„Jakeho prava?“ zeptal se tise Vir Norin.
„Ze mohu zachranit jednoho clena sve rodiny, i kdyz je KZI. Kvuli tomu, aby mel kdo osetrovat starce, jeste potrebneho pro stat. A tak nemam nikoho…“
Vir chtel dat rozhovoru jiny smer, proto navrhl, ze devitinozku privede o neco pozdeji, aby nebudila pozornost.
Profesor jeho opatrnost schvalil.
„A vas, Su-Te,“ rekl astronavigator, „prosim, abyste nevychazela, dokud nedostanete karticku jako pravoplatny obyvatel hlavniho mesta.“
„Muzete byt klidny! Dohlednu na ni a nepustim nikam naseho ptacka. Ze pripomina gitau?“
Vir se priznal, ze nema ani poneti, co je to za tvora.
„Takova malicka, s cerne popelavou hlavickou a ocaskem.
Prsicka ma visnova, hrbet a kridla maji barvu jasne modrou jako azur. Copak jste ji nikdy nevidel?“
„Ne.“
„Odpustte starci! Porad zapominam, ze nepatrite k nam.“ Vir zpozoroval, jak sebou Su-Te trhla.
Kdyz se astronavigator dostal do institutu, byla uz tma.
„Atelier“ se teprve schazel. Jako vzdy, vzbudil prichod Pozemstana neslychanou zvedavost, ktera mezi vedci byla zvlast silna.
Norin si vzpomnel na Taelovu vystrahu. Na kazde schuzi, krome tajnych agentu Rady Ctyr, mohly byt instalovany pristroje pro zapisovani referatu a odposlouchavani rozhovoru. Nedostatek surovin nedovoloval uzivat podobnych zarizeni pri kazde schuzi, ale tam, kde byl pritomen host ze Zeme, fungoval zvukovy zaznam docela urcite. Vir se rozhodl nezacinat debaty, jimiz by vedce vystavoval nebezpeci.
K udivu astronavigatora si vsak pritomni pocinali docela nenucene a vyjadrovali se dost ostre. Kdyz uz delsi dobu poslouchal o zvuli oligarchu, zmocnily se Vira obavy. Za takove reci mohli vedci okamzite prijit do vezeni. Teprve pozdeji pochopil psychologickou bystrost Cagasovy politiky, ktera nechavala vedce vymluvit, protoze jim nemohla zakazat, aby o spolecenske situaci premysleli. At se tedy vybouri v planych recech, aspon nebudou vytvaret ilegalni organizace, proti nimz by se musel vest boj, a to by pro stat znamenalo nezadouci ztratu nejinteligentnejsich hlav.
Prvni vystoupil mlady, asketicky vyhlizejici vedec s hnevive planoucima ocima a vystrcenou bradou. Mluvil o neuzitecnosti dalsiho rozvoje vedy. Cim sirsi je jeji fronta, cim hloubeji se pronika do taju prirody, tim vice usili a materialnich ztrat stoji kazdy dalsi krok. Jednotlivci nemohou rychle postupovat kupredu. Ukazalo se, ze poznani je prilis mnohostranne, stale slozitejsi pokusy zpomaluji chod vedeckeho badani, a krome toho se kupi hory nevyuzivanych informaci. Pri nepatrnych prostredcich, ktere se vynakladaji na vedu, neni nadeje, ze by mohla vyresit problemy, ktere pred ni stoji, a proniknout do hlubokych rozporu v biologickych mechanismech a socialnim vyvoji. Z toho plyne, ze vedci dostavaji od statu privilegia za to, co udelat nemohou, cili jsou to parazite zijici z vytezku dosazenych hodnosti. Roztristene vedeni se zabyva problemy, ktere jsou uz prakticky nepotrebne, protoze zasoby na planete se vycerpaly. Vedec ukoncil svuj prispevek vyzvou skoncit s veleknezskou jesitnosti a obratit pohled k obloze, odkud priletaji hvezdolety mocnych civilizaci, ktere dokazaly nevydrancovat prirodu, jiz dostaly darem, predevsim civilizace Pozemstanu, podobnych lidem na Jan-Jachu jako rodni bratri.
Zastupce reditele, sedici vedle Vira Norina, pokyval hlavou a zaseptal:
„Nebezpecna rec, velmi nebezpecna.“
„Neco mu hrozi?“
„Ponese vazne nasledky.“
„Bude potrestan statem?“
„Nemyslim. Ale kolegove mu neodpusti, ze se tak odhalil.“
Pred stolem, kde zasedala „rada“, stanul jiny vedec, bledy a zachmureny. Vyrazel jednotliva slova s jizlivym posmechem:
„Nemuzeme zvat na pomoc jine civilizace z kosmu.
Objevi se jako dobyvatele a my se staneme jejich otroky.
To predvidal uz veliky Ino-Kau ve Stoleti Moudreho Zakazu, kdy jsme se poprve dostali do kontaktu s kulturami jinych planet. At pozemsky host promine, ale takovy je nazor realisty, a ne romantickeho snilka!“
Zastupce reditele si vzal slovo a zacal vypocitavat dobrodini, jimiz k vyvoji biologie a mediciny prispeli vedci ustavu: leky, zvlaste halucinogenni narkotika a metody na prestavbu psychiky.
„To je realne vyvraceni insinuaci prvniho recnika, ze nase veda neni uspesna v socialnich zalezitostech. Naopak, ma primy vztah k hodnotam vytvarenym pro blaho lidstva.“
„Prominte cizinci,“ vmisil se do diskuse Vir Norin. „Jak se ten vztah realizuje?“
„Informace, treba sebeobsirnejsi, sama o sobe neplodi moudrost a nepomaha cloveku prekonat obtize. Nesmirna lidska hloupost nedava moznost pochopit pravou podstatu nestesti. S pomoci nasich aparatu a chemikalii vtloukame do tupych hlav zakladni reseni socialnich problemu. Z povereni velikeho a moudreho Cojo Cagase jsme vytvorili hypnotickeho hada, ktery odhaluje nepratelske umysly proti statu. Nas ustav vyrobil stroje pro nasycovani vzduchu silnymi uklidnujicimi prostredky a halucinogeny, ktere i v mizivem mnozstvi dovedou zmenit myslenkove pochody sebezoufalejsiho cloveka a smirit ho s nestestim, ba i se smrti…“
Vir Norin vstal:
„Dobrodini, o kterych se tu hovorilo, jsou podle meho nazoru vrazedna a nedaji se ospravedlnit zadnym statnim zajmem. Uklidnujici prostredky, smirujici lidi s nedostatky zivota, se podobaji kose, ktera utne u korene stejne kvety jako byli, dobre prave jako spatne. Je zrejme, ze vase biologie se zamerila na potlaceni vnitrni svobody s cilem vytvorit standardisovana povrchni individua, cili dav. Vase uvedene vedecke vyzkumy jsou orientovany stejne. Jak je mozne objevit krasu a vplest ji do lidskych osudu, jak chcete pomahat lidem, aby nachazeli a ocenovali vsechno jasne v zivote, kdyz tlumite jejich emoce, nicite jejich dusi?“
„Jedinecne receno!“ zakricel prvni recnik.
„Nemyslete si, ze jsem naplnen pychou nad nedozirne sirokym vedeckym rozhledem naseho sveta. Sklanim se pred heroickou touhou po poznani na osamele planete, odtrzene od vsech ostatnich. Kazdy vas krok je obtiznejsi nez nas, a proto tim cennejsi — ale absolutne jen pod podminkou, ze chce zmensit utrpeni lidstva na Jan-Jachu, ze mu pomaha vymanit se z inferna. To je u nas jedine kriterium pro posouzeni vedy.“
Vir Norin se pritomnym hluboce uklonil. Ti mlceli, a nezdali se ani ohromeni, ani rozhorceni.
Zastupce reditele podekoval Virovi a rekl, ze pozemska moudrost je mozna velka, ale on s ni nesouhlasi.
„Ja s vami take nesouhlasim,“ usmal se astronavigator.
„Znam jeste prilis malo vasi planetu, ale zatim jsem se u vas nesetkal s opravdovou vedou. To, co zde tak nazyvate, je pouze technologie, uzky profesionalismus, ktery ma k obetave praci pri poznavani sveta stejne daleko jako remeslna rutina k opravdovemu mistrovstvi. Soutezite v efemernich aplikovanych objevech, jakych se u nas delaji statisice denne. To je ovsem take dulezite a nutne, ale netvori to celou vedu. Synteticke poznani a lidovou osvetu nepovazujete za nutne komponenty vedeckeho vyzkumu, a prece i to jsou zakladni pilire vedy. O nezralych objevech kupite plytke informace, ziskane bez rozmyslu a pecliveho vyberu, a to vam brani nahlednout do sirokych prostor sveta poznani. Zaroven povysenost mladych vedeckych pracovniku, kteri ve skutecnosti jsou jen technologove povazujici se za vedce, jde tak daleko, ze sni o prestavbe vesmiru, bez nejmensi predstavy o jeho slozitych zakonitostech.“
„Prehanite!“ vykrikl zastupce reditele.
„Zcela spravne!“ souhlasil Vir Norin a odmitl pokusy dat se zatahnout do sporu o hodnoceni vedecke cinnosti ustavu.
Byl rad, ze mohl opustit spatne vetranou budovu, a vysel na ulici. Mezitim nastala casna tormanska noc, v jejiz prazdne bezhvezdne cerni se utapel matny, sedivy mesic.
Na rohu, nad krychli kiosku s omamnymi napoji, svitila lucerna. V houfu se tam tlacili muzi a bylo slyset chraptive nadavky. Slaby vitr prinasel smiseny pach piti, tabakoveho dymu a noci.
Vir Norin prisel do hotelu Azurovy Oblak, „vzbudil“
devitinozku a postrannim schodistem ji vyvedl na ulici.
Pak naposled preletl zrakem neprivetivy utulek a radostne pomyslil na byt s mnoha zamky a na setkani s neznou Su- Te. V doprovodu robota na opustene ceste zakrslym parcikem vzpominal na profesorova slova o gitae a rozhodl se podivat do prirodovedeckeho muzea. Ale kdy? Pristi den ho ceka pravidelna prace s Taelem nad materialy dodanymi diskoletem. Pak se musi sejit s vedci Matematickofyzikalniho ustavu. Cekaji od neho nedockave zpravy o neslychanych objevech, a on zatim nedokaze vypravet ani o sferach kosmofyziky, ktere jsou mu blizke. Sblizit
