uplne z niceho. Meli malo prilezitosti ci podnetu, aby zakladali vyzkum, ktery by nemel primy prakticky vystup. A existoval tu jeste vaznejsi a ozehavejsi problem — problem populacni. Ve kteremkoli obdobi a v jakekoli vedecke discipline se na Thalasse nikdy nenasel dostatecny pocet pracovniku, aby dosahl „kriticke hmotnosti“ — minimalniho poctu vnimavych mysli potrebnych k tomu, aby v nejakem vednim oboru vzniklo neco skutecne originalniho.
Tohle pravidlo naslo sve vyjimky jen v matematice a v hudbe. Osamely genius — jakysi Ramanujan ci Mozart — mohl vyrust z niceho a sam se probijet podivnymi koncinami ducha. Znamym prikladem takoveho lassanskeho vedce byl Francis Zoltan (214–242). Jeho jmeno uctivali jeste po peti staletich, avsak doktorka Varleyova mela k jeho nepochybnym objevum sve vyhrady. Pripadalo ji, ze jeho prace na poli hypertransfinitnich cisel nikdo nepochopil a tim mene v nich nekdo pokracoval, coz teprve charakterizuje skutecne zasadni objev. Jeho vehlasne „Posledni hypotezy“ dodnes nikdo ani nepotvrdil, ani nevyvratil.
Mela podezreni — ackoli byla natolik taktni, aby se o nicem takovem svym lassanskym pratelum nezminila ani slovem — ze Zoltanova tragicka predcasna smrt jeho povest zvelicila a ze se vzpominka zamenila za touzebne ocekavani, co skutecne mohl vykonat. Fakt, ze zmizel, kdyz se koupal u Severniho ostrova, inspirovala nescetne romanticke povesti a teorie — o zklamane lasce, zavistivych souperich, neschopnosti prinest nezvratne dukazy, o hruze z hypernekonecna jako takoveho — aniz by se kterakoli z nich opirala o sebeslabsi fakticky zaklad. Avsak tohle vsechno jen nadale zvysovalo popularitu nejvetsiho thalasskeho genia, srazeneho ranou osudu v rozkvetu sil.
Co to ten stary profesor rika? Ach, prokristapana — ale nakonec pri kazde diskusi se najde nekdo, kdo zacne mluvit uplne z cesty, anebo vyuzije prilezitosti, aby si prihral nejakou svou oblibenou teorii. Doktorka Varleyova ziskala v prubehu sve dlouhe praxe uz jistou obratnost v zachazeni s takovymi narusiteli diskusi a obvykle je zvladla tak, ze se stali tercem vysmechu. Jenze ke ZTV, obklopenemu jeho uctivymi kolegy, a k jeho teorii se bude muset chovat zdvorile.
„Pane profesore, ehm, Winsdale…“
„Winslade,“ nalehave zaseptal predseda.
Doktorka Varleyova vsak dospela k nazoru, ze jakakoli oprava vsechno jen zhorsi. „Otazka, kterou jste polozil, je sice velmi zajimava, ale patri spis do diskuse o jinych problemech. Naseho problemu se prakticky nedotyka.
Ale abych se vyjadrila k prvnimu bodu. Takovou kritiku jsme uz zaslechli nekolikrat — jenze jednoduse to neni pravda. Kvantovy pohon jsme se nepokouseli udrzet v tajnosti, jak jste se vyjadril. Kompletni teorie se nachazi v lodnim archivu a je obsazena mezi materialy, ktere jsme vam predali.
Timhle tvrzenim ve vas nechci vzbuzovat falesne nadeje. Uprimne receno, mezi aktivni posadkou na lodi neni nikdo, kdo by motorum skutecne rozumel. Vime, jak je mame pouzivat ale to je take vsechno.
V hibernaci jsou vsak tri vedci, o nichz predpokladame, ze jsou na pohon odbornici. Jestli budeme mit opravdu vazne trable, budeme je muset probudit.
Rada lidi zesilela, kdyz se pokouseli predstavit si geometricko-dynamickou strukturu hyperprostoru. Pri kladeni otazek typu Proc mel vesmir puvodne jedenact dimenzi namisto takovych pohlednych cisel, jako je deset nebo dvanact? Kdyz jsem navstevovala kurs o zakladech pohonneho systemu, muj prednasejici rekl: Kdybyste dokazali kvantovy pohon pochopit, nesedeli byste ted tady, ale na kosmicke stanici v Lagrangeove bode jedna, v Ustavu pro moderni vyzkumy. A dal mi vhodne srovnani, ktere mi pomohlo, abych zase klidne spala a nepronasledovaly me nocni mury, kdyz jsem si snazila marne predstavit, co to ve skutecnosti znamena deset na minus tricatou treti centimetru.
Jak to ten motor dela, musi vedet akorat posadka Magellanu, rikal. Jsou jako technici, kteri se staraji o rozvodnou elektrickou sit. Pokud vedi, jak zapnout ci vypnout tu kterou vetev, nemusi chapat, jak se proud vyrabi. Ten muze prichazet z neceho jednoducheho, jako je dieselovy generator, panel se slunecnimi clanky anebo vodni turbina. Bezpochyby budou chapat principy techto zarizeni, ale k vykonavani sveho zamestnani to vubec nebudou potrebovat.
Nebo bude elektrinu vyrabet cosi slozitejsiho, jako je atomovy reaktor, termonuklearni tokamak, Penroseho uzel nebo Hawkingovo-Schwarzschieldovo jadro — chapete, co chci rict? Jak se rozviji technicky pokrok, v nekterem bode se ti technici musi vzdat nadeji, ze budou rozumet vsemu. Ale porad jeste mohou zustat uplne perfektnimi techniky, kteri dokazou rozvadet elektrinu tam, kde a kdy je zapotrebi.
Stejnym zpusobem umime my preletet s Magellanem ze Zeme na Thalassu — a doufam, ze i na Sagan 2 — aniz bychom skutecne chapali, co vlastne delame. Ovsem jednoho dne, i kdyz treba uplyne par stoleti, opet dosahneme urovne genia, ktery kdysi vymyslel kvantovy pohon.
A — kdo vi? — treba to vy dokazete drive. Mozna se na Thalasse narodi nejaky novy Francis Zoltan. A pak treba vy priletite na navstevu k nam.“
Ve skutecnosti tomu neverila. Bylo to ale vhodne zakonceni a sklidila ohromnou bouri potlesku.
22. KRAKAN
„Tohle samozrejme dokazeme provest bez problemu,“ rekl zamyslene kapitan Bey. „Projekt je v podstate kompletni — ten problem s vibracemi kompresoru se zda vyreseny — pripravne prace na miste predbihaji plan. Bezpochyby na to muzeme uvolnit lidi i techniku — ale je to doopravdy dobry napad?“ Pohledl na svych pet nejvyssich dustojniku, kteri se shromazdili kolem kulateho stolu v konferencni mistnosti v Terra nove. A vsichni jako na povel obratili zraky na doktora Kaldora, ktery povzdechl a rezignovane rozhodil rukama.
„Tohle neni jen ciste technicky problem. Reknete mi vsechno, co musim vedet.“
„Situace je takovahle,“ odvetil zastupce kapitana Malina. Svetla potemnela a plochu stolu pokryly tri ostrovy plujici zlomek centimetru nad stolni deskou jako model vyvedeny do nejmensich podrobnosti. Jenze model to nebyl, nebot kdyby mel dostatecne velke meritko, clovek by mohl videt Lassany, jak prozivaji svuj vsedni den.
„Myslim, ze Lassane maji ze sopky Krakan stale strach, ackoli to je velice dobre vychovany vulkan — a nakonec nikdy nikoho skutecne nezabil! A je to klicove misto z hlediska komunikacni site spojujici ostrovy. Vrcholek lezi sest kilometru nad hladinou more — je to samozrejme nejvyse polozene misto na cele planete. Takze je to idealni misto pro antenni komplex, pres ktery vedou vsechny dalkove spoje odsud na zbyvajici dva ostrovy.“
„Vzdycky mi pripadalo trochu divne,“ pronesl mirne Kaldor, „ze po dvou tisiciletich jsme tady nenasli nic dokonalejsiho nez radiove vlny.“
„Pane doktore, vesmir je vybaveny pouze jednim spektrem elektromagnetickych vln — a my je musime vyuzit co nejlepe. Lassane meli stesti, protoze nejvzdalenejsi konce Severniho a Jizniho ostrova lezi jen tri sta kilometru od sebe a Krakan je dokaze oba pokryt. Takze to zvladnou velice krasne bez spojovych druzic.
Jedinym problemem je pristupnost — a pocasi. Traduje se mistni vtip, ze jedinym mistem na Thalasse, ktere ma nejake pocasi, je prave Krakan. Kazdych nekolik let musi nekdo vysplhat nahoru, opravit par anten, vymenit nekolik slunecnich clanku a baterii — a odhazet pritom spousty snehu. Neni to skutecny problem, ale da to dost prace.“
„Coz,“ vmisila se seflekarka Newtonova, „je neco, cemu se Lassane vyhybaji jak cert krizi. Ne ze bych jim mela za zle, ze si setri energii na dulezitejsi veci — jako jsou atletika a sportovani.“ Mohla dodat milovani, jenze pro radu jejich kolegu to uz bylo ozehave tema a takova poznamka by jim mozna neprisla vhod.
„Proc musi na tu horu splhat?“ zeptal se Kaldor. „Proc si na vrcholek treba nezaleti? Maji prece letajici stroje s kolmym startem.“
„Ano, jenze tam nahore je uz ridky vzduch — a vanou tam prudke vichry. Po nekolika vaznych nehodach se Lassane rozhodli, ze to budou radeji delat obtiznejsim zpusobem.“
„Chapu,“ souhlasil Kaldor zamyslene. „Vyvstava stary problem nevmesovani. Oslabime tim jejich schopnost spolehat se jen na sve vlastni sily? To by byl velice trivialni vyklad, rekl bych. A jestli nevyslysime takhle nenarocnou zadost, vzbudime nevoli. Opravnenou, kdyz uvazime, jak nam pomahaji se stavbou mrazirny.“
„Domnivam se presne totez. Nejake namitky? Vytecne. Pane Lorensone, zaridte to, prosim. Smite uzit jakoukoli techniku podle vlastniho uvazeni, pokud ji nebude zapotrebi pri operaci Vlocka.“
Moses Kaldor miloval hory odmalicka. Pripadalo mu, ze v nich ma blize k Bohu, jehoz neexistenci si stale
