vzbuzovala chut k jidlu, i primerene tuhe, aby zuby a celisti nezustavaly v necinnosti. Fai se spokojila poharem husteho olivove zeleneho napoje. Grif vypil jen par dousku ciste vody.
Cedi Daan neopustila sve misto u televiznich prenosu a cekala, az znovu zacnou celoplanetarni zpravy. Pred ocima televiznich kamer se objevovaly ulice, namesti tormantanskych mest, zasedaci sine i skolni poslucharny. Vsude panovalo vseobecne rozcileni, Tormantane vzrusene debatovali, gestikulovali, kriceli. Otazka znela: Co s hvezdoletem?
Valna vetsina hlasu opakovala: „Pryc s nim, ven, nedopustime, znicime…!“
Na sirokem vybezku pred budovou, pripominajici astronomickou observator, objevil se mlady clovek v blede modrem obleku. Hlasatel oznamil, ze promluvi jeden z clenu Nebeske Straze, organizace, ktera mela za ukol chranit nedotknutelnost planety Jan-Jach. Muz zakricel zplna hrdla:
„Slyseli jste nestydatou lez prohnane zenske a vudkyne mezihvezdne gangsterske bandy, ktera se s bezprikladnou drzosti opovazila nazvat pokrevni sestrou naseho velkeho naroda. Uz za podobne rouhacstvi si cizi vetrelci zaslouzi trest. Nasi vedci davno zjistili a dokazali, ze predkove naroda Jan-Jachu prisli z Bilych Hvezd, aby ovladli prirodu zapomenute planety a zalozili na ni zivot plny stesti a miru…“
Cedi napjate sledovala recnika. Jeho preskakujici hlas, prechazejici chvilemi v krik, i pateticky prednes byl pro Pozemstany necim neobvyklym. Divka ani nezpozorovala, ze za jejimi zady stanula Fai a zapojila prekladovy stroj.
Vzapeti se objevili i Grif, Olla, Tivisa i Neja Cholli. Ale ani z prekladu nedovedli astronauti pochopit slova jako „gangsteri“, „banda“, „nestydaty“… Nakonec se Fai rozhodla vyhledat nezname pojmy v zaznamech starovekych vykladovych slovniku.
„Nasla jste to?“ ptala se nedockave Cedi, ktera uz zacinala tusit smysl neznamych vyrazu.
„Jsou to nadavky, slova pouzivana na nizkem stupni psychickeho rozvoje s cilem urazit cloveka, jemuz jsou adresovana.“
Cedi vstala a nekolikrat netrpelive presla kolem steny obrazovek a pultu.
„Mohli bychom se pokusit o experiment…“
Rodis i Olla k ni vyckavave vzhledly.
„Na Tormansu maji jeste dalsi sit pro celoplanetarni zpravy. Ta, kterou jsme denne odposlouchavali, podleha stejne kontrole a vyberu jako nase Celosvetova sit. Ale zatimco my to delame proto, abychom informovali lidstvo o vecech nejzajimavejsich a nejdulezitejsich, zde sleduji docela jine cile…“
„Chapu,“ prikyvla Fai Rodis. „Ukazat proste jen to, co se vladcum na Tormansu hodi. Vyberem informaci si vytvareji,verejne mineni’. A mozna ze si,zpravy’ porizuji dokonce sami.“
„Urcite to tak je. Prisla jsem na to, kdyz jsem pozorovala,rozhorceni’ naroda. Jsou to skupiny lidi, kde vsichni mluvi absolutne stejne, jejich horlivost je pouze hrana.
Vybrali je z nejruznejsich mest. Ale skutecne mineni lidi nezname, stejne jako ostatni obyvatelstvo planety.“
„V tom pripade…,“ zacala Fai.
„Musi existovat druha sit,“ pokracovala Cedi. „Tam vysilaji pravdive informace. Vladci se nedivaji na zfalsovanou skutecnost. To by bylo pro vedeni nejen bez uzitku, ale i nebezpecne.“
„A vy se chcete napojit na druhou sit?“ zeptala se Olla Dez. „Mate tuseni o jejich parametrech?“
„Vzpominate si, jak jsme chytali nocni hlaseni z observatori?“
Olla se sklonila nad pristrojem vlnoveho rozsahu. Strelky indikatoru ozily a prohledavaly vysilaci kanaly.
Fai i Cedi napjate hledely na slepou obrazovku, na niz se mihaly rozmazane obrysy nebo vyrazne cary. Po nekolika minutach se ozval hlasity hovor, a zaroven se na obrazovce objevila prostorna mistnost, zaplnena radami stolu s rozlozenymi tabulkami a nakresy. V pozadi sedeli v hloucku muzi v rudohnedych a tmavosedych oblecich, naprosto nepodobni lidem, ktere clovek potkaval na ulicich. Byli i mnohem starsi nez vystredni mladez.
„Nechapu tu paniku,“ rekl jeden z jejich stredu. „Meli bychom hvezdolet prijmout. Kdyz si jen pomyslim, co vsechno bychom se od nich dovedeli — Jsou to rozhodne lide s vyssi kulturou, a ke vsemu nam tak podobni…“
„O to prave jde,“ prerusil ho jiny.
,Ale co by pak bylo s mytem o Bilych Hvezdach?“
„Kdo ho ted potrebuje?“ zachmuril se zlostne prvni muz.
„Ti, co donekonecna mluvi o neotresitelnych pravdach knih, dopravenych k nam z Bilych Hvezd. Ale jestli pochazime z planety tech cizincu a vsechno se tam tak zmenilo, pak…“
„Dost! Ctyrka ma oci a usi vsude,“ skocil mu do reci prvni. „Radeji mlcme.“
Jako na znameni se lide rozesli na sva mista u stolu.
Oko telekamery se preneslo do laboratore, vybavene soustavou pristroju a stenou se sitenymi klickami, v nichz se hemzilo neco ziveho. Postavali tu starsi lide ve zlutych plastich a take hovorili o pozemskem hvezdoletu.
„Neuveritelne se nakonec uskutecnilo,“ rekla zena s legracnimi cupky, jake na Zemi nosily jen mlade divky.
„Cela tisicileti jsme popirali, ze kolem nas existuje rozumny zivot s vysokou kulturou, nebo jsme to povazovali za Nejvetsi vzacnost. Ve Stoleti Moudreho Zakazu priletel jeden hvezdolet, ale ted se objevil dalsi, a ke vsemu s nasimi primymi pribuznymi. Jak bychom ho mohli neprijmout?“
„Psst,“ naznacil ji uplne pozemskym gestem stary sehnuty Tormantan, aby mlcela. „Tam,“ a ukazal prstem nahoru, „se jeste nevyjadrili.“
A znovu se lide rozesli jako na nevysloveny rozkaz.
Pohled kamery se premistil do vysokeho salu s obrovskymi sloupovitymi stroji, kotly a rourami. Nahle vsechno zmizelo.
Tmave modre oko prijimace zhaslo, nazelenaly svit ozaril okno filtratoru a bylo slyset trhanou tormantanskou rec. Astronauti, kteri se zdrzeli v jidelne, rychle pospisili k pozorovatelum.
Tmava obrazovka znovu zazarila. V tesne kabine, pripominajici obycejny automaticky televideofon, sedel starsi Tormantan v modrem odevu. Zacal mluvit do maleho mikrofonu a snazil se vysvetlit Pozemstanum parametry zvlastni linky. Olla Dez okamzite pripojila predem narizeny televideofon Temneho Plamene. Tormantan sebou trhl a znehybnel udivem, kdyz na sve obrazovce spatril posadku hvezdoletu.
„Temny Plamen je pripraven k rozhovorum,“ rekla Olla s mirnym nadechem vitezoslavy ve hlase. Tormantanska vyslovnost ji cinila trochu potize.
Technik v blankytnem obleku se konecne probral z prekvapeni, rekl tlumene cosi nesrozumitelneho do krychlicky na pruzne nozce, vyslechl odpoved a zvedl pobledlou tvar.
„Pripravte se. Vyberte ze sveho stredu nekoho, kdo dobre ovlada jazyk Jan-Jachu a umi se uctive chovat. Prepinam vas do Sidla Rady Ctyr!“
Na obrazovce se objevil velky pokoj, oveseny vertikalne rasenymi zavesy z tezke malachitove zelene latky. V popredi stal kulaty stul s masivnimi nohami, vyrezavanymi do tvaru pazouru s dlouhymi drapy. Na stole lezela osamocene namodrala opalizujici koule a na slunecne zlutem koberci stala ctyri kresla ze stejne zelene latky jako zavesy.
Zadni Stenu pokoje zakryvala astronomicka mapa, slabe zarici nad cernou skrini s dvermi zdobenymi pestrymi a jemnymi vzory. Vysoka lampa s blede modrym stinidlem, lemovanym zelenym pruhem, vrhala svetlo na ctyri vazne vyhlizejici muze v kreslech. Tri z nich halil stin; v popredi sedel vysoky stihly clovek v bilem plasti, s obnazenou hlavou a prosedivelymi vlasy. Tvrde vykrojena usta neharmonovala s kratkym tupym nosem. Mel pronikave protahle oci a vysoko zvednute oboci, jako by se usilovne snazil cosi pochopit. Olla Dez mohla byt spokojena. Cojo Cagas pusobil dojmem vladce, a nesporne jim take byl.
Fai Rodis v rude zlatych satech se postavila do hlavniho ohniska. Cojo Cagas se naprimil a dlouho si prohlizel zenu ze Zeme.
Vitam vas, i kdyz jste prisli bez pozvani!“ rekl konecne.
— Kdybychom meli zadat o pozvani a cekat na odpoved, uplynulo by nekolik tisic let! pomyslila si Fai a rty se ji pohnuly v sotva postrehnutelnem usmesku. Na to vladce okamzite reagoval stazenim oboci.
„Ten, kdo vam veli a ma zastupovat vladce vasi planety, at vysvetli, proc jste se tu objevili,“ pokracoval.
Fai mu jasne a strucne vypravela o expedici, o pramenech, z nichz se lide dozvedeli o existenci planety Jan- Jach, i o prihode s tremi hvezdolety, ktere odletely ze Zeme na pocatku ery Spojeneho Sveta.
Zvracen v kresle, Cojo Cagas chladne naslouchal, nohy v bilych kamasich oprene o mekkou podlozku. Ale cim povysenejsi byla jeho poza, tim zretelneji vycitovali Pozemstane zmatek v dusi predsedy Rady Ctyr.
