No tohle! Co to melo znamenat? Nechal svou mysl, aby si touhle skrovnou informaci pohravala.
Melo to co delat s jinou sopkou, s Krakanem — o ktere se dozajista posledni dobou napremyslel dost a dost? To se zdalo hodne pritazene za vlasy. A nepotreboval zadne varovani, ze Krakan — nebo jeho bourlivy potomek — muze znovu vybuchnout.
Prvni kosmicky vytah? To byla skutecne prastara historie. Poznamenala samotne pocatky kolonizace ostatnich planet tim, ze umoznila lidstvu prakticky neomezeny pristup do Slunecni soustavy. A tady vyuzivali stejnou technologii, kabely ze superodolneho materialu, pomoci nichz zvedali obrovske ledove bloky nahoru k Magellanu, ktery obihal na stabilni draze nad rovnikem.
Jenze ani tohle nemelo nic spolecneho s africkou horou, respektive spojitost byla prilis vzdalena. Kaldor mel neodbytny pocit, ze odpoved lezi nekde jinde.
Primym zpusobem k ni proniknout nedokaze. Jedinym zpusobem, jak ten spojovaci clanek nalezt, bude ponechat nahode a casu, aby svym zahadnym zpusobem zapracovaly, zatimco on bude myslet na neco uplne jineho.
Ze vsech sil se vynasnazi na Kilimandzaro zapomenout, dokud si vzpominka sama nevybere svuj stastny okamzik. Pak mu nahle bude vsechno jasne.
37. IN VINO VERITAS
Krome Mirissy byl pro Lorena nejvitanejsim — a take nejcastejsim navstevnikem Kumar. Navzdory jeho prezdivce Lorenovi pripadalo, ze Kumar je spis nez lev verny pes — anebo jeste spis hrave stene. V Tarne bylo na tucet velice rozmazlenych pejsku a vzhledem k jejich prichylnosti k cloveku jednoho dne mozna znovu oziji na Saganu 2.
Loren se uz dozvedel, jak chlapec riskoval, kdyz se pro nej vrhl do rozboureneho more. Pro ne pro oba se ukazalo dobre, ze Kumar nikdy neopustil pevninu, aniz by mel k noze pripevneny potapecsky nuz. Ale i tak stravil pod hladinou vic nez tri minuty, nez prerezal kabel, do nehoz se Loren zapletl. Posadka Calypso si uz byla jista, ze se utopili oba.
Pres svazek, ktery je nyni spajel, Lorenovi pripadalo zatezko navazat s Kumarem hlubsi hovor. Nakonec existuje jen omezeny pocet zpusobu, jimiz muze clovek rict: Dekuji ti, zes mi zachranil zivot. Prostredi, z nehoz vysli, bylo natolik naprosto rozdilne, ze nachazeli jen velice malo spolecnych temat. Kdyz Kumarovi vypravel o Zemi anebo o lodi, musel vsechno vysvetlovat do mucivych detailu a po chvili si Loren uvedomil, ze jen marni cas. Na rozdil od sve sestry zil Kumar ve svete okamzitych prozitku, pro nej byl dulezity jen dnesek tady na Thalasse. „Jak ja mu zavidim!“ poznamenal jednou Kaldor. „Ten chlapec zije jen dneskem — nepronasleduje ho minulost a neobava se budoucnosti!“
Loren se prave chystal ulozit do postele a prospat noc, od niz ocekaval, ze bude tady v nemocnici jeho posledni, kdyz dorazil Kumar nesouci ohromnou lahev, kterou drzel triumfalne nad hlavou.
„Hadej, co je to!“
„Nemam zdani,“ zalhal Loren.
„Prvni vino tehle sezony, ze svahu Krakana. Rika se, ze letosni rok bude velice dobry.“
„Kdes prisel ty k takovym vedomostem?“
„Nase rodina tam mela vinici vic nez sto let. Odrudy jmenem Lev patri k nejznamejsim na svete.“
Kumar probihal kolem tak dlouho, dokud neopatril dve sklenicky a nenalil do kazde stedrou porci. Loren opatrne usrkl, vino bylo sice na jeho chut prilis sladke, ale opravdu velice, velice lahodne.
„Jak se jmenuje?“ zeptal se.
„Krakan special.“
„A muzu to vubec riskovat, kdyz uz jednou me Krakan malem zabil?“
„Po tomhle nebudes mit dokonce ani kocovinu.“
Loren se napil znovu, tentokrat zhluboka, a sklenicku vyprazdnil za prekvapive kratkou dobu. A za jeste kratsi ji mel zase plnou.
Lorenovi pripadlo, ze tohle je skvely zpusob jak zabit posledni noc v nemocnici, a pocitil ke Kumarovi vdecnost, ktera se prenesla na cely svet. Dokonce i kdyby ted prisla primatorka Waldronova, nebyla by nevitana.
„Mimochodem, jak se dari Brantovi? Uz tyden jsem ho nevidel.“
„Je porad na Severnim ostrove, organizuje opravy lodi a rozmlouva s biology specializujicimi se na morskou faunu. Skorpioni vsechny strasne vzrusuji. Jenze nikdo nedokaze rict, co se s nimi ma udelat. Pokud teda neco.“
„Vis, ja citim neco dost podobneho k Brantovi.“ Kumar se zasmal.
„Nemej obavy. Opatri si holku na Severnim ostrove.“
„Ach. A vi to Mirissa?“
„Urcite.“
„A to ji to nevadi?“
„Proc by melo? Brant miluje ji — a vzdycky se k ni vrati.“ Loren informaci stravil, ackoli mu to dalo trosku praci. Pripadlo mu, ze je jako nova promenna v uz predtim sestavene rovnici. Ma Mirissa jeste nejake jine milence? A chce to on doopravdy vedet? Nemel by se ji zeptat?
„Stejne,“ pokracoval Kumar a znovu dolil obe sklenicky, „jedine, na cem opravdu zalezi, je jejich genova mapa. Jestli jim ji schvali a jestli je zaregistruji mezi zadatele o syna. Az se narodi, bude vsechno jinak. Pak se budou potrebovat navzajem. Byvalo to na Zemi stejne?“
„Nekdy,“ odvetil Loren. Takze Kumar nic nevedel, tajemstvi stale sdileli jen oni dva.
Alespon sveho syna spatrim, pomyslel si Loren, i kdyz s nim zustanu jenom par mesicu. A pak…
Ke sve hruze pocitil, ze mu po tvarich stekaji slzy. Kdy naposledy plakal? Pred dvema stoletimi, kdyz obratil pohled nazpet k horici Zemi…
„Co ti je?“ vyptaval se Kumar. „Myslis na svoji zenu?“ Jeho ucast byla tak opravdicka, ze Lorenovi prislo nemozne, aby ho Kumarova nechapavost urazila — anebo to, ze zminil tema, jehoz se podle tiche vzajemne dohody dotykali jen velice zridka, protoze nijak nesouviselo s ted a tady. Pred dvema stoletimi na Zemi a za tri sta let na Saganu 2 byl a bude od Thalassy prilis daleko, aby pochopil sve soucasne city, zvlast v soucasnem ponekud rozveselenem stavu.
„Ne, Kumare, nemyslel jsem na… svou zenu…“
„Povis ji… nekdy… o Mirisse?“
„Snad. A mozna ne. Opravdu nevim. Citim se strasne ospaly. To jsme opravdu vypili celou lahev? Kumare? Kumare!“
V noci prisla sestra, potlacila smich a zastrkala prosteradla, jimiz byli prikryti, pod pelest, aby nespadli z postele.
Loren se probudil prvni. Uvodni pocit byl sok, pak se rozesmal.
„Co je ti k smichu?“ zeptal se Kumar, zvedajici se z postele se zakalenyma ocima.
„Jestli to chces vazne vedet — napadlo me, jestli by Mirissa zarlila.“
Kumar se matne pousmal.
„Mozna jsem se trochu lizl,“ rekl, „ale jsem si naprosto jisty, ze se nic takoveho nestalo.“
„Ja taky.“
A prece si uvedomil, ze Kumara miluje — ne proto, ze mu zachranil zivot, anebo ze je Mirissinym bratrem — ale jednoduse proto, ze je Kumar. Sex s tim nemel absolutne nic spolecneho. Uz jen samotne takove pomysleni je naplnovalo nikoli odporem, nybrz jakymsi rozjarenim. A to prave bylo dobre. Zivot na Tarne byl i tak uz dost komplikovany.
„A s tim Krakanem special jsi mel pravdu,“ dodal Loren. „Kocovinu nemam. Vlastne se citim vytecne. Muzes poslat par lahvi nahoru na lod? Nebo lepe — par set litru?“
