz se opet stabilizoval, zabiral naprosto odlisnou scenu.

„Meli jsme stesti — veci se vyvrbily presne tak, jak jsme cekali. Vyzvedne zarizeni zavlekli do strazene jeskyne. Ale neni to trunni salon skorpionske kralovny, o jejiz existenci ostatne velice pochybuji… Ma nekdo nejakou teorii?“

Zatimco si posluchaci prohlizeli podivnou atrakci, rozhostilo se dlouhe ticho. Pak kdosi poznamenal: „To je prece komora na vetes!“

„Jenze musi slouzit nejakemu ucelu…“

„Podivejte — je tam desetikilowattovy zavesny motor, nekdo ho urcite ztratil!“

„Tak ted uz vime, kdo nam krade kotevni retezy!“

„Ale proc — vzdyt to nedava smysl.“

„Zjevne dava — jim.“

Moses Kaldor zakaslal, aby se sebe upozornil, coz jen zridkakdy nefungovalo.

„Tohle vsechno jsou jen dohady,“ zacal, „ale zda se, ze je podporuje stale vice a vice faktu. Vsimnete si, ze vsechny predmety tady jsou z kovu, peclive posbiraneho z velmi mnoha zdroju… Dal, pro inteligentni vodni tvory je kov velice zahadna vec, neco uplne odlisneho od prirodnich produktu oceanu. Zda se, ze skorpioni se jeste nachazeji v dobe kamenne, a neexistuje zpusob, jak se z ni vymanit, jako se to podarilo nam, suchozemskym zviratum na Zemi. Bez ohne jsou uvezneni v technicke cul-desae, ve slepe ulicce.

Myslim, ze se mozna divame na opakovani cehosi, co se pred davnymi casy odehralo i na nasi planete. Vite, odkud ziskal prehistoricky clovek sve prvni zelezo? Z vesmiru!

Nemam vam za zle, ze se tvarite prekvapene. Jenze v prirode se ciste zelezo nikdy nevyskytuje — prilis snadno podleha korozi. Pro primitivniho cloveka byly jedinym zdrojem meteority. Neni divu, ze je uctival jako bozstva. Neni divu, ze nasi predkove verili v nadprirozene bytosti sidlici na nebi…

Deje se tady totez? Nalehave vam doporucuji, abyste to odpovedne uvazili. Stale jeste nevime, jake urovne inteligence skorpioni dosahli. Treba sbiraji kovy z pouhe zvedavosti, protoze je fascinuji jejich — smim rict magicke? — vlastnosti. Ale zjisti, jak je vyuzivat jinak krome dekoraci? Do jake miry mohou pokrocit — pokud zustanou v mori? A zustanou tam?

Pratele, myslim, ze byste meli o skorpionech zjistit vsechno, co se da. Mozna, ze se o svou planetu budete delit s jinou inteligentni civilizaci. Budete s ni spolupracovat, anebo bojovat? A dokonce i kdyz skorpioni nejsou skutecne inteligentni, mohli by predstavovat smrtelnou hrozbu — anebo uzitecny nastroj. Treba byste je dokazali kultivovat. Mimochodem, podivejte se ve sve historicke databazi na heslo Vira v prichod nadprirozenych dobrodincu…

Strasne rad bych znal nasledujici kapitolu tohoto pribehu. Neshromazdili se prave ted v chaluhovem lese skorpionsti vedci a politikove, aby se poradili, co s nami?

Takze prosim opravte antenu s dalkovym dosahem, abychom mohli udrzovat spojeni! Pocitac Magellanu, ktery nad nami bude bdit cestou na Sagan 2, bude ocekavat vasi zpravu.“

46. BOHOVE NA DVA ZPUSOBY

„Co je to Buh?“ zeptala se jednou Mirissa.

Kaldor si povzdechl a vzhledl od cela staleti stare obrazovky, na kterou se dival.

„Proc se ptate, moje mila?“

„Protoze Loren vcera rekl: Moses si mysli, ze skorpioni mozna hledaji Boha.“

„Vazne to povidal? Pozdeji si s nim promluvim. A vy, mlada damo, po mne chcete, abych vam vysvetlil neco, s cim si lamaly hlavu miliony lidi po tisicileti a co inspirovalo vice textu nez kterekoli jine tema v cele historii. Kolik casu tomu muzete dnes dopoledne venovat?“

Mirissa se zasmala. „No, alespon hodinu. Nerikal jste mi kdysi, ze cokoli, co je opravdu dulezite, se da vyjadrit jednou jedinou vetou?“

„Hmm. Tedy, v zivote jsem uz narazil i na hodne rozvetvena souveti. Ale kde mam zacit…“

Zabloudil ocima na holy travnik za okny knihovny a na tichy — a prece vymluvnou reci hovorici — obrovity trup osidlovaci lodi, ktera se nad nim tycila. Tady se pocal lidsky zivot na teto planete, neni divu, ze mi tohle misto tak casto pripomina Raj. A jsem snad ja had, chystajici se svest nevinnost? Ale tak chytre divce, jako je Mirissa, jiste neprozradim nic, co by uz sama nevedela — anebo se nedohadovala.

„Potiz se slovem Buh,“ spustil pomalu, „je v tom, ze ani pro dva lidi nema uplne stejny vyznam — zejmena pokud to jsou filozofove. Proto v prubehu tretiho tisicileti pozvolna mizelo ze slovniku s vyjimkou kleteb — v nekterych kulturach prilis obscennich, nez aby byly soucasti zdvorile reci.

Nahradilo je cele souhvezdi specializovanych slov. Prinejmensim tak podstatne ubylo nedorozumeni mezi lidmi, ktera zpusobovala v minulosti devadesat procent vsech konfliktu.

Osobni Buh, nekdy taky zvany Buh cislo jedna, dostal nazev Alfa. Byla to hypoteticka entita, o niz se predpokladalo, ze sleduje denni zivot kazdeho tvora — kazdeho jednotlivce, kazdeho zvirete! — odmenuje dobre skutky a tresta zle, obvykle v obdobi neurcite definovane posmrtne existence. Alfu jsi mohla uctivat, modlit se k nemu, vykonavat na jeho pocest nabozenske ceremonialy a stavet kostely…

Pak tu byl Buh, ktery stvoril vesmir, a od toho okamziku s nim mozna mel a mozna uz nemel nic spolecneho. To byl Omega. Pote, co filozofove vytvorili ideu rozcleneneho Boha, vyuzili postupne vsech dvaceti nebo kolika

Вы читаете Zpev vzdalene Zeme
Добавить отзыв
ВСЕ ОТЗЫВЫ О КНИГЕ В ИЗБРАННОЕ

0

Вы можете отметить интересные вам фрагменты текста, которые будут доступны по уникальной ссылке в адресной строке браузера.

Отметить Добавить цитату