Velice opatrne odsunuli panel v temne Faine loznici.
Rodis polozila prst na rty, prikradla se ke dverim do druheho pokoje a uslysela huceni devitinozky. Vyhledla ven.
Dvere z chodby zely dokoran a kolem se kupila spousta lidi v cernych plastich, kapucich a rukavicich. Byla to nocni karna vyprava. Siroky koridor mezi mistnostmi v hornim poschodi se hemzil „fialovymi“, jejichz rozmazane postavy se rysovaly pres ochranne pole. Strazci vzadu starostlive pobihali a vlekli cosi tezkeho, predni stali bez hnuti v rade, nepokouseli se strilet ani zautocit.
Rodis nepozorovane ustoupila do loznice.
„Pospeste si, Taele!“
Inzenyr pokrocil k otevrenemu vchodu, a ohledl se.
Vsechna jeho oddanost, ucta a laska k Fai se obrazily v jeho tvari s nalehavosti predsmrtneho louceni.
Rodis inzenyra objala a polibila ho s tak strhujicim citem, ze se mu zatocila hlava. Na okamzik si Tael pripomnel filmy o Zemi, o trochu chladne a nezne pozemske lasce, k niz se zvlastnim zpusobem poji spalujici vasen…
Sbihal uz po prikrem schodisti do neproniknutelne tmy v podzemi, kdyz Rodis vyskocila, otocila rimsou a zavrela otvor ve stene.
Hlavni mesto usinalo brzy a v tuto hodinu panovalo v blocich DZI dokonale ticho. Vir se znenadani probudil.
Z pokoje Su-Te slysel pravidelny dech spici. Neslysny hlas na neho nalehal ze tmy: „Vire, Vire, probudte se!
Probudte se, Vire! Nebezpeci!“
Vyskocil a v mziku setrasl spanek. Rodis! Co se stalo?
Vzbudil Su-Te, bezel do sveho pokoje, zapojil devitinozku a uvidel Fainu tmavou loznici. Za par vterin prizrak zmizel a objevil se Tael…
Hruza i uzas zachvatily Su-Te pri krkolomne jizde na devitinozce temnymi ulicemi Stredu Moudrosti. Na kupoli robota se mohl umistit jen jeden clovek. Vir vzal divku do naruci. Fantasticka souhra organismu a pohybovych reakci i dokonaly cit pro rovnovahu pomohly Pozemstanovi, aby se udrzel na malem stroji, riticim se maximalni rychlosti.
Na rozcesti za mestem astronavigator zastavil. Podle Taelovy rady objel pomalu velky kruh a postrikal pudu zvlastni slouceninou, kterou mu inzenyr kdysi prinesl.
Vynalez, o nemz vladci nevedeli, dokazal na dlouhou dobu paralyzovat cichove nervy. Ted uz nejsou psi nebezpecni, pusti-li je po stope. Zbyvaly jen dva kilometry k mistu, kde pristal diskoid.
V te dobe Rodis vysla z loznice a nepratele ji zpozorovali pres pruhlednou clonu. Zacali pobihat, ukazovat na ni a davali znameni zadnim radam. Fai zesilila pole, stena zahalila pohybujici se postavy a chodba se ponorila do tmy.
Neviditelna pred zraky pronasledovatelu, Fai vrchnim paprskem zavolala svuj hvezdolet. Tam u panelu, na nemz svitily uz jen dva zelene ohne Pozemstanu a treti Taeluv, sedela Menta Kor. Okamzite vzbudila Grifa Rifta. Objevil se po nekolika vterinach. Hvezdoletem zaznel poplasny signal. Cela posadka okamzite zacala pripravovat diskoid, posledni ze tri, ktere privezli ze Zeme. Rift pln obav se sklanel nad pultem a prosil Fai, aby dele necekala a okamzite sestoupila do podzemi.
„Devitinozka na to staci bez vas. Davno jsem se obaval neceho podobneho a neprestaval jsem se divit vasi hre s Cojo Cagasem.“
„To neni jeho prace.“
„Tim hur. Cim nicotnejsi jsou ti, kteri ted drzi vladu, tim jsou nebezpecnejsi. Priletim, nebudu ztracet ani vterinu.
Jasne nebe, tak prece budete konecne na lodi, a ne v tormanskem pekle!“
„Je tu spousta lidi, kteri nejsou o nic horsi nez my. A jsou odsouzeni zit zde od narozeni az do smrti! Je to hrozne pomysleni. Mam velke obavy o Vira.“
„Tu ho mate, Vira. Sedi pod stromy u mista, kde pristane disk. Odejdete co nejrychleji!“
„Jdu, neprerusujte spojeni, sledujte pokoj. Rada bych vedela, jak dlouho vydrzi moje verna devitinozka. Rozloucim se s ni az z Temneho Plamene.“
Rodis vzala ze stolu civku se zapisy, ktere jeste nepredala na hvezdolet, a zamirila do loznice.
Ozval se tak pronikavy jekot, ze Fai na okamzik ztuhla.
Z temne clony ochranneho pole se jako tlama nestvury vysunul rozzhaveny klin neznameho mechanismu. Protrhl ochrannou stenu, svisticim paprskem rozrazil dvere loznice a odhodil Rodis k oknu, u nehoz stala devitinozka.
Grif Rift uplne bez sebe stiskl okraj pultu a priblizil k obrazovce tvar znetvorenou strachem.
„Rodis! Rodis!“ pokousel se prekricet jekot a svisteni paprsku, za nimz se do pokoje sunulo zvlastni zarizeni, postrkovane cernymi postavami z Gen Siho trestne vypravy.
„Milovana, nebe moje, reknete, co mam delat?“
Fai Rodis poklekla pred devitinozkou a priblizila hlavu k rezervnimu mikrofonu:
„Pozde, Grife! Se mnou je konec. Veliteli, priteli, zadam vas, prosim, narizuji vam, abyste se nemstil! Nedopoustejte se nasili! Nesmime misto jasneho snu o Zemi zasit nenavist a hruzu mezi obyvateli Tormansu. Nepomahejte tem, kteri prisli zabijet s obrazem trestajiciho boha, jenz byl nejstarsim vynalezem cloveka. Necinte zbytecnymi nase obeti!
Odlette! Domu! Slysite, Rifte? Narizuji start!“
Rodis nemela ani cas, aby se utesila vzpominkou na milou Zemi. Nezapomnela na spatne tormantanske chirurgy, kteri radi ozivuji, a vedela, ze nemuze zemrit obycejnou smrti.
Otocenim klicky nacasovala robota na vybuch po uplynuti jedne minuty, pak mocnym vypetim vule zastavila sve srdce a padla na devitinozku.
Gen Siovi cerni muzi s vitezoslavnym krikem vtrhli do mistnosti a na minutu, ktera jim v zivote zbyvala, stanuli pred telem Pozemstanky…
Velitel paprskoveho hvezdoletu poprve za svuj dlouhy zivot zaupel bolesti a hnevem. Faino zelene svetlo na desce zivota zhaslo. Zato tam, kde stala jeji devitinozka, vyletel prudce k cernemu nebi sloup oslepujiciho modreho ohne a vynesl popel Faina sezehnuteho tela do hornich vrstev atmosfery, kde ho rovnikovy vzdusny proud ponese dal kolem planety.
EpilogFilm o expedici na Tormans davno skoncil, ale zaci pod tihou dojmu sedeli dal jako zkameneli. Ucitel vedel, ze psychika mladeze v ere Spojenych Rukou je dostatecne odolna, a daval jim cas, aby procitili zaznam z hvezdicoviteho krystalu pametoveho stroje. Prvni se vzpamatovali Kimi a Puna, kteri byli vzdycky nejbystrejsi.
„Ale co bylo dal s posadkou Temneho Plamene?“ zeptala se Puna.
„O tom se doctete v mnoha romanech a muzete videt i nekolik filmu o dalsich osudech astronautu, kteri se vratili,“
odpovedel ucitel.
„Co se vsak stalo na Tormansu? Jak to dopadlo s Virem Norinem a Taelem? Copak hvezdolet odstartoval hned po smrti Rodis a nechal vsechno na pospas osudu? To nasi lide nemohli udelat!“ namitl Kimi.
„Nemohli!“ souhlasil ucitel. „Cekal jsem prave na tuhle otazku. Tady mam jeste dodatecny zapis, porizeny na Temnem Plameni. Je kratky. Radim vam podivat se na nej hned, dokud mate vsechny udalosti v zive pameti…“
Vir Norin se minutu pred katastrofou prepojil na hvezdolet a videl vsechno v bocnim kridle jeho obrazovky, stejne jako Tael pomoci Eviziny devitinozky, kterou odvedl ze svatyne.
Tael se skacel na kamennou podlahu budovy, kde cekal na Fai. Signal robota ho prinutil vstat. Vir Norin zadal, aby mu okamzite opatril cernou kutnu s kapuci, jakou maji „karatele“.
„Co chcete delat, Vire? Fai Rodis, jedina na celem svete, uz neexistuje!“
„Ale existuje pristroj, ktery ji zabil. Nepochybuji, ze maji pouze jeden. Jinak by zabili soucasne i nas dva. Taele, priteli, budte Pozemstanem! Jednejte! Jdu k vam.“
Uplakana Su-Te zustala u polozborenych sten stare zahradni stavby pod ochranou devitinozky a cekala na Vira.
Kdyz Vir dobehl k laboratori Zeta Uga, Tael uz na neho cekal s habitem. Astronavigator sestoupil do podzemi.
