komputeru.
S jejich pomoci jsme lidi peclive roztridili. Skutecny boj za zdrave potomstvo a nepokrivene vnimani sveta nastal tehdy, kdyz jsme povolani lekaru a ucitelu nadradili vsem ostatnim profesim na Zemi. Zavedli jsme dialektickou vychovu. Na jedne strane prisne ukaznenou a kolektivni, na druhe pak laskavou, individualni. Lide pochopili, ze z dosazene urovne vychovy, poznani a zdravi nelze sestoupit ani o stupinek niz, at se deje cokoli. Jen vzhuru, dal, kupredu, i za cenu vaznych hmotnych omezeni.“
„Ale vzdyt na Jan-Jachu mame taky komputery, a uz dost davno! Rikame jim, draci kruhy’,“ namitl nespokojene „zmoudrely had“.
„Myslim, ze vim, v cem to vezi,“ ozval se Sol Sajin.
„Na Zemi existovala spousta narodu, nekolik velikych kultur a ruzne socialni systemy. Ty pak vzajemnym prolinanim nebo primym bojem zabranily, aby se vytvorila monokultura a celosvetovy stat, dokud se nepozvedlo spolecenske vedomi a technika nezajistila lidstvu pristroje, ktere jsou nezbytne k zachovani spravedlnosti a kolektivnosti.“
Po besede inzenyr Tael pozadal Fai Rodis o mimoradnou schuzku.
V te dobe Eviza Tanet zjistila, ze organismy astronautu si vytvorily jiz dostatecne mnozstvi protilatek, aby ziskaly imunitu. Dovolila odlozit skafandry. Jasajici astronauti byli okamzite ochotni shodit protivny krunyr. Fai si vzala Gena Atala stranou:
„Tivisa a Tor oznamili na Temny Plamen, ze skoncili prohlidku institutu a prirodnich rezervaci. Ted chteji prozkoumat opustena mesta a zachovane pralesy v zone Zrcadloveho more. Vedouci cinitele varuji pred jakymsi nebezpecim, nicmene je nutne, abychom se obeznamili s chranenymi oblastmi na planete.“
„Rozumim. Ve trech neni nebezpeci tak hrozne. Kdy mam letet?“
„Zitra. Tivisa a Tor se rozhodli nesvlekat skafandry.“
„Ja ho ale svleknu.“
„Kdyz vasi dva spolucestujici budou v kovu, a vy nikoli, nenarusi to celistvost skupiny? Budete zranitelnejsim clankem…“
„Mate pravdu, budu musit jeste nejaky cas vydrzet v krunyri.“
Gen Atal pohledl na Evizu. Ta odpovedela chapavym prikyvnutim, ale inzenyr kosmicke ochrany nevidel v jejich topasovych tygrich ocich odpoved, na niz cekal. Obratil se k Rodis a smutne oznamil, ze si jde pripravit sveho robota.
Fai se vycitave podivala na Evizu, sotva Gen Atal zmizel za dvermi. Eviza se rozesmala, pohodila hlavou s temne rusou hrivou a Rodis litovala, ze ji Gen prave v tomto okamziku nevidi.
„Strasne nerada mu pusobim bolest, ale co si mam pocit?“
rekla Eviza. „Pojdme. Uz jsem uplne odvykla pocitu vlastni pokozky. Pripada mi, ze jsem vyrostla v supinach jako tormansky had.“
Inzenyr Chonteelo Tollo Frael cekal na Fai Rodis v male zahrade, kde se poprve dozvedel tajemstvi vlastni planety.
Fai mu vysla vstric lehkym a pruznym krokem, v kratkych domacich satech, jake se nosily na Zemi. Pevny zivutek hluboko odhaloval ramena a siroka sukenka, stazena v pase cernou stuhou, spadala ve volnych zahybech do poloviny stehen. Ruce i nohy byly stejnomerne opalene a jejich rudohnedy odstin pekne harmonoval se zlatistou barvou satu. Velitelka expedice ztratila v novem obleku cast sve vznesenosti, vypadala mladsi, a podle Tormantanova nazoru jeste krasnejsi. Fai uz byla zvykla, ze bezvyznamne zmeny zevnejsku ci chovani vyvolavaji v obyvatelich Jan- Jachu nezaslouzene silny dojem, a pospisila inzenyrovi na pomoc.
„Stalo se neco?“ zeptala se s usmevem a dodala: „Stavam se pravou zenou Jan-Jachu, kdyz tak casto myslim na nebezpeci.“
„Nebezpeci nehrozi. Ale potrebuji vasi radu.“ Inzenyr se ohledl.
Fai stiskla tlacitko na signalizacnim naramku. Ozval se lehky cupot a v zahrade se objevila poslusna devitinozka jejiz kupole zarila stejnou havrani cerni jako skafandr jeji velitelky. Rodis ukryla inzenyra i sebe v ochrannem poli.
„Videl jsem se s prateli. Donutili me, abych vas vyhledal.
Po zhlednuti filmu o vasi… o nasi historii premysleji vsichni jen o tom, jak ucinit zdejsi zivot podobny pozemskemu.
Driv nez od nas odletite na vzdalenou Zemi, musite nam tu nechat zbrane.“
„Zbrane bez vedeni zpusobi jenom skodu. Kdyz nemate pred sebou jiny, zduvodneny a provereny cil, vytvorite jen docasnou anarchii, po niz nastoupi jeste horsi tyranie.“
„Co tedy delat?“
„Podle dialektickych zakonu protikladnosti je zelezna pevnost oligarchickeho rezimu zaroven velice krehka. Je treba jen poznat jeji uzlove spoje, systematicky je zasahovat a cela stavba se rozsype pres zdanlivou jednolitost, protoze zdola az nahoru ji udrzuje pouze strach. To znamena, ze potrebujete docela malo odvaznych, statecnych a chytrych muzu, abyste rozborili oligarchii, ale velice mnoho obycejnych slusnych lidi, abyste vytvorili opravdovou spolecnost.“
Inzenyr Tael stal pred Rodis bez hnuti. Jeho tvar dostavala stale zretelneji obvykly vyraz rozpaciteho ditete. Fai citila, ze musi Tormantanovi a jeho druhum dodat odvahu podeprit jejich netrenovanou psychiku.
„Potrebujete patrne urcity druh zbrane, nutny pro vymyceni spehounstvi udavacstvi a nasili. Je to pulzacni inhibitor kratke pameti. Na hvezdoletu jich sestroji nekolik desitek, ale nesmite je dat do obehu driv, nez je rozmnozite na nekolik set tisic exemplaru.“
„Nechapu ucel te zbrane,“ rekl inzenyr unavene.
,Vite, ze existuji dva druhy pameti? Ridi se v mozku ruznymi systemy molekularnich mechanismu. Zbavite-li cloveka dlouhe pameti, udelate z neho idiota. Kdyz mu ale odejmete kratkou pamet, to znamena vsechny nedavno nabyte informace a zafixovane psychomodely, zneskodnite i nejnebezpecnejsiho nepritele, aniz mu vezmete moznost, aby se vratil k jakekoli cinnosti.“
„Treba i k predesle?“
„Treba. Ale bude muset zacit uplne znovu, stejne jako jeho ucitele.“
„To je velkolepe. Ma-li zbran nadto male rozmery…“
„Uplne miniaturni, stezi vetsi nez ozdoby, ktere lide kdysi nosili na prstech. A pridejte k ni jeste droboucky disektor pro rozpoznavani lidske psychiky.“
Tael prudce uchopil Faiinu ruku, klesl na kolena a pritiskl rty na konecky jejich prstu. Pozemstanka se zachvela a zaroven pocitila, ze toto gesto archaickeho zboznovani ji neni zdaleka tak neprijemne, jak by si drive myslila.
KAPITOLA VIII
Tri vrstvy smrti
Plavidlo na dvou doutnikovitych plovacich klouzalo po morske hladine. Dlouhy zaliv Rovnikoveho oceanu nedostal zbytecne nazev Zrcadlove more. Rozkladalo se v pasmu klidne atmosfery, bliz k polu Zadni polokoule, a neznalo temer boure. Protoze do neho neustily velke reky, zachovaly si jeho vody prapuvodni cistotu, byly temne v hloubkach a oslnive zarive v rudych paprscich tormanskeho slunce.
Gen Atal nadsene pozoroval hru barev za zadi a Tivisa Henako s Torem Likem se tesili z neobvykle cisteho more.
V trojuhelnikovem vybezku kajuty sedeli u ridicich pak dva Tormantane ve fialovych uniformach, hledeli uprene dopredu a jen zridka si vymenovali uryvkovite vykriky.
Mirili ke strme stene sudovite hory, jejiz temne seda kamenna masa byla prorostla rozvetvenymi zilami rude horniny jako krvavymi tepnami.
Trochu nalevo pod horou byl breh oblozen kamennymi deskami. Za nabrezim se rysovaly budovy, ustupujici v neporadku od more. Opustene mesto Cendin-Tot stalo blizko chranene obory, ktera byla na Jan-Jachu posledni.
