kaslal, snazil se popadnout dech a zaroven kopal nohama, aby se osvobodil.
A pak mu kriticke rozmezi mezi vzduchem a vodou, mezi zivotem a smrti zmizelo necely metr nad hlavou, jenze nemel zadnou moznost, jak se tam vydrapat nazpatek.
V takovych okamzicich clovek nemysli na nic jineho krome toho, jak prezit. Nevytanula mu zadna vzpominka, nepocitil litost nad svym minulym zivotem — dokonce se mu nezjevil ani prchavy obrazek Mirissy.
Kdyz si to uvedomil, uz bylo po vsem, nepocitil strach. Posledni vedomy pocit byl cisty vztek, ze cestoval padesat svetelnych roku jen proto, aby ho potkal tak trivialni a neheroicky konec.
A tak Loren Lorenson zemrel podruhe v teplych melcinach thalasskeho more. Predchozi zkusenost mu vsak nebyla nic platna, ta prva smrt pred dvema sty lety byla mnohem snazsi.
V. SYNDROM BOUNTY
31. PETICE
Ackoli by kapitan Sirdar Bey poprel, ze by v nem drimal treba jen miligram podezreni, pokazde jej prepadaly starosti, kdyz vsechno slo jako na dratku. Thalassa se k nim az dosud chovala prilis krasne, nez aby to byla pravda. Vsechno fungovalo podle nejoptimistictejsi verze planu. Stavba stitu probihala presne podle casoveho harmonogramu a absolutne neexistoval jediny problem, ktery by stal za rec.
Jenze ted, v rozmezi pouhych ctyriadvaceti hodin…
Samozrejme, mohlo to vsechno byt mnohem horsi. Korvetni kapitan Lorenson mel velike, velike stesti — diky tomu chlapci. (Budou pro nej muset neco udelat…) Podle vyjadreni lekaru Lorenson vyvazl jen o vlasek. Jeste par minut a poskozeni mozku by bylo nenapravitelne.
Kapitan, rozmrzely sam na sebe, ze dovolil, aby mu unikla pozornost od aktualniho problemu, si znovu precetl relaci, kterou uz nyni znal nazpamet.
SDELENI VNITRNIM OKRUHEM
DATUM: NEUVEDENO
CAS: NEUVEDEN
ADRESAT: KAPITAN LODI
ODESILATEL: ANON
Pane kapitane, rada z nas vam chce predlozit nasledujici navrh. Verime, ze mu laskave venujete svou nejpeclivejsi pozornost. Navrhujeme, aby nase vyprava skoncila uz zde na Thalasse. Budou tak realizovany vsechny jeji cile bez dodatecnych rizik, obsazenych pri pokracovani v letu na planetu Sagan 2.
Plne si uvedomujeme, ze to bude mit za nasledek problemy ve vztahu s mistni civilizaci, ale verime, ze se daji vyresit pomoci technickych prostredku, jez mame k dispozici — zejmena vyuzitim tektonickeho inzenyrstvi pro rozsireni obyvatelnych suchozemskych oblasti. S odvolanim na Lodni rady, clanek 14, paragraf 24, odstavec a, uctive zadame, aby bylo svolano Lodni shromazdeni a tato zalezitost bezodkladne projednana.
„Tak co tomu rika muj zastupce? A pan velvyslanec Kaldor? Nechcete se k tomu vyjadrit?“
Oba dva hoste sedici v rozlehle, ale jednoduse zarizene kapitanove kajute pohledli soucasne jeden na druheho. Pak Kaldor zastupci kapitana temer neznatelne pokyvl. Skutecnost, ze se vzdal prvniho slova, potvrdil tim, ze opet uvazlive usrkl skveleho thalasskeho vina, ktere jim jejich hostitel nabidl.
Zastupce kapitana Malina, ktery se mnohem radeji zabyval stroji nez lidmi, nestastne pohledl na depesi.
„Prinejmensim je velice zdvorila.“
„No to bych prosil!“ pronesl kapitan Bey netrpelive. „Mate nejakou predstavu, kdo to mohl poslat?“
„Absolutne zadnou. Kdyz vyloucim nas tri, mame bohuzel sto padesat osm podezrelych.“
„Sto padesat sedm,“ vmisil se Kaldor. „Korvetni kapitan Lorenson ma skvele alibi. V dobe odeslani byl mrtev.“
„To nam okruh prilis nezuzuje,“ podotkl kapitan a vymackl ze sebe mdly usmev. „A vy mate nejakou teorii, doktore?“
Ovsemze mam, pomyslel si Kaldor. Prozil jsem na Marsu dva tamejsi dlouhe roky, vsadil bych vsechny penize na Sabry. Jenze to je jen pouhy dohad a muzu se mylit…
„Zatim ne, pane kapitane. Ale budu mit oci otevrene. Kdyz neco zjistim, budu vas informovat — co nejrychleji.“
Oba dustojnici dokonale chapali, jak to mysli. Moses Kaldor nejenze byl ve sve funkci velvyslaneckeho rady podrizen primo kapitanovi, ale navic se jeho postaveni na palube Magellanu blizilo zpovedniku.
„Verim, doktore Kaldore, ze mi skutecne date vedet — kdyz odhalite informaci, ktera by mohla ohrozit tuto vypravu.“
Kaldor zavahal, pak kratce prikyvl. Doufal, ze jej neceka tradicni dilema kneze, jemuz se vyznal vrah — ktery svuj zlocin teprve planuje.
Moc mi nepomohli, pomyslel si kapitan horce. Jenze temhle dvema muzum absolutne duveruji a potrebuji nekoho, koho bych do zalezitosti zasvetil. I kdyz zaverecne rozhodnuti si vyhrazuji pro sebe…
„Prvni otazka zni: Mam na relaci odpovedet, anebo ji ponechat bez povsimnuti? Oba tahy mohou obsahovat riziko. Jestli to je jen nepromysleny navrh — treba od jednotliveho cloveka ve chvili nejake psychicke krize — nemuselo by byt moudre, kdybychom jej brali prilis vazne. Jenze pokud relace pochazi od pevne rozhodnute skupiny, pak by treba mohl dialog naopak pomoci. Mohl by vybusnost situace utlumit. Mohl by take odhalit autory.“ A co si pocnes pak? zeptal se kapitan sam sebe. Das je vsadit do zelez?
„Myslim, ze byste jim mel odpovedet,“ rekl Kaldor. „Problemy se zridkakdy vyresi tim, ze se ignoruji.“
„Souhlasim,“ pridal se zastupce kapitana Malina. „Ale jsem si jisty, ze to neni nikdo z posadky technickeho nebo motoroveho oddeleni. Znam tam vsechny od okamziku, kdy dostali diplom — nebo jeste driv.“
Aby ses nedozil prekvapeni, pomyslel si Kaldor. Kdo si muze byt jisty, ze druheho skutecne zna?
„Vytecne,“ rekl kapitan a zvedl se na nohy. „Presne tak jsem se uz rozhodl predtim. A myslim, jenom pro vsechny pripady, ze bych si mel znovu precist neco z historie. Rozpominam se, ze Magellan mel taky nejake potize s posadkou.“
„To tedy mel,“ odvetil Kaldor. „Ale verim, ze vy nebudete muset nikoho vysadit z lodi.“
Anebo povesit jednoho ze svych dustojniku, dodal uz sam pro sebe, protoze by bylo velice netaktni zminovat zrovna tuhle historickou epizodu.
A dokonce jeste horsi mu pripadlo kapitanu Beyovi pripomenout — ackoli na to jiste nemohl zapomenout — ze velky moreplavec zahynul drive, nez stihl svou cestu dokoncit.
32. NEMOCNICE
Tentokrat nebyla cesta nazpet do zivota peclive pripravena predem. Druhe probuzeni Lorena Lorensona nebylo tak prijemne jako to prvni, pripadlo mu naopak tak udesne bolestive, ze si az pral, aby ho nechali ponoreneho v jeho sladkem zapomneni.
