Grif Rift zapojil zpetny obraz.
„Seznamte se se svymi kolegy na hvezdoletu, Taele,“
rekla Rodis a ukazala na stereoobraz Rifta a Sajina. „Mluvte ale trochu pomaleji, nemaji dostatecnou praxi v jazyce Jan-Jach.“
Astronautum se nervni Tormantan zalibil.
Fai se pomalu vydala podel kvetinovych zahonu, aby Tael mel moznost pohovorit si sam s jejimi prateli.
„Mohli byste zaplnit mezery v nasich znalostech? Muzete nam ukazat Zemi i planety jinych hvezd a nejvyssi vymozenosti jejich civilizaci?“ ptal se vzrusene inzenyr.
„Vsechno, co jsme sami poznali!“ ujistil ho Rift. „Ale ve vesmiru je stale spousta jevu, pred nimiz stojime jako deti, ktere nedovedou cist.“
„Kez bychom meli alespon desetinu vasich znalosti,“
usmal se inzenyr Tael. „Rikam, meli, protoze na planete Jan-Jach jsou lide, kteri by si mnohem vic nez ja zaslouzili seznamit se s vami. Jak to udelat? Sem do palace nemaji pristup.“
„Mohli bychom promitat filmy a hovorit asi tak s tisici lidmi u hvezdoletu,“ rekl Grif Rift.
„A zajistit jejich bezpecnost,“ dodal Sol Sajin.
Zacali posuzovat navrh. Fai se diskuse nezucastnila.
Grif pohledl obcas na jeji cernou postavu, stojici u divne pokroucene plastiky na rozhrani dvou zahradnich cest.
„Nejvetsi obtiz jako vzdy neni v technice, ale v lidech,“
shrnul debatu Grif Rift. „Jak je videt, nedovedete rozeznat psychickou strukturu cloveka podle jeho zjevu.“
„Vy jste to predvidal, kdyz jste mluvil o indikatoru nepratelstvi,“ pripomnel Sol.
„Pokud ho nemame, jaky smysl ma moje predvidavost?“
Fai se k nim pridala a rekla: „Kdyz jsme nevymyslili psychoindikator, musime se sami ujmout jeho role. Eviza, Vir a ja jsme psychicky vic trenovani, budeme tedy vybirat Taelovy pratele a zname. Tak ziskame prvni posluchace.“
Kdyz v kabine zmizel obraz parku, rekl Sol Sajin:
„Vsechno mi to pripomina legendu o Jolante, jenze obracene.“
„Obracene?“ nechapal Rift.
„Pamatujete se na legendu o slepe divce, ktera nevedela o tom, ze je slepa, dokud se u ni neobjevil rytir? Take tady je tajemna zahrada, muz slepy z nedostatku poznani i rytir ze sireho sveta, ale v zenske podobe. Ma dokonce i brneni…“
Rift se pousmal a lehce zabubnoval prsty na pult.
„Porad jedna a taz otazka: cini poznani cloveka stastnym, nebo je lepsi uplna nevedomost v souladu s prirodou, jednoduchy zivot, proste pisne?“
„Rifte, kde jste videl jednoduchy zivot? Ten je jen v pohadkach. Pro mysliciho cloveka byla vzdycky jedinym vychodiskem poznana nutnost. Muze si vybrat bud cestu dolu, do otroctvi, nebo vzhuru, k poznani a tvurci praci.“
„Mate pravdu, Sole. Ale jak jim pomoci?“
„Vedomostmi. Jenom vedouci lide si mohou volit vlastni cestu. Jen oni dokazi vybudovat ve spolecnosti ochranne systemy, ktere by vylucovaly despotismus a klam. Vysledek nevedomosti mame pred sebou. Jsme na vydrancovane planete, jejiz socialni struktura dovoluje pouze jedne dvacetine obyvatelstva ziskat vzdelani. Ostatni opevuji rozkos predcasne smrti. Ale dost uz slov. Zmizim na par dni a zamyslim se trochu nad indikatorem. Predejte baleni informaci Mente Kor.“
Sol Sajin vysel. Dlouha tormanska noc ubihala jen zvolna. Grif premyslel o tom, zda jejich zamer pomoci obyvatelum Tormansu nebyl prave tim zakazanym a zlocinnym vmesovanim, kdy predstavitele vyssi civilizace, kteri nechapou zakony ciziho zivota, hrozive poskodili proces normalniho historickeho vyvoje? Lidstvo na nekterych planetach zobrazilo podobne vmesovani v legendach o poslech Satana, o prizracich temna a zla.
Rift zacal prechazet po kabine a neklidne pohlizel na sedm svetel, jako by od nich cekal odpoved. Chtel se poradit s Fai Rodis, ale nemel k tomu cas. Ona sama je seznamila s Tormantanem nizsi hodnosti. A vybrala vhodne takovy moment rozhovoru, z nehoz Pozemstanum bylo razem, jasne, ze tu jde o nezakonne zkreslovani informaci.
Ne, kazdy clovek ma nesporne pravo na poznani a krasu!
Neja Cholli, Olla Dez, Grif Rift a Div Simbel stali v lehkych havarijnich skafandrech na kupoli hvezdoletu. Bily balon vysoko nad nimi zaril zrcadly elektronickeho periskopu a slabe bzucel turbinkou, ktera ho udrzovala proti vetru. Pred Divem Simbelem se prostirala do vsech podrobnosti krajina kolem. Pilot zvedl ruku a Grif Rift otocil siroko rozestavene objektivy stereoteleskopickeho dalkomeru smerem vyznacenym na limbusu. Pozemstane jeden po druhem tiskli oci k hledacku dalkomeru a souhlasili s mistem, ktere vybral pilotazni inzenyr.
Uprostred neurodnych svahu rudohnede pudy, vsazenych do hradby zlutych pobreznich kopcu, byla okrouhla prolaklina, zretelne ohranicena vycnelky zvrasnenych piskovcovych vrstev. Ke hvezdoletu obracena strana horskeho pasma spadala dolu prikrou strzi, jez chranila dolinu pred vetrem. Primorske svahy kopcu byly az k hladine zarostle hustymi krovisky.
„Misto je idealni,“ rekl spokojeny Simbel. „Kotlinu zahradime ochrannym polem po obou delsich krajich, a take z protilehle zadni strany az tesne k mori. Divaci budou priplouvat v noci, vystupovat v kerich a postupne prechazet do uzlabiny.“
„Ale co majak?“ zeptal se Grif Rift.
„Nebude zapotrebi,“ odpovedela Olla Dez. „Pro ochranne pole musime sestrojit vezicku, a ta bude slouzit i jako te1evideofonni vysilac od Temneho Plamene. Postavime stozar se sterbinovym ultrafialovym zaricem, a pak uz jen staci opatrit divaky luminiscencnimi goniometry.“
Straze, ktere pozorovaly hvezdolet, uvidely, jak se spustil bily balon, a prisera, ktera se tu objevila z neznamych hlubin vesmiru, najednou zarvala. Dvoji tahle zahoukani volalo nacelnika hlidek.
Objevil se dustojnik a pochopil, ze Pozemstane, stojici na kupoli hvezdoletu, hodlaji cosi delat mimo prostor lodi.
V teto rozbrazdene krajine nebyla nikde ani ziva duse a dustojnik dal signalem souhlas. Od kosmickeho telesa se zacaly sirit vlny prachu a dymu, vytvorily kolmou stenu a zakryvaly vyhled na primorske kopce. Kdyz se kour rozplynul, videli Tormantane primou cestu, prorazenou mezi krovisky a vymoly a koncici na vyvysene nahorni rovine, kde rostly ridke stromy s ostnatymi povislymi vetvemi.
Dustojnik straze se rozhodl informovat sve predstavene o necekane aktivite pozemskych hosti. Ale nestacil jeste ani navazat radiotelefonicke spojeni se Spravou Oci Rady, kdyz se z vnitrku Temneho Plamene vysoukalo zarizeni, podobne nizkemu, vertikalne postavenemu valci, a zacalo se majestatne valit po prave zrizene ceste. V nekolika minutach dosahl valec konecneho bodu a krouzivymi pohyby vyrovnaval kamenitou pudu. Viril stale rychleji, pak nahle zacal rust a s kazdou novou obratkou zvedal do vysky spiralovite zatoceny pruh bileho kovu. Zatimco dustojnik podaval hlaseni, mezi stromy se uz vztycila zarici vezicka, podobna dosiroka roztazene pruzine, ukoncene tenkou tyci s malou krychli na vrcholu.
Z hvezdoletu nikdo nevysel, vez stala bez hnuti. Nad suchym rozpalenym pobrezim vsechno ztichlo. A Tormantane se rozhodli nic nepodnikat.
Tyz vecer predal Temny Plamen Fai Rodis mapu krajiny a plan improvizovaneho hlediste. Rodis upozornila astronauty, ze Cojo Cagas ji pripomnel „soutez“ v tancich.
Olla slibila, ze do ctyriadvaceti hodin pripravi svuj vystup.
I Sol Sajin opustil svou samotu, kdyz zapojili velikou stereoobrazovku na hvezdoletu.
V palaci Coam ctyri devitinozi roboti zaznamenali obraz kruhove mistnosti na korabu a zpetne i cely Perletovy sal ve vladcove sidle.
Vynikajici tanecnice Gae Od-Timfift vystoupila se svym partnerem, ktery sice nebyl vysoky, ale zato ramenaty, s muznou, soustredenou tvari. Predvadeli velice slozity akrobaticky tanec, plny prudkych obratu a vireni, v nemz byl symbolicky vyjadren vzajemny boj mezi muzem a zenou. Tanecnice mela kratky odev z uzkych rudych stuh.
Tezke naramky jako okovy poutaly jeji levou ruku. Na stihle siji zaril nahrdelnik podobny obojku. Zena padala, zachytavala se sveho partnera a opet klesala na podlahu pred nim. Lezela na boku v nadherne a bezmocne poze, ruce i nohy napjate jako struny a prosebny pohled upreny vzhuru. Pak ohnula jednu nohu v kolene a druhou ruku pokorne vztahla k partnerovi, ochotna podridit se jeho prani. Bylo to zjevne ztelesneni vlady muze nad nicotnou, ale
