— Okolnosti se zmenily, pomyslila si Fai. Vesla do sveho pokoje a na nekolik minut uplne znehybnela, aby se soustredila a sebrala energii.
Nacelnik strazi sel o krok pozadu a nedaval Fai prilezitost, aby mohla vyzkouset jeho psychickou odolnost.
Cojo Cagas je ocekaval a prechazel sem tam po rudych kobercich. Vysoka uzka okna propoustela malo svetla a vytvarela ruzove pritmi, u Tormantanu velice oblibene.
Vladce tentokrat Rodis nevybidl, aby se posadila. Kdyz nevidela prihodny nabytek, sedla si Fai na zkrizenych nohou rovnou na koberec. Cojo Cagas povytahl oboci a posunkem Jangara propustil. Chvili chodil salem nahoru a dolu, pak stanu1 pred Rodis a hledel na ni z vysky podezirave a pln hnevu.
„Promitali jsme filmy pouze tem, kdo v touze po poznani podnikli nepohodlnou cestu ke hvezdoletu a riskovali, ze je chyti vase hlidky,“ rekla Fai, aniz cekala na otazku.
„Zakazal jsem promitat filmy na verejnosti,“ promluvil vladce po male prestavce. „Varoval jsem vas, abyste nezasahovali do zalezitosti nasi planety!“
„Verejne jsme je neukazovali, respektovali jsme vase prani, abychom je nepredvadeli cele planete. Jiste pro to mate duvody?“
„Zakazal jsem vam promitat je komukoli!“
„Na to nema pravo ani jeden stat, zadna planeta ve vesmiru. A je svatou povinnosti kazdeho z nas, abychom narusovali tak bezprikladny utisk. Kdo smi uzavirat pred myslici bytosti cestu k poznani? V minulosti Zeme a mnoha ostatnich svetu se fasisticke rezimy dopoustely podobnych zlocinu, ktere byly pricinou nescetnych utrpeni. Proto kdyz Veliky Okruh objevi stat, ktery svym obcanum zakazuje pristup k vedeni, muze ho znicit. Je to jediny pripad, ktery dava pravo zasahnout do zalezitosti cizi planety.“
„Copak muze nejaky Okruh posoudit, co je v konkretnich pripadech skodlive nebo uzitecne pro cizi zivot?“
vykrikl zurive Cojo Cagas.
„Nemuze. Ale nedopustime, aby lide nesmeli poznavat umeni, vedu a zivot na ostatnich planetach. Kvuli pratelskym vztahum a vzajemnemu pochopeni jsme udelali ustupek a nezadame celoplanetarni promitani stereofilmu.“
Cojo Cagas vyrazil nesrozumitelny zvuk a zacal prechazet po sale rychleji nez predtim.
„Je mi lito,“ rekla Rodis tise, „ze jste neocenil stereofilmy, ktere jsme privezli. Jsou protikladem pekla, o nemz svedci materialy vasich predku v podzemnim sale. Dokazuji konecne vitezstvi lidskeho rozumu.“
„Ale co kontrola? Kdo mi zaruci, ze vase filmy jsou neskodne?
To je propaganda cizich ideji. Podvod!“
„Zeme v ere Spojenych Rukou nepotrebuje zadnou propagandu ani podvody. Pochopte to!“ Rodis vyskocila. „K cemu by nam to bylo? Jste prece chytry clovek, at vas diktatorske pomery omezuji sebevic! Copak necitite, ze je nasim jedinym pranim, nez se vydame na zpatecni cestu, dat vam co nejvic, pomoci vasim lidem najit cestu k novemu zivotu? Bez jakychkoli naroku!“
Rodis v prudkem pohnuti pozvedla ruce s propletenymi prsty az k obliceji a nehybne, mirne sklonena kupredu, stanula asi pet kroku od Cojo Cagase, jako vychovatelka nebo matka tupeho ditete.
Vasniva presvedcivost jejich slov na vladce zapusobila.
V hlubokem zamysleni hledel chvili uprene do jedineho bodu na podlaze, pak mlcky odvedl Rodis na obvykle misto jejich spolecnych schuzek, do zeleneho pokoje s cernym nabytkem a hadacskou kouli z kristalu. Vzal svou dymku a vtahl do sebe kour s pronikavou vuni, kterou Fai uz dobre znala.
„Lide jsou stiny,“ rekl Cojo Cagas a privrel uzke oci, „pro historii uplne bez vyznamu. Ziji jen jejich ciny. Cin, to je zula, zivot jen pisek, rika jedna stara sentence.“
„Znam ji, pochazi od nasich spolecnych predku…“
„Pak me ale prekvapuje, proc se tak starate o nezname davy na Jan-Jachu? Vzdyt jsou to tvorove, s kterymi clovek muze delat, co se mu zlibi! Okrast je, vzit jim zeny a milenky, vyhnat je z jejich domovu. Je treba jen uzit osvedceny zpusob, stary jako nas pozemsky svet. Musite jim pochlebovat. Kricte na ne, ze jsou velci, krasni, udatni a chytri, a dovoli vam vsechno. Ale zkuste jim popravde rici, ze jsou nevzdelanci, hlupaci, tupci a bezmocni chudaci — spusti ohlusujici rev a neda se s nimi rozumne mluvit, i kdyz jsou cely zivot sebevic ponizovani. Proc by meli zit a vycerpavat posledni zasoby planety?“
„Dosahli jste uz trvaleho poklesu populace mezi inteligenci.
Snazite se lidi vzajemne znepratelit, aby z nich byly dobre nastroje utlaku a moci!“
„Informace od inzenyra Tollo Fraela!“ zvolal Cojo Cagas, jako by Rodis usvedcoval. „Mimochodem, on prece vedel o promitani stereofilmu?“
Fai s odporem pocitila, ze musi lhat. Neuchylne zachovavani pozemskych zakonu mohlo vest na Tormansu k tezkym nasledkum.
„Uz davno jsem se dovtipila, ze je povinen vam donaset“ rekla vyhybave.
Cojo Cagas v mylne pochopil znechuceny vyraz, ktery se mihl na Faine obliceji, a samolibe se usmal. Rodis bylo jasne, ze Taelovi uz nebezpeci nehrozi. Sklopila oci, aby skryla i sebemensi projev svych emoci pred vladcem, ktery ji bedlive pozoroval.
„Odpovezte mi otevrene, mohla byste me zabit?“ zeptal se nahle.
Fai se uz nepodivovala nenadalym skokum Cagasovych myslenek.
„Zabit? Proc?“ zeptala se klidne.
„Abyste me odstranila a oslabila moc.“
„Odstranit vas! V tom okamziku se na vasem miste objevi jiny, jeste horsi. Vy jste alespon chytry…“
„Alespon!“ vykrikl vladce zurive.
„Vas spolecensky system nezarucuje, ze se k moci dostanou inteligentni a slusni lide, v tom je jeho nejvetsi bida.“
C ojo Cagas chtel neco namitnout, ale ovladl se a rekl vemlouvave:
„Ale technicky — mohla byste me zabit? A jak?“
„Kdykoli. Proste bych vam prikazala, abyste umrel.“
„Ja vas taky mohu znicit mziknutim oka!“ Rodis pokrcila rameny s ciste zenskou nedbalosti.
„V tom pripade velitel naseho hvezdoletu slibil, ze rozryje povrch planety Jan-Jach na kilometr hluboko.“
„Ale vy prece nevrazdite. Urcite byste mu to zakazala!“
„Kdyz uz nebudu nazivu…?“ usmala se Rodis.
„A pak, on je velitel…“
Cojo Cagas zabubnoval v zamysleni prsty do stolu. Jako v odpoved zaznel tise neviditelny zvonek.
Podle rozcileni predsedy Rady Ctyr poznala Fai, ze signal oznamuje cosi duleziteho. Zvedla se, ale vladce, ktery hledel na pristroj oddeleny od Rodis tenkou vyrezavanou stenou, ukazal velitelsky na kreslo…
„Vola vas vase kosmicka lod. K Jan-Jachu se blizi hvezdolet. Leti ze Zeme?“
„Ale kdepak!“ zvolala Rodis tak presvedcene, ze se vladce na ni podezirave zadival. „Necekam ho tak brzy,“ dodala, kdyz pochopila jeho myslenky.
„A muzete s novym cizincem navazat spojeni?“
„Ovsem, jestlize jejich planeta je zapojena do Velikeho Okruhu.“
„Chci byt pri tom!“
Rodis uz dostatecne poznala zvyky na Tormansu. Hlavniho vladce nemuze nikdo pozvat k sobe, ani na jakekoli misto. Lide se mohou dostavit pouze k nemu, kdyz je zavola.
Prihnal se Vir Norin s dvema roboty. S realnosti, ktera Tormantany vytrvale privadela v uzas, vyvstala v zelenem pokoji kabina Temneho Plamene s astronauty shromazdenymi po vyhlaseni poplachu. Olla Dez manipulovala vlnovym selektorem. Signaly z bliziciho se telesa lezely mimo spektrum Velikeho Okruhu. Olla k sobe pritahla cernou paku v horni casti pultu a seslapnutim rudeho pedalu zapojila soucasne komputer i pametovy stroj pro vypocet nezvykleho vysilaciho spektra.
Kabina se naplnila dlouhym chvejivym zvukem nevyladene vlny. Na velike obrazovce ve hvezdoletu zavirila trist obrazcu. Cojo Cagas musil zavrit oci, aby se mu nezacala tocit hlava. Pak se kmity zpomalily, rozdrobene casti zustavaly vezet v zornem poli obrazovky jako chycene v siti, a nakonec z nich vyvstal prelud nezvykleho korabu.
Giganticky trup v podobe velmi protahleho trychtyre pretinaly ctyri plochy z nekolika vrstev kolosalnich pistalovitych rour. Byly umisteny nad sebou jako ctvero varhan, spojenych do zkoseneho krize. V rourach pulsoval
