magnetickym stolkem. Mezi vecmi pevne lnoucimi k jeho povrchu stala nevelka diorama, zasazena v ovalnem zlacenem ramu.
Rodis pohnula neviditelnou packou, mala vecicka ziskala nahle prostorovou hloubku a zazarila sytymi prirozenymi barvami. Nad sklanejici se namodralou nizinou letel krehky stroj, podobny nepravidelne rozeklane desce s pokrivenymi vzperami a zaprasenym povrchem. Stali na nem dva mladi lide a pridrzovali se jakesi paky. Mladik s ostre rezanymi rysy objimal v pase divku mongolskeho typu.
Cerne copy ji vlaly ve vetru a zdvizenou rukou jako by davala nejake znameni nebo kynula na rozloucenou. Pochmurna planina s ridkym porostem se svazovala do neviditelne propasti zakryte prikrovem hustych zlutych mracen.
Rodis dostala tu podivnou vec od sveho ucitele Kina Rucha, ktery definitivne odhalil infernalnost minulych dob.
Fai k nemu prisla jako petadvacetileta vedecka pracovnice.
Vzdycky se ji zdalo, ze ma v sobe dost schopnosti pro obtizny obor staroveke monohistorie; Kin Ruch ji tehdy navrhl, aby studovala eru Rozdeleneho Sveta. A dnes po patnacti letech, vede neobvyklou expedici k nepredstavitelne vzdalenemu svetu, ktery je pry v podobne fazi spolecenskeho vyvoje, jako kdysi Zeme na konci epochy Rozdeleneho Sveta. Musi se postavit onomu svetu tvari v tvar, ale ne jako nezucastneny pozorovatel, ktery ma za ukol divat se, studovat a privezt na rodnou planetu ziskane materialy.
Fai prece nevybrali kvuli jejim skrovnym vedeckym uspechum, nybrz jako vyslankyni Zeme, jako zenu ery Spojenych Rukou, ktera svym taktem, citovou hloubkou a nehou muze potomkum materske planety prinest poselstvi o jejim stastnem a radostnem zivote.
Fai Rodis vypnula dioramu. Prave ted, v okamziku, kdy se hvezdolet riti vstric neznamemu osudu, videla v mlade letici divce svou druzku. Jak odhodlane tam stala pred padem do propasti, s rukou zdvizenou v neurcitem gestu. I Rodis bude stat brzy pred smrtelne nebezpecnym cizim svetem Tormansu. A jeji druhove budou od ni cekat rozhodujici znameni.
Otocila packou pod poduskou pohovky a cast steny v kabine se zmenila v zrcadlo. Asi minutu v nem studovala svuj oblicej a snazila se v nem najit spolecne rysy s tragickym vyrazem mlade divky. Ale pevna pravidelna tvar zrale zeny ery Spojenych Rukou s idealne modelovanymi silnymi kostmi, rysujicimi se pod pevnymi svaly a bezvadnou pleti, lisila se velmi znatelne od polodetskeho vyrazu divky z doby Rozdeleneho Sveta, i kdyz pocity obou byly asi podobne.
Predtucha obtizi a strach o uspech expedice prohloubily vazny pohled zelenych oci Fai Rodis a zvyraznily neustupne, tvrde vykrojene rty.
Fai siroce otevrela oci a snazila se rukou napodobit divcino gesto, ale odraz v zrcadle vyznel pateticky a smesne.
Rodis se kratce zasmala, odstranila zrcadlo, shodila ze sebe saty a lehla si na pohovku. Uvolnila cele telo a uprela pohled k namodrale kouli nad svou hlavou, z niz vychazela temer neznatelna zare. Zustala tak nehybne lezet asi tri hodiny, dokud se v soustave soustrednych kruznic na strope nerozsvitil zluty bod a nezaznel slaby ton. Nato udelala nekolik gymnastickych cviku a za nekolik dalsich minut stala pred zrcadlem docela jina zena. Vypadala prisnejsi a tvrdsi v mekke prilehave astronauticke kombineze a s kratkym hladkym ucesem. Navlekla si na levou ruku tezky signalizacni naramek a vysla z kabiny.
V okrouhle mistnosti pod pilotnim sferoidem a vypocetnimi stroji se shromazdili clenove expedice. Ciferniky nahradnich pristroju se rozkmitaly a v temze okamziku otvorem ve strope vklouzli do salu Menta Kor a Div Simbel.
Zaznela ticha melodie b-moll na znameni, ze ochrana elektronickych spoju pracuje normalne. Hvezdolet uz nevyzadoval sebemensi obsluhu a plul podle udaneho kursu smerem ke galaktickemu polu.
Vyckavave ticho prinutilo Fai Rodis, aby hned pristoupila k ukolu nejobtiznejsimu. Musila urcit, kdo z clenu posadky vystoupi po pristani na cizi planetu a ktera skupina zustane trvale na lodi. Zacala promitanim snimku predanych Okruhu vypravou z Cefea. Normalni cestou by snimky dostihly Zemi teprve za pultretiho tisicileti, kdyby paprskovy hvezdolet z planet v souhvezdi Draka nepretinal prave nasi cast Galaxie a nedopravil zpravy do 26. useku Velikeho Okruhu.
Expedice z Cefea obletela planetu Tormans jen dvakrat, a kdyz nedostali povoleni k pristani, poridili celkovy snimek planety i jejich obyvatel podle zachycenych televiznich prenosu.
Rude slunce Tormansu, pro pozemskeho pozorovatele obycejna hvezda, bylo v souhvezdi Rysa, tedy v temne, na hvezdy chude oblasti vysokych galaktickych sirek.
Nikoho ani nenapadlo, ze by se v tom bezednem prostoru mohli natrvalo usadit obyvatele Zeme. Ale snimky z Okruhu vylucovaly jakoukoli pochybnost. Obyvatele Tormansu se dokonale podobali Pozemstanum.
Barva jejich pleti se dala tezko posoudit. Pravdepodobne se nelisila od temnejsich typu obyvatel Zeme. Uzke podlouhle oci se zdaly neproniknutelne tmave, u korene nosu lehce zdvizene oboci dodavalo jejich tvarim mirne tragicky vyraz. Antropologove nachazeli v profilech Tormantanu rysy mongoloidniho zplosteni, a nevysoky vzrust i slaba telesna konstrukce take pripominaly lidi z konce epochy Rozdeleneho Sveta.
Povrch planety, porizeny mezi prurvami oblacneho prikrovu, nebyl Zemi podobny. Spis se dal prirovnat k planete Zeleneho Slunce. Ukazatel radialni sondy prozradil zkusenemu pohledu planetografu, ze hloubka tormanskych mori je ve srovnani s pozemskymi oceany mnohem mensi.
Vrstva tormanske atmosfery byla zrejme stejne silna jako na Zemi. Nafialovele Slunce ozarovalo planetu, jejiz osa byla totozna s linii obezne drahy a konvekce se rozkladala rovnomerne po celem jejim povrchu.
„Jestlize zdejsi vegetace i slozeni atmosfery jsou podobne jako u nas a nevyskytuji-li se tu nejake zvlastni choroboplodne organismy, pak se na tehle planete da lehko zit,“ prerusil mlceni Tor Lik. „Zde zrejme neexistuji prudke klimaticke zmeny, zbytky radiace, zemetreseni, uragany a jine katastroficke jevy, ktere jsme na Zemi musili tak dlouho premahat.“
„Mate asi pravdu,“ prisvedcil Grif Rift. „Ale proc tedy Tormans? Mozna ze situace na planete neni vubec tak spatna a ucitel Fai Rodis jen vzkrisil davny mytus. Rikalo se, ze pojmenoval planetu prilis ukvapene, Jenom na podklade predbeznych udaju. Orbitalni demograficke profily expedice z Cefea ukazuji na patnact miliard obyvatel. Kolobeh vodnich mas i charakter povrchu planety vylucuji moznost biologicke prosperity pri tak obrovskem poctu lidi. Zabranit hladu se da jen tehdy, jestlize na planete objevili nebo prostrednictvim Okruhu prijali vedecke poznatky o vyrobe synteticke potravy. S Velikym Okruhem vsak spojeni nenavazali, a ze cela planeta odmitla prijmout cizi hvezdolet a nikdo jiny na vyzvu Cefeanu neodpovedel, to svedci o centralizovane moci, ktera ovlada silne vysilace, ale nikomu je nedovoli uzivat, leda ve vyjimecnych pripadech.“
„O teoriich muzeme diskutovat pozdeji. Staneme se obeznici Tormansu a muzeme pozorovat zivot na planete,“
rekla Fai Rodis. „Rozdelime se ted na dve skupiny. Na kazdeho ceka spousta prace, at uz zustane jako hlidka na hvezdoletu, nebo vstoupi na pudu planety.“
„A co kdyz nam take nedovoli pristat?“ zeptal se Div Simbel.
„Promyslila jsem zpusob, ktery nam umozni pristup na planetu,“ odpovedela Fai.
„Koho odvolate z hvezdoletu?“ zeptal se v Sol Sajin.
„Krome mne a tri specialistu, to znamena Cedi, Tivisy a Tora, potrebujeme lekare, technologa a prvotridniho odbornika pro vypocty, ktery by ovladal i metody stochastiky.
Jako technolog pujde Gen Atal, jeho povinnosti u kosmicke ochrany lodi prevezme Neja Cholli. Vypoctarem bude prvni astronavigator Vir Norin, nu a lekarku mame jenom jednu.“
„Dekuji, Fai.“ Eviza poslala velitelce vzdusny polibek.
Vir Norin jen radostne prikyvl, nespousteje oci z Fai Rodis. Lehky rumenec mu zbarvil tvare, pobledle za posledni mesice od namahave prace v tesnych prostorach hvezdoletu.
Gen Atal pevne stiskl tenke rty a mezi obocim se mu usadila hluboka kolma vraska.
„A co ja?“ zvolala nespokojene Olla Dez. „Pripravila jsem se k vystupu a citim se v nejlepsi forme. Myslila jsem, ze mohu zastat dva ukoly: pracovat vedecky, a zaroven predvest Tormantanum plasticke tance…“
„Urcite je predvedete, Ollo,“ namitla Fai Rodis, „na obrazovce naseho hvezdoletu. Ale potrebujeme vas tu jako spojku pro osobni prace a pro dalkovy zaznam. Ostatne, pujde-li vsechno dobre, bude kazdy z nas hostem na Tormansu.“
„Ale zatim se da pocitat se vsim nejhorsim,“ zachvela se Olla.
„S nejhorsim ano, ale ne se vsim,“ rekla Fai.
