Henako, Menta Kor, Gen Atal a Tor Lik. I neustupny Div Simbel odsuzoval Rodis pohledem, zatimco Neja Cholli, Vir Norin, Sol Sajin i Eviza Tanet byli jejim vystupem nadseni.
Fai odlozila pohar, vstala a pristoupila k pratelum. Jeji velike zelene oci se divaly smutne a tvrde.
„Neni treba, abych se ospravedlnovala, sama citim svou vinu. Znovu, jako tisickrat predtim, stoji pred nami problem, zda smime ci nesmime zasahovat do osudu jednotlivcu, narodu nebo planet. Je zlocin vnucovat nekomu nasilim hotove recepty, ale stejne zlocinne je chladnokrevne prihlizet utrapam milionu zivych bytosti, at lidi ci zvirat.
Kazdy z nas chce prirozene pomoci tem, kdo trpi. Jak to vsak udelat, abychom se sami neuchylovali k starovekym zpusobum boje, abychom nejednali tajne, nedopousteli se podvodu a neuzivali sily? I ja jsem ucinila krok na ceste hodne lidi staroveku. A vy sami me obvinujete z nepripustneho jednani.“
Fai usedla ke stolu, podeprela si bradu rukou, jak bylo jejim zvykem, a tazave pohlizela na lidi pred sebou. Nevidela mezi nimi Cedi Daan. Pochopila pricinu a jeji oci zesmutnely jeste vic.
„Cozpak muzeme uplne odmitat zasah, kdyz uz od detskych let vede spolecnost lidi k discipline a sebezdokonalovani?“
zeptal se Gtif Rift. „Jinak nemuze clovek existovat!“
„Ano, mate pravdu, ale nesmi se to dit zvnejsku,“ namitl Tor Lik. „My jsme tu cizi, prisli jsme z docela jineho sveta.“
„Nejsme cizi! Jsme ze Zeme, a oni take!“ zvolala Neja Cholli.
„Skoro dva tisice let sli svou vlastni cestou, bez nas. A my nemame pravo pohlizet na Tormantany, jako by k nam patrili,“ oponovala ji prudce Tivisa.
„Jak muze biolozka a antropolozka usuzovat tak povrchne?“
zamracila se Eviza. „Dva tisice let zili bez nas, ale miliony roku predtim s nami. Jsme historickou posloupnosti spjati geneticky s celym zivotem nasi planety, a Tormantane taky. Copak se muzeme zrici vlastnich korenu, jako to z neznamych duvodu ucinili predkove dnesnich obyvatel Jan-Jachu? Jestlize Tormantane prervali retez historicke posloupnosti, je to nenormalni. A neporusuji tu snad prvni zakon Velikeho Okruhu o svobode informaci?
Kdyz ano, pak jiste vite, ze mame pravo zasahnout i nejtvrdsim zpusobem.“
„Rozhodne!“ rekl Sol Sajin.
„A prece to neospravedlnuje staroveke metody!“ rekl Tor Lik.
„Neospravedlnuje, to uz jsem rekla,“ odpovedela Fai Rodis. „Ale predstavte si dve misky vah. Na jednu polozme moznost pomoci cele planete a na druhou falesnou komedii, kterou jsem tu sehrala. Co prevazi?“
,O to se nemusime prit,“ souhlasila Menta Kor. „Ale zde nejde o vzajemny pomer dobra a zla, hore a radosti, ktere, jak vime, jsou absolutni jen v mire, nikoli ve srovnani.
Jadro nebezpeci, jak ja to chapu, lezi v rovine cinu, nebot jakmile vstoupime na cestu lzi a zastrasovani, jak potom urcime hranici, za niz uz nemuzeme jit?“
„Mento, vyjadrila jste velmi presne nazor nas vsech,“
rekla Cedi Daan, ktera se znenadani objevila v sale. „Lez plodi lez a ze strachu se rodi pokusy o odvetne zastraseni, ktere pak musime prekonavat novymi podvody, dalsim zastrasovanim, a vsechno se pak riti dolu jako nezadrzitelna lavina hruzy a utrpeni.“
Temne modre ocko zhaslo. Planeta Jan- J ach volala Temny Plamen. Rozsvitily se obrazovky na hvezdoletu i v Sidle Rady Ctyr.
Cojo Cagas sedel neprirozene vzprimen, s rukama zkrizenyma na prsou, a hledel uprene na Pozemstany.
„Dovoluji vam navstivit nasi planetu a zvu vas, abyste byli mymi hosty. Za ctyriadvacet hodin pripravime a oznacime misto pro pristani vasi lodi.“
Fai vstala a uklonila se s nepatrnou davkou zenske koketerie.
„Dekuji vam jmenem Zeme i svych kolegu. Musime prodelat imunizaci, abychom k vam nezanesli choroboplodne zarodky, proti nimz nemate obranne latky, a postarat se take o vlastni imunitu. Ted, kdyz mame vase svoleni, provedeme zkousky pudy, vody i vzduchu…“
„Aniz pristanete?“
,Ano, k tomu mame pruzkumne raketove sondy. Myslim, ze asi za deset dnu budeme pripraveni k pristani. Krome toho…,“ Fai se na okamzik zarazila.
„Krome toho?“ blyskl divoce ocima Cojo Cagas.
„Privolam dalsi hvezdolet. Bude obihat ve velke vysce kolem Jan-Jachu a cekat na nas, pro pripad, ze bychom havarovali. „„Jsou snad piloti pozemskych korabu tak neobratni?“
zeptal se podrazdene Cojo Cagas, zatimco clenove Rady Ctyr se po sobe nejiste podivali.
„Kosmicti cestovatele, nebo tulaci vesmirem, jak nas nazvala vase Nebeska Straz, musi byt pripraveni na vsechny nahody,“ rekla Fai s durazem na poslednim slove.
Vladce Tormansu zdrahave kyvl a televizni prenos skoncil.
KAPITOLA IV
Odraz Inferna
Kolos Temneho Plamene se blizil k povrchu planety. Obehova rychlost vzrustala a vzduch rozrazeny ve vysce nekolika set kilometru, ritil se s ohlusujicim revem kolem nezranitelnych sten lodi, bezpecne chranenych pred prehratim i vsemi druhy radiace. Ukazalo se, ze na Tormansu znali pristroje pro porizovani zvukovych zaznamu oblohy. Sondy zachycovaly vznikly hluk a pomoci zesilovacu rozvadely do pracoven vedcu a pozorovatelu, do vysokych vezi Nebeskych Strazcu i prostornych sidel vladcu. A vsem znel ten monotonni ostry zvuk jako vyhruzny signal nebezpeci, oznamujici, ze se blizi nezvany host, ktery je lekal i pritahoval.
Technici na hvezdoletu pracovali bez oddechu, vycislovali programy a zakladali je do trojokych sondaznich raket s tupymi hlavicemi. Kratce nato se od korabu oddelily svazky spiralovitych trubek, ukryte v petimetrovych obalech ryboviteho tvaru, opsaly mohutnou parabolu a dotkly se povrchu planety na urcenych mistech. Jeden skrtl o vlny oceanu, druhy proletel v jeho hlubinach, treti rozceril hladinu reky a dalsi zbrazdily pole i zelene oblasti v mistech povolenych Tormantany. Pak znovu vyletaly do vyse, pristavaly na palube Temneho Plamene a predavaly jeho laboratorim biologicke vzorky vody, pudy i vzduchu cizi planety.
Neja Cholli, Eviza Tanet i Tivisa Henako uz treti noc nezamhourily ani oka. Za jednotvarneho bzuceni ultracentrifug neopoustely sva mista u protonovych mikroskopu a termostatu s nescislnymi seriemi bakterialnich a virovych kultur. Analyticke komparatory porovnavaly toxiny skodlivych mikrobu Zeme a Tormansu a odvozovaly dlouhe vzorce imunologickych reakci, aby mohly neutralizovat dosud nezname choroboplodne zarodky. Imunizaci ziskavali stejnou merou lide urceni pro styk s planetou i ti, kteri meli zustat na hvezdoletu. Vsichni clenove posadky ztezka dychali, tvare jim planuly a oci dostavaly horecnaty lesk.
Tor Lik a Menta Kor se musili dokonce pohrouzit do hypnotickeho spanku, protoze pri tak silne reakci organismu byla jakakoliv cinnost vyloucena.
A prece po nekolika dnech Eviza Tanet prohlasila, ze ji vysledky neuspokojuji a ze nemuze zarucit dokonalou ochranu organismu.
„Jakou dobu byste k tomu potrebovala?“ zeptala se Fai Rodis.
Eviza se na chvili zamyslila.
„Objevili jsme dva vysoce patogenni viry. Mohly vzniknout jen v podminkach obrovskeho nakupeni lidi. V soucasne dobe nic podobneho na Tormansu nepozorujeme.“
„To neprimo potvrzuje byvalou prelidnenost planety,“
rekla Fai.,Ale potrebovali bychom pristat co nejdriv.“
„Nutna premena nasich obrannych reakci nastane stezi driv nez za dva mesice,“ oznamila Eviza tonem, jako by sama byla vinna tim, ze imunizace nemuze probehnout rychleji.
Rodis se na ni usmala:
„Co se da delat? Jak rad by byl clovek na nove zemi hostem se vsemi pravy. Ale skoro nikdy se mu to nepodari.
Vzdycky se vyskytnou okolnosti, ktere spechaji a nesnesou odkladu. Nekteri astronauti vypraveli o
