planetu obyvanou inteligentnimi tvory. Lide meli dostatek zlych zkusenosti z obdobnych situaci ze sve vlastni planety. Nastesti — anebo nanestesti! — takova situace nikdy nenastala.
Spory ovsem pokracovaly. Co kdyz objevime planetu, kde teprve vyvstal zivot na zivocisne urovni? Mame se drzet stranou a nechat evoluci, aby kracela svou cestou, ackoli to potrva cele megaroky, nez se mozna rozvine inteligentni zivot?
A takhle porad dal — co kdyby tam byl zivot jen na urovni rostlin? Nebo pouze jednobunecnych mikroorganismu?
Mozna vas prekvapi, ze v dobach, kdy byla ohrozena samotna existence lidstva, zajimali jsme se o takove abstraktni moralni a filozoficke problemy. Smrt nas totiz primela uvazovat o vecech, na nichz doopravdy zalezi: proc jsme tady a co bychom tu meli delat?
Velkou popularitu si tehdy ziskal pojem Metazakona — jsem si jista, ze jste o nem zaslechli. Je mozne stanovit pravni a moralni zasady, ktere by se daly vztahnout na vsechny inteligentni bytosti a nejen na dvounohe kyslik dychajici savce, kteri na kratky cas ovladli planetu Zemi?
Shodou okolnosti se jednou z ustrednich postav diskuse stal doktor Kaldor. Byl velmi nepopularni u tech, kteri tvrdili, ze H. sapiens je jedinym znamym inteligentnim druhem, a proto ma jeho preziti prednost za vsech okolnosti. Kdosi vymyslel pusobivy slogan: Kdyz si mam vybrat mezi clovekem a plesnivym slizem, jsem pro cloveka!
Nastesti nikde nedoslo k prime konfrontaci — pokud vime. Potrva ovsem cela staleti, nez dostaneme zpravy od vsech osidlovacich lodi, ktere kdy opustily Zemi. A jestli se nektera z nich neozve, mozna ze ten plesnivy sliz prece jen vyhral…
Roku 3505, v prubehu posledniho zasedaciho obdobi Svetoveho parlamentu, byly dohodnuty zasady — vehlasna Zenevska direktiva — pro budouci kolonizaci cizich planet. Mnozi se domnivali, ze jsou prilis idealisticke a ze zcela jiste neexistuje zpusob, jimz by se jejich dodrzovani dalo vynutit. Byl to ovsem vyraz jiste snahy — posledni gesto dobre vule vuci vesmiru, ktery je mozna nikdy nedokaze ocenit.
Tady se nas dotyka jen jedina zasada Zenevske direktivy. Je to ovsem ta nejslavnejsi a zaroven vzbuzujici nejvasnivejsi spory, ponevadz vylucuje nektere z nejslibnejsich cilu.
Pritomnost vice nez nekolika malo procent kysliku v atmosfere jakekoli planety je rozhodujici dukaz, ze na ni existuje zivot. Tento prvek je prilis reaktivni, nez aby se vyskytoval ve volnem stavu s vyjimkou situace, ze jej prubezne doplnuji rostliny — anebo cosi na zpusob rostlin. Kyslik jeste samozrejme neznamena zivocisny zivot, ale poklada k nemu zaklady. A ackoli zivocisny zivot jen zridkakdy vede az k inteligenci, zatim neexistuje teorie, ktera by ukazovala nejakou jinou cestu.
Takze podle principu Metazakona jsou planety s kyslikovou atmosferou vylouceny. Uprimne receno pochybuji, ze by se dospelo k tak drastickemu rozhodnuti, kdyby nam kvantovy pohon neumoznoval v podstate nelimitovany dolet a nedaval nemezene mnozstvi energie.
Nyni mi dovolte, abych vam vylozila, jaky postup planujeme pote, az na Sagan 2 dorazime. Jak vidite z mapy, vice nez padesat procent povrchu planety pokryva led, jehoz hloubka se odhaduje na tri kilometry. Prave tady je veskery kyslik, ktery budeme potrebovat!
Az Magellan prejde na stabilni obeznou drahu, pouzije kvantovy pohon jako horak, i kdyz jej pusti jen na maly zlomek plneho vykonu. Nejenze roztavi led, ale zaroven bude rozkladat paru na kyslik a vodik. Vodik bude rychle unikat ven do vesmiru, a jestli bude treba, pomuzeme mu lasery naladenymi na prislusnou vlnovou delku.
Za pouhych dvacet let bude mit Sagan 2 atmosferu s deseti procenty kysliku, ackoli bude obsahovat jeste prilis mnoho oxidu dusiku a dalsich jedovatych latek, nez aby se dala dychat. Priblizne v teto fazi shodime na povrch planety specialne pripravene bakterie a dokonce i rostliny, aby cely proces urychlily. Jenze prostredi bude stale prilis chladne. Dokonce i kdyz vezmeme v uvahu vsechno teplo, ktere dodame, teplota se bude stale udrzovat pod bodem mrazu s vyjimkou nekolika malo hodin kolem poledne na rovniku.
Tehdy znovu pouzijeme kvantovy pohon, pravdepodobne naposledy. Magellan, ktery stravil celou dobu sve existence ve vesmiru, nakonec sestoupi na planetarni povrch.
Potom kazdy den priblizne na patnact minut zapneme ve vhodny okamzik pohon na maximalni vykon, jaky vydrzi lodni konstrukce a skalni podklad, na nemz bude spocivat. Dokud neprovedeme prvni zkousku, nebudeme vedet, jak dlouho nam tahle operace potrva. Mozna bude treba lod premistit, jestli se puvodni misto ukaze jako geologicky nestabilni.
Predbezne vypocty ukazuji, ze budeme potrebovat aby motory bezely tricet let. Zpomali obeh planety, ktera klesne bliz ke slunci a ziska tak mirnejsi klima. A my budeme muset nechat pohon bezet po dalsich petadvacet roku, abychom obeznou drahu co nejvice priblizili kruznici. Ale po vetsinu tehle doby bude uz Sagan 2 vcelku obyvatelny. I kdyz dokud nedosahneme konecne podoby obezne drahy, budeme mit pekne tvrde zimy.
Pak ziskame panenskou planetu vetsi nez je Zeme s oceany tvoricimi priblizne ctyricet procent povrchu a s mirnou teplotou petadvaceti stupnu. Atmosfera bude obsahovat sedmdesat procent mnozstvi pozemskeho kysliku — ale pomer neustale poroste. Nastane cas probudit devet set tisic spacu, kteri se budou jeste stale nachazet v hibernaci, a novou planetu jim predvest.
Takze pocitame s takovymhle scenarem — pokud nas necekany zvrat nebo objev neprinuti, abychom jej opustili. Ale i kdyz nas potka jen to nejhorsi…“
Doktorka Varleyova zavahala, pak se kysele usmala.
„Ne — at se prihodi cokoli, vickrat nas uz nespatrite! Jestli se osidleni Saganu 2 ukaze nemozne, mame jiny cil, o tricet svetelnych roku dal. Mozna ze se dokonce ukaze jeste lepsi.
A treba nakonec zkolonizujeme planety obe. Jenze tohle vsechno rozhodne teprve budoucnost.“
Chvili trvalo, nez se rozproudila diskuse. Vetsina akademiku se zdala ohromena, ackoli aplaudovali velice zive. Prezident, jehoz letite zkusenosti naucily, aby si par otazek pripravil predem, sel prikladem.
„Trivialni dotaz, pani doktorko. Po kom nebo po cem je planeta Sagan 2 pojmenovana?“
„Po autorovi skvelych popularne vedeckych del z pocatku tretiho tisicileti.“
Prvni otazka prolomila ledy, presne jak prezident ocekaval.
„Zminila jste se, pani doktorko, ze Sagan 2 ma prinejmensim jeden satelit. Co se s nim stane, kdyz zmenite obeznou drahu planety?“
„Nic, krome velice malych perturbaci. Bude se pohybovat spolecne s ni.“
„Kdyby tu direktivu — kdy se to stalo, 3 500…?“
„3505.“
„…ratifikovali drive, byli bychom ted tady? Chci rict, Thalassa by prece byla zakazana!“
„To je zajimava otazka a casto jsme ji probirali. Osidlovaci let cislo 2 751– vase materska lod na Jiznim ostrove — by sem bezpochyby priletla v rozporu s direktivou. Nastesti takovy problem nevyvstal. Ponevadz nemate zadna suchozemska zvirata, zasada nevmesovani porusena nebyla.“
„Je to dost spekulativni zalezitost,“ ozvala se akademicka, patrici mezi nejmladsi cleny vubec, — ke zjevnemu pobaveni svych starsich kolegu. „Z predpokladu, ze kyslik znamena zivot, si jeste nemuzete byt jisti, ze plati i obraceny zaver. Clovek si dokaze predstavit tvory nejruznejsiho druhu — dokonce i inteligentni — na planetach, kde neni vubec zadny kyslik, a dokonce ani stopy po atmosfere. Jestli se nasimi vyvojovymi nasledniky stanou inteligentni stroje, jak se rada filozofu domniva, budou jiste davat prednost ovzdusi, v nemz nedochazi ke korozi. Mate vubec predstavu, jak je Sagan 2 stary? Mozna ze uz kyslikovym-biologickym udobim prosel. Treba vas tam ocekava civilizace vybudovana stroji.“
Z rad posluchacstva se z nekolika malo mist ozvalo nesouhlasne mruceni a kdosi znechucene zamumlal: „Science fiction!“ Doktorka Varleyova vyckala, az se rozruch uklidni, a pak strucne odpovedela. „Z tohohle zadne tezke sny nemame. A kdybychom skutecne narazili na strojovou civilizaci, sotva by platily zasady nevmesovani. Delala bych si mnohem vetsi starosti s tim, co provede ona s nami, nez o cokoli jineho!“
V zadni casti poslucharny pomalu povstal velice stary muz, nejstarsi, s jakym se doktorka Varleyova na Thalasse dosud setkala. Predseda si udelal strucnou poznamku a predstavil ho: „Profesor Derek Winslade — 115 — ZTV — historik.“
Doktorka Varleyova si okamzik lamala hlavu nad zkratkou ZTV, ale jakysi zahadny zablesk osviceni ji prozradil, ze to znamena Zaslouzily thalassky vedec. Pripadlo ji symbolicke, ze doyen thalasske vedy je historik. Tri ostrovy za celych sedm stoleti thalasskych dejin vydaly jen pouhou hrstku skutecne originalnich myslitelu.
Tahle skutecnost si vsak nezasluhovala nutne kritiku. Lassane museli vybudovat infrastrukturu civilizace
