zaroven nebezpecnou moci zeny.
Umeni a krasa ucinkujicich, dokonala lehkost a plasticnost nejobtiznejsich poz, vasniva, smyslna vyzva tanecnice, jejiz telo sotva zakryvaly poletujici stuhy, to vsechno zapusobilo mocnym dojmem i na tormantanske vladce.
Cojo Cagas, ktery posadil Rodis vedle sebe, aniz si vsimal zachmurene Jantre Jachach, naklonil se k Fai s blahovolnym usmevem:
„Obyvatele planety Jan-Jach jsou krasni a dovedou umelecky vyjadrit i nejsubtilnejsi pocity.“
„Rozhodne!“ souhlasila Fai. „Pro nas je to tim zajimavejsi, ze na Zemi nemame muzske tanecniky.“
„Coze? Vy netancite v parech?“
„Tancime, a moc! Ale mam na mysli specialni, solove vystupy velkych umelcu. Jenom zeny jsou schopne vyjadrit svym telem vsechna vzruseni, tryzne a touhy, ktere se zmocnuji cloveka pri hledani krasna. Drama souperstvi, urazene jesitnosti ci zotrocovani zeny patri u nas minulosti.
„Co ale muzete pak tancem vyjadrit?“
„U nas je tanec neco jako magie, kouzlo — krehke, tajemne, prchave, ale zaroven hmatatelne realne.“
Cojo Cagas pokrcil rameny.
„Fai se zbytecne namaha, kdyz uziva pojmy, ktere jen vzdalene odpovidaji nasim,“ zaseptala Menta Kor za zady Diva Simbela.
,Olla se urcite nedocka uznani po tom, jak zde tou zenou tocili, kroutili a smykali, div ze ji netloukli,“ rekla Neja Cholli.
Zaznela prudka melodie. Jako proudici a splichajici reka se vsemi zakruty a viry. Pak utichla, a hned ji vystridala jina, pomala a teskna. Hluboke tony jako by vyplouvaly z tiche pruzracne tune.
V odpoved na to se v hloubi improvizovane sceny, rozdelene na bilou a cernou polovinu, objevila naha Olla Dez.
Palacovym salem se rozlehl tichy sum, ale byl prehlusen vysokymi a tvrdymi akordy, na nez Ollino zlatiste telo odpovidalo neustalym tokem pohybu. Melodie se zmenila, byla ted skoro hroziva a tanecnice se ukazala na cernem pozadi. Ale vzapeti pokracoval tanec opet na stribrite bile polovine. Prekvapivy soulad, dokonale splynuti tance s hudbou, rytmus i hra svetla a stinu uchvacovaly, jako by privadely cloveka az na kraj propasti, kde musi skoncit nevyslovne krasny sen.
Obyvatele Tormansu, strzeni poezii nevidaneho tance, tloukli do operadel kresel, jini nechapave krcili rameny, nekteri se septem bavili.
Svetlo pomalu zhasinalo. Olla Dez jako prelud zmizela v cerne polovine sceny.
„Nic jineho jsem ani necekala!“ zvolala Jantre Jachach a divaci souhlasne prizvukovali.
Cojo Cagas vrhl na zenu nespokojeny pohled, oprel se do kresla a rekl jen tak do vzduchu:
„V takove otevrenosti a sile citu je cosi nelidskeho, nepripustneho.
A take nebezpecneho — tim, ze ta zena je tak hrisne krasna.“
Rodis videla, jak Cedi vedle zrudla. Divka na ni prosebne pohledla, aby prece neco podnikla. Fai rozhodne vstala a privolala Evizu, „Ted zatancime my,“ oznamila klidne, jako by to patrilo k programu.
Cedi radostne zatleskala.
„Mne uz to staci!“ rekla Jantre jizlive a opustila sal.
Za ni se pokorne zvedlo dalsich pet Tormantanek pozvanych na predstaveni. Ale Cojo Cagase jen pohodlneji uvelebil v kresle a muzi pokladali za svou povinnost zustat.
Ostatne, Pozemstane ve hvezdoletu videli, ze Tormantanky v cele s vladcovou zenou se jen ukryly za stribrosedymi draperiemi.
Fai Rodis a Eviza Tanet na nekolik minut zmizely, pak se objevily. Jen ve skafandrech a kazda mela k dlani pripevneny osmihranny krystal se zvukovym zaznamem. Dve zeny, jedna v barve cerne jako havran, druha v sedozelene jako list jivy, postavily se vedle sebe a zvedly do vyse ruce s krystaly. Salem zahrmel prudky, nezvykly rytmus, prokladany drobnymi i tahlymi udery. Do taktu s rytmickymi zvuky zacal tanec rychlymi pohyby pazi naprazenych k divakum a prudkym komihanim beder. Ruce se sklopenymi dlanemi jako by Tormantany zaplavovaly vlnou strnulosti. Pak v souladu s monotonni melodii Eviza i Fai spustily ruce a pritiskly je k bokum, dlane od tela. Pomalu, v dokonale shode, se obe zacaly otacet a pod nasupenym obocim vysilat divoke, velitelske pohledy k divakum.
Kroutily se a prohybaly s rukama vitezoslavne vztycenyma.
Rychle udery tajemnych nastroju budily pocit zvlastniho souzvuku s cimsi, co lezelo hluboko ukryte v srdcich tormantanskych muzu. Eviza a Fai znehybnely. Sevrene rty obou zen se pootevrely, zasvitily idealne bile zuby, zarici oci se vitezne smaly. Nastroje zabourily ve viru drobnych vysmesnych zvuku a prinutily divaky zatajit dech. Nehybna tela z cerneho a zeleneho kovu znovu ozila.
Nehybala se vsak z mista, hudbe odpovidala jen hra neuveritelne poslusnych a silnych svalu. Jako voda pod naporem vetru ozivaly znenadani a mimodek ruce a ramena, bricha a bedra. Jednotlive kratke zachvevy se postupne slily v jediny mohutny proud, ktery zmenil tela obou zen v cosi nedosazitelneho a mucive pritazliveho. Hudba naraz ustala.
Eviza i Fai vykrikly a ruce jim klesly.
Zeny za portierami zdesenim strnuly, kdyz Cojo Cagas i clenove Rady Ctyr se y pod hypnotizujicim vlivem hudby naklonili tak dopredu, ze vypadli z kresel. Okamzite vsak vyskocili, jako by se nic neprihodilo, a zacali dlanemi zurive busit do operadel, coz byl vyraz nejvyssiho uznani.
Rodis a Eviza odbehly.
„Jak to mohly udelat!“ rekla vycitave Olla, ktera pozorne sledovala divoky tanec.
„Ne bylo to velkolepe! Podivejte se na Tormantany, jako by dostali sok!“ vykrikl Div Simbel.
Skutecne divaci v sale Coamu vypadali nepritomne a zeny po navratu na sva mista chovaly tise, jako zakriknute.
Kdyz se vsak objevily Fai a Eviza, privitali je vsichni udery do kresel a pochvalnymi vykriky.
Fai se obratila k pratelum ve hvezdoletu, prsty ukazala, ze se baterie vybily, a vypnula roboty. Olla Dez taky prerusila vysilani z Temneho Plamene a rekla:
„Fai si nekdy pocina jako skolacka z tretiho cyklu.“
„Vzdyt byly opravdu skvele!“ zaprotestoval Grif Rift.
„Nesrovnavam je ovsem s vami. Vy jste bohyne tance, ale jenom na Zemi.“
„Je nesporne, ze jsem zde utrpela porazku“ souhlasila Olla. „Fai s Evizou dovedne vyuzili pusobeni rytmu na podvedomi. Doprovodne rytmicke napevy a krouzeni, telem se ve staroveku pokladaly za magii, stejne jako, vojenske pochody nebo spolecna gymnastika joginu. Tantricke,rude orgie’ v buddhistickych klasterech, mysteria na pocest bohu lasky a plodnosti v chramech Hellady, Fenicie a Rima, tance zivota v Egypte a Severni Africe i,carodejne’ o tance v Indii, Indonesii a Polynesii v davnych dobach nepusobily na muze ani tak eroticky jako hypnoticky.
Nadarmo se pruzne a k hudbe vnimave zenske telo neprirovnavalo od pradavna k hadimu tanci. Rodis jako historicka vyuzila vsech hypnotickych prvku starovekych tancu, a efekt byl velmi pusobivy — ale kde tomu stacila naucit Evizu?“
Z toho plyne, ze nemuzeme Rodis vinit z lehkomyslneho a nepromysleneho jednani. Zrejme tenhle tanec pripravovala uz davno, aby ukazala Tormantnum jejich pribuznost s nami,“ rekl presvedcene Grif Rift.
Za zdmi palacovych zahrad na druhem vybezku predhori rostl nevelky lesik, jehoz stromy se tolik podobaly pozemskym kryptomeriim, ze uz zdalky vyvolavaly v Rodis navaly stesku po rodne planete. Kryptomerie rostly kolem jeji skoly prvniho cyklu. Prvni cyklus byl nejtezsi v detskem zivote. Po dobe volnosti a bezpeci nulteho cyklu nastala doba prisne odpovednosti za vlastni ciny. Malicka Fai casto utikala do stinu kryptomerioveho lesika, aby se tam vyplakala.
Kdyz se ted ocitla za hranicemi palace na prochazce s inzenyrem Taelem, vrhla se Rodis ke stromu, prilnula k jeho kmeni a snazila se zachytit znamou vuni smoly a kury prohrate sluncem. Skafandr ji ovsem zbavil moznosti vnimat okoli celym povrchem tela, jak to bylo za normalnich okolnosti vlastni vsem obyvatelum Zeme. Nedal ji nahmatat zivy strom a kmen byl citit jen prachem.
Pocit beznadeje sevrel Fainu hrud. Sklopila hlavu, aby Eviza a Vir nezpozorovali v jejim obliceji nostalgicky vyraz. Rodny strom ji oklamal. Kolik tu na ni jeste cekalo zklamani, predevsim uprostred lidi, dokonale podobnych pozemskym, a prece dusevne tak odlisnych!
Inzenyr Tael pod ruznymi zaminkami predstavil Pozemstanum asi sto svych pratel a znamych. Hoste ze Zeme
