Hned, jak nabyl mlhaveho vedomi, okamzite toho litoval. Do hrdla mu vedly trubicky, k pazim a noham mel pripojene kabely. Kabely! Kdyz si pripomnel smrtici tah dolu pod hladinu, pocitil okamzite hruzu. Pak se prece jen ovladl.
Nyni mu delalo starost neco jineho. Zdalo se mu, ze nedycha, nemohl zjistit zadny pohyb branice. Nanejvys podivne — ach, predpokladam, ze dycham pomoci umelych plic…
Zmena udaju na monitoru musela vyburcovat sestru, nebot nahle zaslechl tichy hlas a na vicka mu padl stin. Byl vsak stale jeste prilis unaveny, nez aby je dokazal otevrit.
„Vas stav se rychle zlepsuje, pane Lorensone. Nemate se ceho bat. Za par dni vstanete — ne, nepokousejte se mi odpovedet!“
To jsem vubec nemel v umyslu, pomyslel si Loren. Vim presne, co se stalo…
Pak tise zasycela tlakova injekcni strikacka, v pazi se mu na okamzik rozlil mrazivy chlad a opet upadl do nevedomi.
Nasledujici procitnuti bylo k jeho velike uleve uz naprosto jine. Trubicky a kabely zmizely. Ackoli se citil velice slaby, nic ho nebolelo. A znovu dychal v pravidelnem, normalnim rytmu.
„Dobry den,“ pronesl hluboky muzsky hlas par kroku od nej. „Vitam vas nazpatek.“
Loren obratil hlavu po zvuku a mlhave spatril na sousedni posteli zabandazovanou postavu.
„Hadam, ze me poznavate, pane Lorensone. Porucik Bill Horton, spojovy technik a byvaly zavodni surfar.“
„Ach, nazdar, Bille — co jste provadel?“ zaseptal Loren. Avsak vzapeti se prihnala sestra a ukoncila jejich konverzaci jinou dobre mirenou injekci.
Nyni uz byl dokonale v poradku a netouzil po nicem jinem, nez aby mu dovolili vstat. Vrchni lekarka Newtonova byla vcelku presvedcena, ze je nejlepsi rozebrat s pacienty, co se jim vlastne stalo a proc. Dokonce i kdyz vysvetleni nepochopili, pomahalo udrzet je v klidu, takze jejich otravna pritomnost nenarusovala prilis hladky provoz lecebneho zarizeni.
„Mozna ze se citis v poradku, Lorene,“ prohlasila, „ale tvoje plice se stale jeste dolecuji a musis se vyhnout jakekoli namaze, dokud nenabudou plne drivejsi kapacity. Kdyby thalassky ocean byl stejny jako ten na Zemi, nevznikl by zadny problem. Jenze je mnohem mene slany — je v nem pitna voda, pamatuj, a tys ji vypil asi litr. A ponevadz tvoje telesne tekutiny jsou slanejsi nez morska voda, zcela ti to rozvratilo izotonickou rovnovahu v tele. Takze osmoticky tlak ti znacne poskodil bunecne membrany. Museli jsme provest rychle setreni v Lodnim archivu, nez jsme s tebou zacali neco podnikat. Koneckoncu pri kosmickem letu se clovek malokdy utopi.“
„Budu poslusny pacient,“ rekl Loren. „A velice si cenim toho, co jste pro me udelali. Ale kdy budu moct dostavat navstevy?“
„Jedna uz prave ted ceka venku. Davam ti patnact minut. Pak ji sestra vyhodi.“
„Jako bych tu nebyl,“ rekl Bill Horton. „Ospalosti stejne nevidim na oci.“
33. SLAPOVE SILY
Mirissa se citila vyrazne mizerne a vsechno to mel samozrejme na svedomi prasek. Ale prinejmensim chovala jednu utechu. Uvedomovala si, ze tohle vsechno se ji muze stat uz jen jednou v zivote — az (a jestli) ji dovoli druhe dite.
Pomysleni, ze zatim vsechny generace zen, ktere kdy prisly na svet, byly nuceny po celou polovinu sveho zivota prekonavat tyhle mesicni potize, ji pripadalo neuveritelne. Byla to pouha shoda okolnosti, uvazovala, ze se tenhle cyklus plodnosti zhruba shodoval s obeznou dobou jedineho obrovskeho pozemskeho Mesice? Jen si predstavte, jak by to vypadalo, kdyby to bylo stejne na Thalasse s jejimi dvema blizkymi satelity! Snad bylo dobre, ze se jejich slapove sily daly sotva postrehnout. Pomysleni, ze by se pres sebe stridaly peti a sedmidenni cykly, bylo tak smesne priserne, ze se bezdeky rozesmala a okamzite se citila mnohem lepe.
Trvalo ji cele tydny, nez se rozhodla, a jeste to ani Lorenovi nerekla — a tim mene Brantovi, jehoz zcela zamestnavaly opravy Calypso na Severnim ostrove. Byla by to udelala, kdyby ji neprepustil — pres vsechno vztekani a svalnate reci — bez boje?
Ne — tohle byla nepoctiva, primitivni reakce. A prece takove instinkty vymiraji jen obtizne. Loren se ji omluvne priznal, ze se nekdy ve snu s Brantem stretava.
Brantovi nemohla nic klast za vinu. Naopak, mela by na nej byt hrda. To, co jej vyhnalo na sever do chvile, nez se zase jejich osudy spoji, nebyla zbabelost, nybrz ohleduplnost.
Nemohla se rozhodnout ze dne na den. Nyni si uvedomovala, ze se ji to skryvalo pod hladinou vedomych myslenek po cele tydny. Lorenova docasna smrt ji pripomnela — jako by neco takoveho potrebovala pripominat! — ze se uz brzy musi rozejit navzdy. Vedela, co musi podniknout, nez se ji opet vyda ke hvezdam. Vsechny instinkty ji rikaly, ze se rozhodla spravne.
A co tomu rekne Brant? Jak bude reagovat? Tady vyvstavala jina rada problemu, jimz teprve bude muset celit.
Miluji te, Brante, zaseptala. Chci, aby ses mi vratil nazpet. Druhe dite budu mit s tebou.
Ale ne to prvni.
34. VNITRNI SPOJOVACI OKRUH
Neni to zvlastni, uvazoval Owen Fletcher, ze se jmenuji stejne, jako jeden z nejslavnejsich vzbourencu vsech dob? Nemohl bych byt jeho potomek? Spocitejme to — uz je to vic nez dva tisice roku, co pristali na ostrove Pitcairn… rekneme sto generaci aby se to pocitalo snadneji…
Fletcher se naivne pysnil schopnosti pocitat z hlavy. I kdyz to nebylo zvlast obtizne, vetsinu lidi to prekvapovalo a imponovalo jim to, nebot clovek uz po cela staleti mackal tlacitka, kdyz jej postavili pred problem secist dve a dve. Fletcher si zapamatoval par logaritmu a konstant, coz mu vyrazne pomahalo, a pro divaky, kteri netusili, jak to vsechno provadi, bylo jeho predstaveni jeste pusobivejsi. Samozrejme si vybiral pouze priklady, ktere umel spocitat, a jenom velice zridka se nekdo obtezoval, aby si jeho vysledky zkontroloval…
Pred sto generacemi — takze potom ma dve na stou predku. Logaritmus dvou je zadna cela tri nula jedna nula — takze to dela tricet celych… Olympus! Milion milionu milionu milionu milionu lidi! Tady neco nesouhlasi — tolik lidi nikdy ani na Zemi nezilo od pocatku veku. Samozrejme, predpokladal, ze se nikdy casove neprekryvali. Ostatne po stu generaci musi byt kazdy sprizneny vlastne s kazdym. Nikdy to nebudu schopen dokazat, ale Fletcher Christian je urcite muj predek — a to mnohonasobny.
To je sice zajimave, uvazoval, kdyz vypinal monitor a stare zaznamy zmizely z obrazovky. Jenze ja nejsem vzbourenec. Jsem… zadatel a napsal jsem naprosto rozumnou zadost. Karl, Ranjit, Bob, ti vsichni souhlasili… Werner se jeste nerozhodl, ale nepodtrhne nas. Kez by si mohl promluvit se zbytkem Sabru a ukazat jim tuhle prekrasnou planetu, kterou jsme objevili, zatimco oni spali.
Ale mezitim musim odpovedet kapitanovi…
Kapitan Bey zjistoval, ze jej velice vyvadi z miry, kdyz musi ridit zivot na lodi a pritom nevi, kteri — ci kolik — z jeho dustojniku a clenu posadky vyuzilo anonymitu vnitrniho spojovaciho okruhu, aby jej oslovilo. Neexistoval zpusob, jimz by se dala vysledovat neoznacena relace — pokud byla oznacena jako duverna. Davno mrtvi geniove, kteri Magellan zkonstruovali, to povazovali za stabilizujici socialni mechanismus. Zkusmo se svemu spojovacimu dustojnikovi zminil o moznost vestaveni identifikacniho zarizeni, ale korvetniho kapitana Rocklynna to tak sokovalo, ze okamzite zmenil tema.
Takze nyni neustale patral ve tvarich, sledoval jejich vyraz, naslouchal modulaci hlasu — a snazil se chovat,
