vyzadovala hlavne u zen. Literarni dila, fotografie i filmy vypocitavaji rozlicne zenske prednosti, o muzskych se temer nemluvi. Ale vratme se k ocim. Nejvetsi oblibe se tesily ciste zelene oci jako mam ja,“ usmala se Fai. „Podle biologickych zakonu zdravi a sily je to zcela prirozene.“
„A kdo z nas by byl na druhem miste?“
„Cedi se svyma temne modryma ocima s fialkovym odstinem.
Dalsi v poradi pak byly oci sede, hnede a blede modre. Vzacnosti, a proto velmi cenene, byly oci topasove barvy, jako ma Eviza, nebo zlatozlute jako u Olly. Ale byly povazovany za demonicke, protoze se podobaly ocim dravych selem.“
„Pro muze zrejme zadna kriteria neexistovala?“ ptala se Eviza.
„Zelene oci se u nich patrne nevyskytovaly, a soude podle literatury, ani tmave modre,“ pokrcila Fai rameny.
„Nejcasteji se mluvi o ocich sedych jako ocel nebo svetle modrych jako led. Byly znamkou pevne vule a opravdovych energickych muzu, kteri si podrizovali sve okoli a byli vzdy pripraveni uzit pesti nebo zbrani.“
„Podle toho bychom se meli obavat Grifa Rifta a Vira Norina,“ rozesmala se Eviza.
„Grif je opravdu velitelska povaha, ale Vir je prilis mekky i na muze ery Spojenych Rukou,“ namitla Olla Dez.
„Nechme oci ocima, stejne se musime navleci zde do toho kovu a nadlouho se rozloucit s dotekem vlastni pokozky,“
povzdechla Eviza a prejela si dlani po rameni a obnazene pazi s gestem cloveka, zvykleho od detstvi dukladne pecovat o sve telo.
„Dame se do toho! Kdo bude asistovat, vy, Ollo, a Neja?“ „Bez Neji by to neslo,“ odpovedela Olla Dez.
„Zavolejte ji tedy,“ a Fai prvni prekrocila prah do komory biologicke kontroly.
Procedura pri oblekani byla zdlouhava a neprijemna.
Uplynula drahna doba, nez se vsech sedm astronautu seslo v kruhovem sale. Cedi Daan byla ve skafandru poprve a musila si teprve zvykat na pocit, ze ma dvoji kuzi. Nemohla odtrhnout oci od Fai, ktera se v prilehavem uboru zdala ztelesnenim krasy zenskeho tela. Cerna barva jeste zduraznovala jeji bledy oblicej a pruzracne zelene oci.
Vsichni si pripevnili k pasu ovalne schranky pro destrukci produktu metabolismu, na ramenou jim zarily prouzky pristroju pro videozaznamy a trojuhelnikova zrcatka s prehledem na vsechny strany. Na pravou ruku si navlekli signalizacni naramek pro spojeni s hvezdoletem prostrednictvim osobniho robota a do jamky mezi klicnimi kostmi umistili cylindr pro vzdusne proudeni. Cas od casu probehla mezi telem a skafandrem vzduchova vlna, pusobici jako prijemna masaz. Vzduch unikal zaklopkami na patach a nezasvecencum se mohlo zdat, ze kovove telo hraje mohutnymi svaly.
Fai Rodis prehledla sve druhy, najednou vzdalene a cizi v chladne zari prilehaveho kovu…
„A takhle se hodlate objevit pred Tormantany?“ zaznel v pozadi Grifuv hlas.
Rodis okamzite pochopila, co ho znepokojilo.
„Jisteze ne!“ obratila se k Riftovi. „My zeny si obleknem kratke sukenky, ktere se nosi v tropicke zone, a navleknem pulovry.“ „Snad by byly lepsi haleny, jake nosi Tormantanky,“ podotkla Tivisa.
„Zkusime to. Mozna ze budou vhodnejsi,“ souhlasila Rodis.
,Pro muze navrhuji tropicky oblek,“ rekl Vir Norin.
„Sortky se hodi, ale kosile bez rukavu bude soustredovat pozornost na nase,kovove’ ruce,“ namital Grif Rift.
„Zenske haleny by byly vhodnejsi i pro muze.“
Po prvni davce magneticke stimulace, pripravene Evizou, se „vysadkari“ hned rozesli. Citili se v prilehavych skafandrech nezvykle stisneni a nesvi. Ale musili si zvykat, do pristani zbyvalo jen par dni. Tenoucky kovovy obal, ktery ani sebemin nebranil pohybu, vyvstal nahle jako neviditelna stena mezi nimi a zbyvajici posadkou. Navenek zustavalo vsechno jako driv, ale pri diskusich o nejblizsich planech uz neexistovalo jednolite „my“, nybrz „oni“ a „my“.
Na signal, ze hvezdolet je pripraven, oznacila hlavni observator Nebeske Straze misto pro pristani. Temny Plamen mel dosednout na siroky povlovny mys pri jiznim pobrezi rovnikoveho more, asi tri sta kilometru od hlavniho mesta. Zvetsene snimky ukazaly jednotvarny vybezek, porostly vysokymi tmavymi krovinami, vklineny do sedozeleneho more. Misto i more vypadaly naprosto opustene, coz vzbuzovalo obavy astronautu, kteri meli zustat ve hvezdoletu.
,Kraj bez lidi je zakladni podminkou pro pristani paprskoveho hvezdoletu. Vzdyt jsme na to Radu Ctyr sami upozornili,“ pripomnel kolegum Grif Rift.
„Mohli vybrat misto nekde pobliz mesta,“ rekla Olla Dez. „Stejne by nam nedovolili vsem vystoupit.“
„Zapominate, Ollo,“ rekla nevesele Rodis, „ze nedaleko od mesta by stezi zabranili pristupu zvedavcu. Ale tady postavi kolem dokola hlidky a nikdo se k nasemu korabu nedostane.“
„Ale dostane! Sam se o to postaram,“ prohlasil Grif s necekanym zapalem. „Prorazim v krovinach zacloneny koridor, ktery se bude otvirat jenom na zvukove heslo.
Misto vstupu sdelim Fai po videopaprsku. A budete k nam moci posilat hosty, samozrejme zadouci.“
„Prijdou i nezadouci,“ poznamenala Rodis.
„O tom nepochybuji. Ale Neja zastoupi Atala a spolecne odrazime jakekoli nebezpeci. Musime byt ve strehu. Po neuspechu s raketami mohou zkusit neco jineho.“
„Ne ovsem driv, dokud se nepresvedci, ze druhy hvezdolet, o nemz jsem se zminila, neprileti. To muze trvat dva tri mesice. Do te doby budete v bezpeci, stejne jako my,“ dodala Fai tise.
Grif ji polozil ruku na rameno v teplem kovu a zadival se do jejich smutnych, odvaznych oci.
„Sama jste urcila dobu sveho navratu na hvezdolet, Rodis.
A mela byste ji spis zkratit nez prodluzovat.“
„Chapu vasi obavu, Rifte…“
„Predstavte si, ze narazite na stenu absolutniho nepochopeni a ze se vam ji nepodari prolomit. Bude dalsi pobyt na planete oduvodneny? Jeto prilis velke riziko.“
„Neumim si predstavit, ze by mohli odmitnout poznatky a vedomosti Zeme. Vzdyt to znamena vstoupit do jasne budoucnosti ze zivota, ktery je u nich kratky a plny utrpeni.“
„Mluvi z vas potreba obetovat se, nejarchaictejsi lidsky cit, vlastni vsem nabozenstvim v historii pravekych spolecnosti.
Naklonit si nezname sily, obmekcit bozstva, pridat trvalosti krehkemu osudu. Od usmrcovani lidi na oltarich pred bojem, lovem, kvuli urode nebo pri zakladani staveb, od kolosalnich hekatomb vudcu, caru, faraonu, az k nepredstavitelnym vrazdam ve jmenu nesmyslnych politickych a nabozenskych ideji ci narodnostnich trenic. Ale my, tvurci ochrannych spolecenskych zarizeni, ktera maji vymytit hore a obeti, nemeli bychom se uz konecne rozloucit s onim starovekym rysem lidske psychiky?“
Fai vlidne prohrabla Riftovy vlasy.
„Jestlize nasilim zasahujeme do zivota na Tormansu a uzivame pravekych metod pri vzajemnem stretavani sil, jestlize vstupujeme na uroven jejich predstav o zivote a snech…“ Rodis zmlkla.
„Uz tim prijimame i nutnost obeti. To jste chtela dodat?“
„Prave to, Rifte…“
Sotva Rodis vstoupila do sve kabiny, zazaril jeji signalizacni naramek a Cedi Daan, ktera se od jiste doby vyhybala prilezitosti zustat s Fai o samote, prosila, aby k ni smela prijit.
Kdyz Cedi prestoupila prah, velitelka expedice ji lehce stiskla horke ruce, obemknute na zapestich stribrnymi naramky skafandru, a s potesenim se zadivala na divcin zahnedly oblicej, oramovany popelavymi vlasy. Posadily se na pohovku a Cedi na Rodis tazave pohledla.
„Povezte mi neco o teorii inferna,“ rekla po chvilce vahani.
„Je to pro me velmi dulezite.“
Rodis presla zamyslene kabinu, zustala stat pred polickou mikrobiblioteky a prejela prsty po zelenych deskach s kodovymi znackami.
„Ve skutecnosti nejde o teorii, nybrz o souhrn statistickych pozorovani spontannich vyvojovych procesu zivota, a zejmena lidske spolecnosti na nasi Zemi. Inferno je slovo latinskeho puvodu a znamenalo peklo. Az do nasich dob se uchovala Dantova velkolepa basen Bozska komedie. Autor zamyslel napsat jen politickou satiru, ale silou sve fantazie vylicil ponury obraz mnohastupnoveho inferna. Napis,Zanechte vsi nadeje’, umisteny nad pekelnou
